ECLI:CZ:NSS:2018:1.AS.138.2018:38
sp. zn. 1 As 138/2018 - 38
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců
JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: J. P., zastoupen
JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem Legerova 148, Kolín, proti žalovanému: Krajský
úřad Jihočeského kraje, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 10. 2017, č. j. KUJCK-116842/2017, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 3. 2018, č. j.
51 A 67/2017 – 58,
takto:
I. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
II. Soud v y z ý v á žalobce, aby zaplatil do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí
České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1.000 Kč
za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Oznámením o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení Městského úřadu Jindřichův
Hradec ze dne 3. 11. 2016 č. j. DOP/54852/16/Čo (dále jen „oznámení“) bylo žalobci sděleno,
že ke dni 31. 10. 2016 dosáhl celkového počtu 12 bodů podle bodového hodnocení porušením
povinností stanovených zákonem č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích (dále
jen „zákon o silničním provozu“). Současně mu bylo sděleno, že uplynutím 5 pracovních
dnů ode dne, kdy mu bylo toto oznámení doručeno, pozbývá dle §123c odst. 3 zákona
o silničním provozu řidičské oprávnění a je povinen odevzdat řidičský průkaz příslušnému
správnímu orgánu. Podle výpisu z bodového hodnocení řidiče dosáhl žalobce 12 bodů poté,
co mu za spáchání přestupku podle §125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu byly
připsány 3 body.
[2] Proti provedení záznamu bodů podal žalobce námitky, které Městský úřad Jindřichův
Hradec rozhodnutím ze dne 20. 6. 2017 č. j. DOP/32712/17/Čo, zamítl. K odvolání žalobce
vydal žalovaný dne 11. 10. 2017 rozhodnutí č. j. KUJCK 116842/2017, kterým odvolání zamítl
a potvrdil prvoinstanční rozhodnutí. Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou
ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Ten shledal žalobu nedůvodnou a v záhlaví
označeným rozsudkem ji zamítl.
[3] Kasační stížností brojí žalobce (stěžovatel) proti rozsudku krajského soudu. Současně
s kasační stížností stěžovatel podal návrh na přiznání odkladného účinku. Jako důvod uvedl,
že mu hrozí nenapravitelná újma, která spočívá ve ztrátě možnosti vykonávat podnikatelskou
činnost. Stěžovatel k tomu odkázal na svůj živnostenský list a své vyjádření přiložené ke kasační
stížnosti, z nějž vyplývá, že byl celý život zaměstnán jako stavbyvedoucí, ale že toto zaměstnání
nemůže vykonávat bez řidičského oprávnění, o zaměstnání proto přišel. Stěžovatel disponuje
živnostenským listem umožňujícím mu pracovat jako stavební dozor a projektant, tuto činnost
však nelze bez řidičského oprávnění provádět, a je tak bez něj pro zaměstnavatele nepotřebný.
[4] Ztrátou mobility tedy vznikne stěžovateli nenapravitelná újma, kdy z postu svých
pracovních zkušeností i svého věku bude jen těžko nacházet uplatnění i v jiném oboru, ve kterém
by nebyla vlastní mobilita (řidičské oprávnění) vyžadována.
[5] Další nenapravitelnou újmou je pro stěžovatele i možná újma finanční, kdy by případné
úkony spojené s navrácením řidičského oprávnění po dosažení 12 bodů (přezkoušení v autoškole,
dopravně-psychologické vyšetření) pro něj v případě ztráty zaměstnání a tedy i jakýchkoli příjmů
znamenaly nepřiměřenou finanční zátěž v době budoucí.
[6] Stěžovatel se nedomnívá, že by přiznaný odkladný účinek měl vliv na práva třetích stran,
neboť by závažným způsobem neohrozil veřejný zájem. Přestupky, na základě kterých dosáhl
stěžovatel 12 bodů, nejsou nijak závažné a nelze v nich spatřovat žádné ohrožení ostatních
účastníků silničního provozu (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2008
č. j. 2 As 60/2008 - 103, publikované pod č. 1763/2009 Sb. NSS).
[7] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku vyjádřil přípisem ze dne 7. 5. 2018,
v němž uvedl, že s návrhem na přiznání odkladného účinku souhlasí.
[8] Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení návrhu a po zvážení všech důvodů
a skutečností přednesených stěžovatelem dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti podle §73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního
(s. ř. s.) ve spojení s §107 odst. 1 s. ř. s. naplněny nejsou.
[9] Podle §107 s. ř. s. „kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.“
[10] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. „soud na návrh žalobce po vyjádření žalované usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.“
[11] Z citovaných ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti je ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních
podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem. Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé
případy; je koncipován jako dočasná procesní ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým
výkonem pro něj nepříznivého soudního, resp. správního rozhodnutí; přiznáním odkladného
účinku je prolamována vykonatelnost rozhodnutí (viz usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 27. 8. 2015, č. j. 6 Azs 163/2015 – 38).
[12] V nyní projednávaném případě stěžovatel svou žádost zdůvodnil nenapravitelnou újmou,
která spočívá ve ztrátě možnosti vykonávat podnikatelskou činnost, tj. stavební a projektové
práce, k jejichž výkonu dle svého tvrzení potřebuje řidičské oprávnění. Soud z veřejných rejstříků
ověřil tvrzení stěžovatele ohledně živnostenského oprávnění. Konstatuje však, že ačkoli
je provádění projektové činnosti a činnosti ve výstavě nepochybně významně ztíženo
bez řidičského oprávnění, nepředstavuje toto oprávnění nepřekonatelnou překážku výkonu
uvedené činnosti. Nejvyšší správní soud nicméně uznává, že absence řidičského oprávnění může
být pro stěžovatele zásadní komplikací.
[13] Nejvyšší správní soud však konstatuje, že ani v případě řidičů z povolání, tedy
u zaměstnání, které je ze své podstaty spjato s držením platného řidičského oprávnění, nevede
ztráta tohoto oprávnění automaticky bez dalšího k přiznání odkladného účinku jejich žalobě
či kasační stížnosti. Vždy je třeba poměřovat konkrétní újmu, která by mohla být přiznáním
odkladného účinku, tj. odkladem výkonu rozhodnutí, na jehož základě řidič pozbývá
řidičského oprávnění, způsobena jiným osobám (viz usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 19. 7. 2013, č. j. 8 As 41/2013 – 43, či usnesení ze dne 11. 1. 2018, č. j.
1 As 377/2017 - 40). V nynějším případě by zásah do práv stěžovatele představoval komplikaci,
příp. omezení jeho možnosti vykonávat podnikatelskou činnost, příp. činnost v zaměstnání,
tj. provádět stavební a projektové práce, minimálně do doby, než by Nejvyšší správní soud
rozhodl o jeho kasační stížnosti. S ohledem na to, že je stěžovateli odebrán řidičský průkaz
na základě udělení 12 bodů do karty řidiče, kasační soud se blíže zabýval rozporem se zájmy
jiných osob a důležitým veřejným zájmem na bezpečnosti.
[14] Jakkoliv se může poslední záznam 3 bodů za jízdu bez bezpečnostního pásu, který
je předmětem přezkumu v nyní projednávané věci, zdát méně významným přestupkem, nelze
odhlédnou od kumulativního efektu tohoto i celé řady přestupků stěžovatele. Rozhodnutím
žalovaného byl potvrzen záznam 3 bodů v bodovém hodnocení řidičů, tudíž stěžovatel dosáhl
hranice 12 bodů a lze důvodně předpokládat, že opakovaně nedodržuje pravidla silničního
provozu a související předpisy, čímž narušuje bezpečnost provozu, jeho účastníků (ostatních
řidičů) a v konečném důsledku i vlastní bezpečnost.
[15] Přiznání odkladného účinku tedy neprošlo druhým krokem ani třetím krokem, neboť
je v rozporu se zájmy jiných osob, jakož i s důležitým veřejným zájmem na bezpečnosti. Z těchto
důvodů Nejvyšší správní soud stěžovateli nevyhověl a jeho kasační stížnosti odkladný účinek
podle §107 ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. nepřiznal.
[16] Vzhledem k tomu, že podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá poplatkové
povinnosti podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a stěžovatel nespadá mezi osoby osvobozené
od povinnosti soudní poplatek hradit, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno
ve výroku č. II. tohoto rozhodnutí. Soudní poplatek ve výši 1.000 Kč je možno uhradit v kolcích
vylepením na vyznačeném místě v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu
jej stěžovatel zašle zpět Nejvyššímu správnímu soudu), případně v hotovosti na pokladně soudu
anebo bezhotovostně převodem na účet Nejvyššího správního soudu č. 3703 – 46127621/0710,
vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci
platby je: 1010413818.
[17] Kasační soud závěrem konstatuje, že z usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného
účinku kasační stížnosti nelze dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto
o samotné kasační stížnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. října 2005,
č. j. 8 As 26/2005 - 76, č. 1072/2007 Sb. NSS).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. května 2018
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: