ECLI:CZ:NSS:2017:VOL.63.2017:48
sp. zn. Vol 63/2017 - 48
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí, složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška a soudců Josefa Baxy jako soudce zpravodaje, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla
Molka, Miloslava Výborného a Michaely Bejčkové, v právní věci navrhovatele: V. Š., proti
odpůrci: Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/4, 140 21 Praha, týkající se
vyslovení návrhu na neplatnost voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
konaných ve dnech 20. a 21. října 2017,
takto:
I. Návrh se odm ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Návrhem ze dne 3. 11. 2017 se navrhovatel domáhal vyslovení neplatnosti voleb
do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 20. a 21. října 2017.
[2] Ve svém návrhu mimo jiné uvedl, že důkazy osvědčující neplatnost voleb označí
až v rámci veřejného jednání, na které má jako občan nárok. Návazně dodal, že by mu měl být
soudem poskytnut dostatečný prostor k tomu, aby mohl před vydáním rozhodnutí činit námitky,
připomínky, postřehy, doplňky, úvahy, myšlenky, sentence, souvislosti, propojenosti,
souvztažnosti a další okolnosti s podáním spojené.
[3] Dále navrhovatel „ustanovil“ řadu účastníku řízení; mezi jinými se jednalo o volební
orgány, jednatelé politických stran, hnutí a politických koalic, Ministerstvo vnitra ČR,
Ministerstvo zahraničních věcí ČR atd. Navrhovatel svůj návrh zakončil s tím, že výrok bude
formulovat až na nařízeném veřejném jednání.
[4] Soud navrhovatele poučil o složení senátu, načež byla podána námitka podjatosti,
o které rozhodl jiný senát Nejvyššího správního soudu usnesením ze dne 15. 11. 2017,
č. j. Nao 339/2017-33. V usnesení soud rozhodl, že soudci nejsou podjatí, návazně na což bylo
usnesení vyvěšeno na úřední desce soudu.
[5] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval požadavkem navrhovatele na nařízení ústního
jednání.
[6] Soudní přezkum návrhů a podání ve věcech volebních se vyznačuje tlakem na rychlost
tohoto přezkumu. Návrh na přezkum neplatnosti voleb, hlasování či zvolení kandidáta,
zpochybňuje regulérnost základního prvku demokratické společnosti a výrazně zasahuje
do právní jistoty stran složení utvářeného zastupitelského sboru. Na soudní moci tak spočívá,
aby tuto nejistotu odstranila v co možná nejkratší lhůtě.
[7] Zákon pro projednání a rozhodnutí volebních věcí stanovuje soudu 20 denní lhůtu,
což je přímo spojené s omezením prostoru pro nařízení jednání dle §90 odst. 3 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
Zákon dokonce nenařízení jednání ve věcech volebních považuje za výchozí pravidlo (§90
odst. 3 věta druhá s. ř. s.). Jednání se nařídí, jakožto výjimka z obecného pravidla, zejména
v situaci, kdy je to vhodné a pro rozhodnutí věci potřebné, tedy například k provedení
nezbytných a pro výsledek věci rozhodných důkazů.
[8] Navrhovatel ve svém návrhu napadá neplatnost voleb, což jeho podání činí nepřípustným
dle §46 odst. 1 písm. d) soudního řádu správního (srov. usnesení ze dne 14. 11. 2013,
č. j. Vol 120/2013-42). Nařízení ústního jednání či činění dalších procesních úkonů ve věci
(výzva ke konkretizaci petitu návrhu či důkazních prostředků) je pro výše uvedené zjevně
nadbytečné a soud k nim nepřistoupil.
[9] S ohledem na shora uvedené Nejvyšší správní soud podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
návrh odmítl, neboť dospěl k závěru, že se jedná o návrh nepřípustný.
[10] O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle §93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech
volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 16. listopadu 2017
Tomáš Langášek
předseda senátu