ECLI:CZ:NSS:2018:1.AZS.13.2018:17
sp. zn. 1 Azs 13/2018 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky
Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobkyně: T. S. T., zastoupena Mgr. Petrem
Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalované: Komise pro
rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, o žalobě proti
rozhodnutí žalované ze dne 16. 8. 2016, č. j. MV-105915-4/SO-2016, v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 12. 2017, č. j. 30 A 155/2016 – 56,
takto:
I. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
II. Žalobkyni se u k l á d á zaplatit soudní poplatek ve výši 1.000 Kč za podání návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti na účet Nejvyššího správního soudu.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalovaná dne 16. 8. 2016, rozhodnutím č. j. MV-105915-4/SO-2016 zamítla odvolání
žalobkyně proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 15. 6. 2016, č. j. OAM-1749-28/PP-2016,
kterým byla dle §87e odst. 1 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zamítnuta žádost
o vydání povolení k přechodnému pobytu na území České republiky, neboť žalobkyně není
rodinným příslušníkem občana Evropské unie uvedeným v §15a zákona o pobytu cizinců.
[2] Žalobkyně napadla rozhodnutí žalované žalobou u Krajského soudu v Plzni, který tuto
žalobu zamítl.
[3] Žalobkyně (stěžovatelka) brojí proti rozsudku krajského soudu kasační stížností. Současně
žádá o přiznání odkladného účinku. Tento svůj návrh však stěžovatelka nijak neodůvodnila.
[4] Nejvyšší správní soud proto stěžovatelku v usnesení ze dne 2. 2. 2018, kterým ji vyzval
k doplnění důvodů kasační stížnosti a zaplacení soudního poplatku, rovněž upozornil,
že k návrhu na přiznání odkladného účinku stěžovatelka neuvedla žádné důvody, a dal jí možnost
tyto důvody ve lhůtě jednoho týdne od doručení usnesení doplnit.
[5] Stěžovatelka však do dnešního dne žádné důvody k návrhu na přiznání odkladného
účinku nedoplnila.
II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[6] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v projednávané věci nejsou naplněny zákonné
podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[7] Především je třeba mít na paměti mimořádnou povahu odkladného účinku. Kasační
stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným prostředkem,
u něhož by bylo možno odkladný účinek očekávat. Přiznáním odkladného účinku kasační
stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky
pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně
správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto
musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce vyjádřil v §73 odst. 2 s. ř. s.
[8] Podle tohoto ustanovení soud může přiznat žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká
přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem. Uvedené podmínky platí přiměřeně i pro odkladný účinek kasační
stížnosti (§107 odst. 1 s. ř. s.).
[9] K tomu, aby Nejvyšší správní soud mohl kasační stížnosti odkladný účinek přiznat, musí
stěžovatelka v prvé řadě dostatečně podrobně a určitě tvrdit, že jí hrozí újma nepoměrně větší,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Povinnost tvrdit
a prokázat vznik újmy tak má stěžovatelka (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
29. února 2012 č. j. 1 As 27/2012 - 32). Stěžovatelka v odůvodnění svého návrhu musí
konkretizovat, jakou újmu by pro ni znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. Hrozící újma musí přitom být závažná a reálná,
nikoliv pouze hypotetická či bagatelní.
[10] V nyní projednávaném případě však stěžovatelka návrh na přiznání odkladného účinku
nijak neodůvodnila. Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatelka neunesla nejen břemeno
důkazní, ale ani prvotní břemeno tvrzení. Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že nebylo
prokázáno, že by byla naplněna základní podmínka pro přiznání odkladného účinku podané
kasační stížnosti (vznik nepoměrně větší újmy na straně stěžovatelky, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám).
[11] Nejvyšší správní soud proto návrhu stěžovatelky na přiznání odkladného účinku podané
kasační stížnosti nevyhověl. Tím Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá
své budoucí rozhodnutí o věci samé.
[12] Vzhledem k tomu, že podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky
20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích,
poplatkové povinnosti a stěžovatel nespadá mezi osoby osvobozené od povinnosti soudní
poplatek hradit, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto usnesení.
Soudní poplatek ve výši 1.000 Kč je možno uhradit v kolcích vylepením na vyznačeném místě
v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu jej stěžovatel zašle zpět Nejvyššímu
správnímu soudu), případně v hotovosti na pokladně soudu anebo bezhotovostně převodem
na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno,
závazný variabilní symbol pro identifikaci platby: 1010501318. Do zprávy pro příjemce uveďte
jméno stěžovatelky a identifikace poplatku za návrh na přiznání odkladného účinku.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. února 2018
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: