ECLI:CZ:NSS:2018:1.AS.37.2018:18
sp. zn. 1 As 37/2018 - 18
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců
JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: P. P., proti žalovaným:
1) Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 12, Praha 1, 2) Magistrát hl. m.
Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem,
o přiznání osvobození od soudních poplatků a o ustanovení právního zástupce, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2018, č. j.
11 A 225/2017 - 8,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a řízení před krajským soudem
[1] Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném 2) záznamu ve výpisu z bodového
hodnocení řidiče, podle něhož rozsudek Okresního soudu Praha – západ zrušil odvolací Nejvyšší
soud České republiky, rozsudek vydal nezákonný soudce, a po žalovaném 1) provést kontrolu
záznamu a provedení této kontroly jedenkrát měsíčně čitelně potvrdit.
[2] Žalobce v podané žalobě požádal o přiznání osvobození od placení soudních poplatků
a záloh pro toto řízení, a dále o ustanovení zástupce z řad advokátů. Městský soud žalobce
dne 14. 12. 2017, č. j. 11 A 225/2017 - 6, vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení
výzvy na přiloženém formuláři osvědčil a prokázal své osobní, majetkové a výdělkové poměry.
Výzva byla žalobci doručena dne 21. 12. 2017, žalobce na ni však nijak nereagoval.
[3] Městský soud dospěl k závěru, že žalobce neprokázal, že by splňoval předpoklady
pro osvobození od soudního poplatku, a návrhu žalobce na osvobození od placení soudních
poplatků a záloh proto nevyhověl. Městský soud nevyhověl ani návrhu na ustanovení zástupce
z řad advokátů, neboť nesplněním předpokladů pro osvobození od soudního poplatku nebyla
splněna jedna ze dvou zákonem stanovených podmínek. Soud proto návrh žalobce zamítl.
II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaných
[4] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti usnesení krajského soudu kasační stížnost.
[5] Stěžovatel v kasační stížnosti namítá pouze to, že napadeným usnesením byla porušena
rovnost zbraní a tedy jeho právo na spravedlivý proces.
[6] Žalovaný 1) se k podané kasační stížnosti nevyjádřil.
[7] Žalovaný 2) se k podané kasační stížnosti vyjádřil přípisem ze dne 6. 3. 2018, ve kterém
uvedl, že považuje podanou kasační stížnost za zcela nedůvodnou, a navrhl její zamítnutí.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[8] Kasační stížnost je projednatelná, po jejím posouzení dospěl soud k závěru, že není
důvodná.
[9] Žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků městský soud nevyhověl, neboť
u stěžovatele nebyly prokázány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu
§36 odstavec 3 s. ř. s. Stěžovatel ani na dodatečnou výzvu soudu ze dne 14. 12. 2017, č. j.
11 A 225/2017 - 6, neprokázal tvrzení o svých natolik nepříznivých finančních a majetkových
poměrech, aby bylo možno učinit závěr o tom, že splňuje předpoklady pro přiznání osvobození.
Městský soud tedy postupoval správně, když stěžovateli osvobození od soudních poplatků
nepřiznal.
[10] Stěžovatel žádal rovněž o ustanovení zástupce z řad advokátů. Podle §35 odst. 7 s. ř. s.
může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením žalobci zástupce, pokud žalobce splňuje
předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a je-li to třeba k ochraně jeho práv. Městský
soud správně dospěl k závěru, že stěžovatel neprokázal skutečnosti nasvědčující závěru,
že by splňoval faktické předpoklady pro osvobození od soudního poplatku. Bez ohledu
na skutečnost, že zastoupení žalobce bylo v dané věci třeba k ochraně jeho práv, nebylo možno
návrhu stěžovatele vyhovět, neboť nebyla splněna jedna ze dvou zákonem stanovených
podmínek. Městský soud návrh stěžovatele správně zamítl.
[11] Nejvyšší správní soud konstatuje, že městský soud postupoval v souladu se zákonem,
a právo stěžovatele na spravedlivý proces nebylo zkráceno. Námitka stěžovatele je nedůvodná.
IV. Závěr a náklady řízení o kasační stížnosti
[12] Nejvyšší správní soud ze všech shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že kasační
stížnost není důvodná, a proto ji podle §110 odst. 1 věta druhá s. ř. s. zamítl. Ve věci rozhodl
v souladu s §109 odst. 2 s. ř. s., podle něhož rozhoduje Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti
zpravidla bez jednání, když neshledal důvody pro jeho nařízení.
[13] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti se opírá o §60 odst. 1 větu první
ve spojení s §120 s. ř. s., podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník,
který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně
vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Stěžovatel v řízení úspěch neměl, proto
nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který by jako procesně úspěšný účastník
řízení o kasační stížnosti na jejich náhradu zásadně měl právo, žádné náklady nad rámec běžné
úřední činnosti s tímto řízením nevznikly, a proto mu jejich náhradu soud nepřiznal
(srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 31. 3. 2015, č. j. 7 Afs 11/2014 - 47).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. dubna 2018
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu