ECLI:CZ:NSS:2018:1.AS.172.2018:36
sp. zn. 1 As 172/2018 - 36
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Dienstbiera a soudkyň
JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: O. W., zastoupený JUDr.
Radkem Bechyně, advokátem, se sídlem Legerova 148, Kolín, proti žalovanému: Krajský úřad
Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října117, Ostrava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 28. 2. 2017 č. j. MSK 105787/2016, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 4. 2018, č. j. 22 A 65/2017 - 30,
takto:
I. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
II. Soud v y z ý v á žalobce, aby zaplatil do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí
České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1.000 Kč
za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Magistrát města Frýdek-Místek rozhodnutím ze dne 22. 6. 2016 zamítl námitky uplatněné
proti provedenému záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče a provedený záznam potvrdil.
Žalovaný v záhlaví specifikovaným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a potvrdil prvoinstanční
rozhodnutí. Proti rozhodnutí žalovaného brojil žalobce žalobou podanou ke Krajskému soudu
v Ostravě. Ten shledal žalobu nedůvodnou a v záhlaví specifikovaným rozsudkem ji zamítl.
[2] Kasační stížností brojí žalobce (stěžovatel) proti rozsudku krajského soudu. Spolu
s kasační stížností stěžovatel spojil návrh na přiznání odkladného účinku. Namítal, že rozhodnutí
žalovaného zasahuje do jeho právní sféry tím, že nebude moci vykonávat svou profesi
a vzhledem ke svému věku si jen těžko bude hledat práci v jiném oboru. Další újmu představuje
újma finanční spojená s úkony k navrácení řidičského oprávnění po dosažení 12 bodů. Přestupky,
na základě kterých stěžovatel 12 bodů dosáhl, nejsou jednotlivě nijak závažné a podle stěžovatele
v nich nelze spatřovat žádné ohrožení ostatních účastníků – tedy ani veřejného zájmu. Závěrem
stěžovatel zdůraznil, že k žalobě byl soudem odkladný účinek přiznán.
[3] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku ve stanovené lhůtě konkrétně
nevyjádřil a nechal přiznání odkladného účinku na úvaze soudu.
[4] Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení návrhu a po zvážení všech důvodů
a skutečností přednesených stěžovatelem dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti podle §73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
(s. ř. s.) ve spojení s §107 odst. 1 s. ř. s. naplněny nejsou.
[5] Podle §107 s. ř. s. „kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.“
[6] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. „soud na návrh žalobce po vyjádření žalované usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.“
[7] Z citovaných ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti je ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních
podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem. Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé
případy; je koncipován jako dočasná procesní ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým
výkonem pro něj nepříznivého soudního, resp. správního rozhodnutí; přiznáním odkladného
účinku je prolamována vykonatelnost rozhodnutí (viz usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 27. 8. 2015, č. j. 6 Azs 163/2015 – 38).
[8] V nyní projednávaném případě stěžovatel svou žádost zdůvodnil především požadavkem
práva na výkon svého povolání (OSVČ, montáže), jehož je řízení vozidla nedílnou součástí.
Pokud by stěžovatel v důsledku dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče pozbyl řidičské
oprávnění (viz §123a až §123c zákona o silničním provozu), nemohl by nadále vykonávat
své povolání. Hrozba vzniku újmy spočívající ve ztrátě jediného zdroje příjmů je podle kasačního
soudu zcela reálná.
[9] Vždy je třeba poměřovat konkrétní újmu, která by mohla být přiznáním odkladného
účinku, tj. odkladem výkonu rozhodnutí, na jehož základě řidič pozbývá řidičského oprávnění,
způsobena jiným osobám (usnesení kasačního soudu ze dne 19. 7. 2013, č. j. 8 As 41/2013 - 43).
Jak již bylo uvedeno, zásah do práv stěžovatele by byl v případě nepřiznání odkladného účinku
podstatný, protože by ztratil tento zdroj příjmů minimálně do doby, než by Nejvyšší správní soud
rozhodl o jeho kasační stížnosti. S ohledem na to, že je stěžovateli odebrán řidičský průkaz
na základě udělení 12 bodů do karty řidiče, kasační soud se blíže zabýval rozporem se zájmy
jiných osob a důležitým veřejným zájmem na bezpečnosti.
[10] Jakkoliv se mohou zdát jednotlivé přestupky méně významné (překročení rychlosti,
telefonování za jízdy), nelze současně odhlédnou od kumulativního efektu celé řady přestupků
stěžovatele. Rozhodnutím žalovaného bylo potvrzeno dosažení hranice 12 bodů v bodovém
hodnocení spojené s odebráním řidičského průkazu. Lze důvodně předpokládat, že stěžovatel
dlouhodobě nedodržuje pravidla silničního provozu a související předpisy, čímž narušuje
bezpečnost provozu, jeho účastníků (ostatních řidičů) a v konečném důsledku i vlastní
bezpečnost.
[11] Přiznání odkladného účinku tedy neprošlo první ani druhou podmínkou, neboť
je v rozporu se zájmy jiných osob, jakož i s důležitým veřejným zájmem na bezpečnosti. Z těchto
důvodů Nejvyšší správní soud stěžovateli nevyhověl a jeho kasační stížnosti odkladný účinek
podle §107 ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. nepřiznal.
[12] Vzhledem k tomu, že podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá poplatkové
povinnosti podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a stěžovatel nespadá mezi osoby osvobozené
od povinnosti soudní poplatek hradit, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno
ve výroku č. II. tohoto rozhodnutí. Soudní poplatek ve výši 1.000 Kč je možno uhradit v kolcích
vylepením na vyznačeném místě v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu
jej stěžovatel zašle zpět Nejvyššímu správnímu soudu), případně v hotovosti na pokladně soudu
anebo bezhotovostně převodem na účet Nejvyššího správního soudu č. 3703 – 46127621/0710,
vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci
platby je: 1010417218.
[13] Kasační soud závěrem konstatuje, že z usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného
účinku kasační stížnosti nelze dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto
o samotné kasační stížnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005,
č. j. 8 As 26/2005 - 76, č. 1072/2007 Sb. NSS).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. června 2018
JUDr. Filip Dienstbier
předseda senátu