ECLI:CZ:NSS:2017:VOL.8.2017:10
sp. zn. Vol 8/2017 - 10
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška
a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Radana Malíka, JUDr. Petra Mikeše, JUDr. Pavla Molka,
JUDr. Miloslava Výborného a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci navrhovatele: J. Š, proti
odpůrci: Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, o návrhu na neplatnost
voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 20. a 21. října
2017,
takto:
I. Návrh se odm ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Návrhem ze dne 24. 10. 2017 se navrhovatel domáhal toho, aby Nejvyšší správní soud
„zrušil výsledky voleb“, které navrhovatel považuje za neplatné. Návrh byl odůvodněn tvrzením,
že hnutí ANO 2011 v periodiku „5 plus 2“ nechalo dne 20. 10. 2017 otisknout volební agitaci
s názvem „Smlouva Andreje Babiše s občany České republiky“, což navrhovatel považuje
za nepřípustnou volební kampaň v den voleb. Dále navrhovatel uvedl, že si v předvečer voleb
televize Nova do svého diskusního pořadu pozvala jen představitele hnutí ANO 2011 a České
strany sociálně demokratické, čímž byli jednostranně ovlivněni voliči ve prospěch hnutí
ANO 2011. Dle navrhovatele byly do veřejnoprávních sdělovacích prostředků zvány jen některé
strany, malé strany zůstaly opomenuty, čímž došlo ke zvýhodnění velkých stran. Konečně
navrhovatel zmínil, že při průběžném sčítání hlasů strana TOP 09 neobdržela více než 5 %
odevzdaných hlasů. Existuje podezření, že ani kdyby ve zbylých volebních okrscích, kde ještě
v době průběžného sčítání nebylo sčítání dokončeno, strana TOP 09 obdržela 100 % hlasů,
nestačilo by to na překonání hranice 5 % hlasů za celou republiku.
[2] Nejvyšší správní soud návrh vyhodnotil podle jeho obsahu a dospěl k závěru,
že jde o návrh na neplatnost voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
konaných ve dnech 20. a 21. 10. 2017.
[3] Pro soudní přezkum voleb do Parlamentu České republiky je určující znění §87 zákona
č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách do Parlamentu“).
Dle tohoto ustanovení platí:
(1) Podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního
právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá
politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby
do Poslanecké sněmovny zaregistrována, (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů
po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
(2) Podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může
domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu
ve volebním okrsku, kde byl senátor volen, každá politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý
kandidát, jejichž přihláška k registraci ve volebním obvodu byla pro volby do Senátu zaregistrována,
(dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební
komisí.
(3) Návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení
tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování.
(4) Návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto
zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb.
(5) Návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena
ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.
[4] Výkladem citovaného ustanovení se Nejvyšší správní soud zabýval v usnesení ze dne
26. 6. 2006, č. j. Vol 5/2006 - 46, publikovaném pod č. 944/2006 Sb. NSS, dostupném
z www.nssoud.cz. Zde soud objasnil, že voleb do Poslanecké sněmovny se týká §87 odst. 1
zákona o volbách o Parlamentu, kdežto §87 odst. 2 tohoto zákona se týká voleb do Senátu.
Z těchto ustanovení je patrné, že u voleb do Poslanecké sněmovny je možno podat výhradně
návrh na neplatnost volby kandidáta (či více kandidátů), kdežto u voleb do Senátu je možno
podat návrh na neplatnost hlasování, návrh na neplatnost voleb či návrh na neplatnost volby
kandidáta.
[5] Úprava v §87 odst. 3 až 5 zákona o volbách do Parlamentu není samostatná,
ale jde o ustanovení navazující na §87 odst. 1 a 2 daného zákona. To znamená, že v §87 odst. 1
a 2 zákona o volbách do Parlamentu je stanoveno, jaký typ návrhu je možno u jednotlivých voleb
podat, a v §87 odst. 3 až 5 daného zákona jsou uvedeny důvody jednotlivých typů návrhů.
[6] Voleb do Poslanecké sněmovny se netýká §87 odst. 3 a 4 zákona o volbách
do Parlamentu, jelikož jsou v nich obsaženy důvody návrhů, které nelze u těchto voleb podat
(tj. návrhu na neplatnost voleb a návrhu na neplatnost hlasování). Voleb do Poslanecké
sněmovny se týká jen §87 odst. 5 daného zákona. Pro bližší odůvodnění lze odkázat na zmíněné
usnesení sp. zn. Vol 5/2006.
[7] Lze shrnout, že z právní úpravy vyplývá, že u voleb do Poslanecké sněmovny nelze podat
návrh na neplatnost voleb, ale toliko návrh na neplatnost volby kandidáta (resp. více kandidátů).
[8] Navrhovatel však podal návrh na neplatnost voleb, což není přípustné. Nejvyšší správní
soud proto jeho návrh odmítl dle §46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
[9] O náhradě nákladů řízení o návrhu bylo rozhodnuto dle §93 odst. 4 s. ř. s., dle něhož
na náhradu nákladů řízení nemá právo žádný z účastníků.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. listopadu 2017
JUDr. Tomáš Langášek
předseda senátu