ECLI:CZ:NSS:2018:1.AFS.146.2018:19
sp. zn. 1 Afs 146/2018 - 19
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Dienstbiera a soudkyň
JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: J. H., proti žalovanému:
Finanční úřad pro Liberecký kraj, se sídlem 1. máje 97, Liberec, o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 18. 12. 2017, č. j. 1483914/17/2601-80541-507338, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 27. 3. 2018,
č. j. 59 Af 5/2018 - 11,
takto:
I. Žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků za řízení o kasační stížnosti
se zamí t á .
II. Žádost žalobce o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti se zamí t á .
III. Soud v yzýv á žalobce, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil
soudní poplatek za kasační stížnost, který činí podle položky č. 19 sazebníku soudních
poplatků částku 5.000 Kč.
IV. Soud v yz ýv á žalobce, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení předložil
plnou moc udělenou jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti,
nebo prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie.
V. Soud v yzý vá žalobce, aby ve lhůtě 1 měsíce od doručení tohoto usnesení odstranil
nedostatky kasační stížnosti, a to tak, že:
a) uvede, v jakém rozsahu a z jakých důvodů rozhodnutí napadá,
b) případně označí důkazy, které k prokázání svých tvrzení navrhuje provést,
c) uvede, co navrhuje, tj. jakého rozhodnutí se domáhá.
VI. Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
VII. Žalobci se uk l á dá zaplatit soudní poplatek ve výši 1.000 Kč za podání návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I.
[1] Stěžovatel podal u Nejvyššího správního soudu kasační stížnost žalobce (stěžovatele)
proti v záhlaví označenému usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci,
kterým krajský soud odmítl žalobu pro opožděnost. Současně požádal o osvobození od soudních
poplatků, ustanovení zástupce z řad advokátů a přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[2] Podle §36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) platí,
že „[ú]častník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy
senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela
lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li
však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne.“
[3] Při posouzení, zda jsou splněny zákonné podmínky pro přiznání osvobození
od soudních poplatků, se soud zabýval nejprve otázkou zjevné neúspěšnosti kasační stížnosti.
[4] Pojem „zjevně neúspěšný návrh“ obsažený v §36 odst. 3 s. ř. s. není v soudním řádu
správním blíže upřesněn, proto Nejvyšší správní soud vymezil ve své judikatuře některé případy,
kdy je obsah tohoto pojmu naplněn (viz např. rozsudky ze dne 19. 12. 2007,
č. j. 7 Afs 102/2007 – 72, či ze dne 29. 6. 2011, č. j. 1 As 51/2011 - 135). Obecně lze říci,
že zjevná neúspěšnost návrhu by měla být zjistitelná bez pochyb, měla by být nesporná
a naprosto jednoznačná bez toho, aby bylo nutné provést dokazování (blíže viz např. rozsudek
ze dne 24. 3. 2006, č. j. 4 Ads 19/2005 – 105, č. 909/2006 Sb. NSS). Jako příklad zjevné
bezúspěšnosti judikatura uvádí mimo jiné opožděně podanou žalobu (rozsudek č. j.
7 Afs 102/2007 - 72).
[5] Nejvyšší správní soud shledal, že podmínky pro posouzení návrhu jako zjevně
neúspěšného jsou splněny i v nyní posuzované věci.
[6] Krajský soud odmítl žalobu pro opožděnost. Tento závěr opřel o údaj vyplývající z kopie
doručenky napadeného rozhodnutí, z níž vyplývá, že stěžovatel nebyl doručujícím orgánem
zastižen, proto byla písemnost uložena a připravena k vyzvednutí dne 21. 12. 2017 a stěžovatel
byl k jejímu vyzvednutí vyzván. Podle §49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád ve spojení s 42 odst. 5 s. ř. s. platí, že „[n]evyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne,
kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou,
i když se adresát o uložení nedozvěděl “. Desátý den lhůty připadl na neděli 31. 12. 2017, s ohledem
na §40 odst. 3 s. ř. s. nastala fikce doručení následující pracovní den, tj. 2. 1. 2018. Posledním
dnem dvouměsíční lhůty pro podání žaloby podle §72 odst. 1 s. ř. s. byl pátek 2. 3. 2018.
Stěžovatel podal žalobu k poštovní přepravě dne 3. 3. 2018, tedy opožděně. Závěr krajského
soudu o opožděnosti žaloby má tedy zcela jednoznačnou oporu ve spisu.
[7] Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že kasační stížnost stěžovatele je zjevně
neúspěšným návrhem ve smyslu §36 odst. 3 s. ř. s., proto osvobození od soudních poplatků
stěžovateli nepřiznal, aniž by zjišťoval skutečnosti týkající se jeho majetkových poměrů.
II.
[8] Stěžovatel v kasační stížnosti požádal také ustanovení zástupce. Podle §35 odst. 8 s. ř. s.
může předseda senátu navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních
poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, na návrh ustanovit usnesením zástupce,
jímž může být i advokát. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že účastníku řízení lze ustanovit
zástupce tehdy, jestliže jsou kumulativně splněny dvě podmínky: 1) jde o účastníka, u něhož jsou
dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a 2) jestliže je to nezbytně třeba
k ochraně jeho zájmů. Nejvyšší správní soud neshledal u stěžovatele předpoklady
pro osvobození od soudních poplatků (viz výše), z tohoto důvodu chybí i jedna z nezbytných
podmínek pro ustanovení zástupce (§35 odst. 8 s. ř. s.), a tedy ani této žádosti soud nemohl
vyhovět.
III.
[9] S ohledem na zamítnutí návrhu stěžovatele na osvobození od soudních poplatků
i ustanovení zástupce Nejvyšší správní soud zároveň vyzval v tomto usnesení stěžovatele
k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč a k předložení plné moci
udělené jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti. Proti rozhodnutí o zamítnutí
žádosti o osvobození od soudních poplatků v řízení o kasační stížnosti není přípustný opravný
prostředek, toto rozhodnutí nabude právní moci doručením stěžovateli. Z důvodu procesní
ekonomie proto soud vyzval stěžovatele ke splnění uvedené povinnosti již tímto usnesením.
[10] V souladu s §4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích je s podáním kasační
stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti. Podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků,
který je přílohou uvedeného zákona, je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5.000 Kč. Tento
soudní poplatek nebyl současně s podáním kasační stížnosti zaplacen a Nejvyšší správní soud
nepřiznal stěžovateli osvobození od soudních poplatků, soud proto stěžovatele vyzval ke splnění
poplatkové povinnosti a stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu.
[11] Soudní poplatek lze zaplatit vylepením kolků na tomto tiskopisu nebo bezhotovostně
převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka
Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je 1010314618.
IV.
[12] Podle §105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen
advokátem. To neplatí pouze v případě, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen,
který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních
zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Splnění podmínky povinného právního zastoupení
musí být soudu řádným způsobem doloženo.
[13] Vzhledem ke skutečnosti, že Nejvyšší správní soud zamítl žádost stěžovatele
o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, je povinností stěžovatele doložit zastoupení
advokátem, jehož si sám zvolí, a to ve lhůtě stanovené ve výroku tohoto usnesení.
V.
[14] Podle §106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání
obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů
jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Z kasační stížnosti musí
být dále zřejmé, co stěžovatel navrhuje, tj. jakého rozhodnutí se domáhá (§106 odst. 1 ve spojení
s §37 odst. 3 s. ř. s.). Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v §103 odst. 1 s. ř. s.
Formulace konkrétních důvodů (kasačních námitek) je nezbytným předpokladem perfektní
kasační stížnosti, neboť stěžovatel prostřednictvím námitek vymezí okruh přezkumu rozhodnutí
krajského soudu ze strany Nejvyššího správního soudu, který je uplatněnými důvody vázán (§109
odst. 4 s. ř. s.). Kasační stížnost, jež neobsahuje žádné námitky, nelze ve svém důsledku
projednat.
[15] Kasační stížnost, která je předmětem tohoto řízení, uvedené zákonné náležitosti
nesplňuje. V takovém případě je povinností soudu vyzvat stěžovatele k odstranění těchto
nedostatků. Podle §106 odst. 3 s. ř. s. přitom musí být náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho
měsíce od doručení usnesení, kterým byl účastník k doplnění kasační stížnosti vyzván.
VI.
[16] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije
přiměřeně. Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu §73 odst. 2
s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné
právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká
přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[17] Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou
vždy individuální, závislé na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy
má proto stěžovatel, který musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné
právní následky rozhodnutí, její intenzitu a z jakých konkrétních okolností vznik této újmy
vyvozuje. Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož
se v souvislosti s napadeným rozhodnutím krajského soudu (resp. s napadeným správním
rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná
a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní. Na podporu svých tvrzení proto musí stěžovatel
navrhnout dostatečně přesvědčivé důkazy.
[18] S ohledem na výše uvedený závěr o zjevné neúspěšnosti kasační stížnosti a absenci
tvrzení stěžovatele ohledně újmy, která by mu nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti
vznikla, soud shledal, že podmínky pro přiznání odkladného účinku nejsou splněny.
VII.
[19] Vzhledem k tomu, že podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá poplatkové
povinnosti podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a soud nepřiznal stěžovateli osvobození od soudních
poplatků, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku VII tohoto usnesení. Soudní poplatek
ve výši 1.000 Kč je možno uhradit v kolcích vylepením na vyznačeném místě v příloze tohoto
usnesení, případně v hotovosti na pokladně soudu anebo bezhotovostně převodem na účet
soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno, závazný
variabilní symbol pro identifikaci platby: 1010314618.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
Nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví
[§9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47 písm. c) zákona
s. ř. s.]. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (§9 odst. 1
zákona o soudních poplatcích). Nabude-li usnesení o zastavení řízení
pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost (§9 odst. 7
zákona o soudních poplatcích).
Soud však řízení nezastaví, je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku
by Vám mohla vzniknout újma, a ve stanovené lhůtě sdělíte soudu okolnosti,
které toto nebezpečí osvědčují, a doložíte, že bez své viny jste nemohl poplatek
dosud zaplatit.
V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis
na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej označenému soudu.
Kolkové známky neznehodnocujte.
Nevyhoví-li stěžovatel výzvě k předložení plné moci udělené jím advokátovi
pro řízení o kasační stížnosti, soud předmětnou kasační stížnost odmítne
[§46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. za použití §120 s. ř. s.].
Neodstraní-li stěžovatel ve stanovené lhůtě vady kasační stížnosti a v řízení
nebude možno pro tyto nedostatky pokračovat, soud kasační stížnost odmítne
(§37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s.).
V Brně dne 7. června 2018
JUDr. Filip Dienstbier
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: