ECLI:CZ:NSS:2017:VOL.71.2017:7
sp. zn. Vol 71/2017 - 7
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška
a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Radana Malíka, JUDr. Petra Mikeše, JUDr. Pavla Molka,
JUDr. Miloslava Výborného a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci navrhovatelky: M. Ch.,
proti odpůrci: Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, o návrhu na
neplatnost voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech
20. a 21. října 2017,
takto:
I. Návrh se odm ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Návrhem ze dne 2. 11. 2017 se navrhovatelka domáhala toho, aby Nejvyšší správní soud
rozhodl o neplatnosti voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných
ve dnech 20. a 21. 10. 2017.
[2] Navrhovatelka svůj návrh odůvodnila tím, že „rovné volební právo nemůže existovat,
pokud volební obvody – kraje jsou co do počtu obyvatel různé a přepočet výsledků voleb
na mandáty funguje diskriminační D´Hondtovou metodou“.
[3] Nejvyšší správní soud návrh vyhodnotil podle jeho obsahu a dospěl k závěru,
že jde o návrh na neplatnost voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
konaných ve dnech 20. a 21. 10. 2017. Takový návrh ostatně sama navrhovatelka výslovně
uplatnila.
[4] Pro soudní přezkum voleb do Parlamentu České republiky je určující znění §87 zákona
o volbách do Parlamentu, dle něhož platí:
(1) Podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního
právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá
politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby
do Poslanecké sněmovny zaregistrována, (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů
po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
(2) Podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může
domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu
ve volebním okrsku, kde byl senátor volen, každá politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý
kandidát, jejichž přihláška k registraci ve volebním obvodu byla pro volby do Senátu zaregistrována, (dále jen
„navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
(3) Návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení
tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování.
(4) Návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto
zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb.
(5) Návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena
ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.
[5] Výkladem citovaného ustanovení se Nejvyšší správní soud zabýval v usnesení ze dne
26. 6. 2006, č. j. Vol 5/2006 - 46, publikovaném pod č. 944/2006 Sb. NSS, dostupném
z www.nssoud.cz. Zde soud objasnil, že voleb do Poslanecké sněmovny se týká §87 odst. 1
zákona o volbách o Parlamentu, kdežto §87 odst. 2 tohoto zákona se týká voleb do Senátu.
Z těchto ustanovení je patrné, že u voleb do Poslanecké sněmovny je možno podat výhradně
návrh na neplatnost volby kandidáta (či více kandidátů), kdežto u voleb do Senátu je možno
podat návrh na neplatnost hlasování, návrh na neplatnost voleb či návrh na neplatnost volby
kandidáta.
[6] Úprava v §87 odst. 3 až 5 zákona o volbách do Parlamentu není samostatná, ale jde
o ustanovení navazující na §87 odst. 1 a 2 daného zákona. To znamená, že v §87 odst. 1 a 2
zákona o volbách do Parlamentu je stanoveno, jaký typ návrhu je možno u jednotlivých voleb
podat, a v §87 odst. 3 až 5 daného zákona jsou uvedeny důvody jednotlivých typů návrhů.
[7] Voleb do Poslanecké sněmovny se netýká §87 odst. 3 a 4 zákona o volbách
do Parlamentu, jelikož jsou v nich obsaženy důvody návrhů, které nelze u těchto voleb podat
(tj. návrhu na neplatnost voleb a návrhu na neplatnost hlasování). Voleb do Poslanecké
sněmovny se týká jen §87 odst. 5 daného zákona. Pro bližší odůvodnění lze odkázat na zmíněné
usnesení sp. zn. Vol 5/2006.
[8] Lze shrnout, že z právní úpravy vyplývá, že u voleb do Poslanecké sněmovny nelze podat
návrh na neplatnost voleb, ale toliko návrh na neplatnost volby kandidáta (resp. více kandidátů).
[9] Navrhovatelka však podala návrh na neplatnost voleb, což není přípustné. Nejvyšší
správní soud proto její návrh odmítl dle §46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního
řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
[10] O náhradě nákladů řízení o návrhu bylo rozhodnuto dle §93 odst. 4 s. ř. s., dle něhož
na náhradu nákladů řízení nemá právo žádný z účastníků.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. listopadu 2017
JUDr. Tomáš Langášek
předseda senátu