ECLI:CZ:NSS:2018:10.AS.227.2018:37
sp. zn. 10 As 227/2018 - 37
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudkyně
Michaely Bejčkové a soudce Ladislava Derky v právní věci žalobce: A. Z., zast. Mgr. Filipem
Hajným, advokátem se sídlem Moskevská 532/60, Praha 10, proti žalované: České dráhy, a. s.,
se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, proti rozhodnutí předsedy představenstva
žalované ze dne 1. 4. 2016, čj. 56215/2016-025, v řízení o kasační stížnosti žalované proti
rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2018, čj. 9 A 81/2016-42, o návrhu žalované
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
takto:
Kasační stížnosti se ne p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Žalobce požádal představenstvo společnosti České dráhy, a. s., o tyto informace
podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „informační
zákon“): zda je mezi společností České dráhy, a. s., a JUDr. R. K. uzavřena nějaká smlouva; zda
byla tato případná smlouva uzavřena v období od 1. 1. 2010 do současnosti; jaké plnění z této
smlouvy (těchto smluv) vyplývá; jaké je znění těchto smluv.
[2] Představenstvo společnosti vyhovělo žalobci jen částečně, neboť mu poskytlo pouze
informaci o období, ve kterém byla s JUDr. R. K. uzavřena nějaká smlouva. Zbylé informace
poskytnout odmítlo. Žalobce se proti rozhodnutí odvolal a předseda představenstva žalované
jeho odvolání vyhověl, rozhodnutí vydané v prvním stupni zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
[3] Žalobce podal proti rozhodnutí předsedy představenstva žalované žalobu, na základě
které městský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Podle městského
soudu jsou rozhodnutí vydaná v obou stupních nepřezkoumatelná a v dalším řízení musejí být
řádně odůvodněna. Samotnou povinnost poskytnout informace však soud žalované neuložil.
[4] Žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) podala proti rozsudku městského soudu kasační
stížnost a zároveň návrh na přiznání odkladného účinku. Podle stěžovatelky by jí mohla
vzniknout újma tím, že by v návaznosti na potenciálně odlišné rozsudky městského soudu a NSS
mohla být vydána dvě platná protichůdná správní rozhodnutí. Stěžovatelka se domnívá,
že by tato situace nastolila právní nejistotu. Uložením povinnosti poskytnout požadované
informace by stěžovatelka také utrpěla vážnou újmu v důsledku porušení obchodního tajemství.
Stěžovatelka je přesvědčena, že přiznání odkladného účinku nemůže způsobit újmu třetím
osobám ani není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; NSS jej však může na návrh
stěžovatelky přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje splnění
zákonných předpokladů (§73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené
stěžovatelce v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě
způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) chybějícího rozporu
s důležitým veřejným zájmem. NSS po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelkou dospěl
k závěru, že v jejím případě tyto podmínky naplněny nejsou.
[6] NSS nejdříve posuzoval podmínku výrazného nepoměru v újmě na obou stranách
sporu, tj. zda účinky napadeného rozsudku představují pro stěžovatelku nepoměrně větší újmu,
než jaká vznikne žalobci z dočasného odložení tohoto rozsudku.
[7] Obava stěžovatele z následného obživnutí správního rozhodnutí (v důsledku možného
rušícího rozsudku NSS) a z toho, že nové rozhodnutí vydané před vynesením rozsudku NSS
bude v rozporu s právním názorem NSS, a hrozí tedy existence dvou odlišných správních
rozhodnutí, sama o sobě nemůže vést k přiznání odkladného účinku (viz usnesení rozšířeného
senátu NSS ze dne 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS). Napadený
rozsudek rovněž nemůže způsobit stěžovatelce újmu, která by spočívala v porušení obchodního
tajemství. Městský soud ve svém rozsudku totiž stěžovatelce neuložil povinnost poskytnout
požadované informace, ale uložil jí povinnost vydat v dané věci přezkoumatelné rozhodnutí.
Na přiznání odkladného účinku nemá vliv ani přesvědčení stěžovatelky, že není povinným
subjektem, a proto nemusí informace poskytnout ani o jejich poskytnutí vůbec rozhodovat.
Tato otázka je předmětem posuzování věci samé a rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného
účinku nemůže předjímat závěry rozhodnutí o kasační stížnosti.
[8] Vzhledem k tomu, že stěžovatelka neprokázala existenci nepoměrně větší újmy, nebylo
již nutné poměřovat jí tvrzené skutečnosti s újmou, která by případně hrozila třetím osobám,
ani posuzovat případný rozpor s důležitým veřejným zájmem, který by při přiznání odkladného
účinku mohl nastat.
[9] Důvody tvrzené stěžovatelkou tedy nezakládají výjimečnou situaci, která by
odůvodňovala přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. NSS proto nepřiznal kasační
stížnosti odkladný účinek podle §107 ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s.; tím NSS nijak nepředjímá
své budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. srpna 2018
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu