ECLI:CZ:NSS:2018:10.AS.247.2017:59
sp. zn. 10 As 247/2017 - 59
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové a soudců
Michaely Bejčkové a Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně: Rigi stavební společnost, s. r. o.,
se sídlem Tišnovská 9, Hradčany, zast. JUDr. Davidem Štrosem, advokátem se sídlem
Národní 32, Praha 1, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, se sídlem Antonína
Čermáka 2a, Praha 6, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Saint-Gobain Rigips GmbH,
se sídlem Schanzenstrasse 84, Düsseldorf, zast. Mgr. Denisou Assefovou, LL. M., advokátkou
se sídlem Jindřišská 937/16, Praha 1, proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 11. 6. 2014,
čj. O-488239/D42522/2013/ÚPV, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 4. 8. 2017, čj. 8 A 122/2014-59,
takto:
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4. 8. 2017, čj. 8 A 122/2014-59, se ruší a věc
se v rac í tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Rozhodnutím ze dne 30. 5. 2013 prohlásil žalovaný za neplatnou barevnou
kombinovanou ochrannou známku č. 323638 ve znění „RIGI STAVEBNÍ SPOLEČNOST“
(dále též „napadená ochranná známka“), jejímž vlastníkem je (stejnojmenná) žalobkyně. Učinil
tak na základě návrhu společnosti Saint-Gobain Rigips (nyní osoby zúčastněné na řízení,
dále jen „navrhovatelka“). Podle jeho závěrů je známka žalobkyně vizuálně a foneticky podobná
starší slovní ochranné známce Společenství č. 2849966 ve znění „Rigips“ a rovněž výrobky
a služby, které žalobkyně označuje svou ochrannou známkou, jsou podobné s výrobky a službami
chráněnými známkou Rigips; hrozí tak, že tyto známky budou spotřebitelé považovat
za zaměnitelné (výrok I). Navrhovatelka dále prokázala dobré jméno známky Rigips na území
Evropské unie, zejména ve Spolkové republice Německo, pro „izolační materiály, zejména
sádrokartonové desky, resp. sádrokartonové systémy“. Žalovaný proto prohlásil napadenou ochrannou
známku za neplatnou i z toho důvodu, že by jinak mohla těžit z rozlišovací způsobilosti,
resp. dobrého jména známky Rigips (výrok II). Rozklad žalobkyně proti tomuto rozhodnutí pak
zamítl předseda žalovaného dne 11. 6. 2014.
[2] Žalobě, kterou žalobkyně napadla rozhodnutí o rozkladu, městský soud vyhověl
a rozsudkem ze dne 4. 8. 2017 toto rozhodnutí zrušil. Podle něj nejsou závěry žalovaného
(k výroku I) opřeny o fakta a jeho závěry o podobnosti napadené ochranné známky a známky
Rigips (vizuální, fonetické a sémantické) jsou spíše spekulativní. V řízení rovněž nebylo dostatečně
doloženo, že známka Rigips získala dobré jméno (výrok II). Rozhodnutí žalovaného je proto
nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.
II. Kasační stížnost žalovaného
a vyjádření žalobkyně
[3] Proti rozsudku krajského soudu podal žalovaný (stěžovatel) kasační stížnost převážně
pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatečném odůvodnění a také pro nesprávné
posouzení právní otázky.
[4] Městský soud tvrdí, že se stěžovatel nezabýval tím, jak vnímá porovnávané ochranné
známky průměrný český spotřebitel. To ale právě stěžovatel udělal (již v prvním stupni,
a v řízení o rozkladu na to odkázal). Stěžovatel podrobně zdůvodnil i to, proč podle
něj průměrný spotřebitel může nabýt dojmu, že porovnávaná označení spolu souvisejí,
i když zaznamená rozdíly mezi nimi. Při rozboru fonetického hlediska stěžovatel uvedl,
že koncové hlásky „-ps“ známky Rigips mohou být vyslovovány nedbale, nikoli že nebudou
vyslovovány.
[5] Stěžovatel trvá na tom, že i po sémantické stránce jsou obě označení podobná.
Podle něj si průměrně vzdělaný spotřebitel nevybaví v německém názvu Rigips název hlavního
města Lotyšska (Riga). Dále i asociace se sádrou (gips) odkazuje na navrhovatelku
jako na výrobkyni stavebních materiálů, což dále posiluje významovou podobnost s napadenou
ochrannou známkou. Podle stěžovatele jsou obě známky převážně fantazijní, jsou foneticky
podobné a v dominantním prvku napadené ochranné známky (RIGI) jsou obsažena první čtyři
ze šesti písmen známky Rigips přesně v daném pořadí; nelze tedy vyloučit záměnu původu
takto označených výrobků. Proti těmto argumentačně podloženým závěrům nepostavil městský
soud žádné pádné protiargumenty – pouze vyjádřil nesouhlas se stěžovatelovými závěry.
[6] V otázce získaného dobrého jména známky Rigips se městský soud nezabýval všemi
důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Stěžovatel se v souladu s požadavky rozhodnutí
Soudního dvora C-301/07 PAGO věnoval hospodářskému významu globálního koncernu
Saint-Gobain i různým podobám výskytu označení Rigips (součást obchodní firmy i název řady
sádrokartonových systémů). V rozporu s tvrzením městského soudu se nespokojil pouze
s kopiemi navrhovatelčiných webových stránek, ale zkoumal i objektivní důkazy (viz knihu
„Značky století“). Úvahy městského soudu o zdruhovění známky Rigips pak jdou nad rámec
řízení o vyslovení neplatnosti napadené ochranné známky.
[7] Poslední námitka vytýká rozsudku nesprávné posouzení právní otázky. Stěžovatel
neporušil zásadu koncentrace řízení tím, že se zabýval i podobností napadené ochranné známky
s navrhovatelčinými staršími známkami. O těchto dalších známkách se navrhovatelka zmínila
již v návrhu a ostatně toto návrhové řízení nepodléhá koncentraci (na rozdíl např. od řízení
námitkového). Stěžovatel proto navrhl, aby rozsudek městského soudu byl zrušen
a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.
[8] Žalobkyně má za to, že kasační stížnost by měla být zamítnuta. K otázce fonetické
zaměnitelnosti obou označení předložila odborné vyjádření ředitele Fonetického ústavu
Filozofické fakulty Univerzity Karlovy; i s jeho podporou tvrdí, že kombinace písmen
„ps“ je zvukově výrazná a zřetelně odlišuje označení Rigips od označení RIGI. Navrhovatelka
řádně nedoložila dobré jméno své ochranné známky na území Německa; i v tomto ohledu
je závěr městského soudu správný. Příručka „Značky století“ nebyla v řízení předložena,
pouze se o ní zmiňují navrhovatelčiny vlastní propagační materiály.
[9] Přiléhavé jsou podle žalobkyně i úvahy městského soudu o zdruhovění označení Rigips:
je-li ochranná známka vyobrazena způsobem, který vyvolává pochyby o zachování její rozlišovací
způsobilosti, popírá to závěr o získaném dobrém jménu známky. Ve shodě s městským soudem
nepovažuje žalobkyně označení Rigips za fantazijní, protože se zřetelně rozpadá nikoli na prvky
„Rigi“ a „ps“, nýbrž na prvky „Ri“ a „gips“ (to je přitom výraz pro sádru srozumitelný českým
i německým spotřebitelům). Konečně žalobkyně souhlasí i s tím, že stěžovatel podal pouze
prostou definici průměrného spotřebitele, ale neposoudil jednotlivé aspekty podobnosti obou
porovnávaných označení z pohledu konkrétní spotřebitelské veřejnosti.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[10] Kasační stížnost je důvodná.
[11] Podle §7 odst. 1 písm. a) a e) ve spojení s §32 odst. 3 zákona o ochranných známkách
prohlásí Úřad průmyslového vlastnictví ochrannou známku za neplatnou, pokud
- z důvodu shodnosti či podobnosti se starší ochrannou známkou a shodnosti
nebo podobnosti výrobků či služeb, na něž se přihlašované označení a ochranná známka
vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti; za pravděpodobnost
záměny se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou; nebo
- byla ochranná známka zapsána pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm,
pro které je zapsána starší shodná či podobná ochranná známka, avšak jde o starší
ochrannou známku, která má na území Evropských společenství dobré jméno, a užívání
přihlašovaného označení bez řádného důvodu by nepoctivě těžilo z rozlišovací
způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky Společenství nebo jim bylo
na újmu.
III.A Pravděpodobnost záměny ochranných známek
ve vztahu k podobným výrobkům: hledisko vizuální, fonetické a sémantické.
Koncentrace řízení.
[12] Není správná zmínka městského soudu, podle níž se stěžovatel nezabýval tím, jak vnímá
porovnávané ochranné známky průměrný český spotřebitel. V rozhodnutí vydaném v prvním
stupni se stěžovatel věnoval výkladu pojmu pravděpodobnost záměny (str. 9) a vymezení pojmu
průměrného spotřebitele (str. 9–10: obecně, str. 14: dvě různé skupiny průměrných spotřebitelů,
tj. veřejnost a osoby profesně se zabývající stavebnictvím). Tento stěžovatelův výklad považuje
NSS za dostatečný a správný.
[13] Stěžovatel i městský soud dále zkoumali tři hlediska, z nichž je posuzována podobnost
dvou ochranných známek: vizuální, fonetické a sémantické.
[14] Městský soud vytkl stěžovateli, že nezdůvodnil svůj závěr, podle nějž sice průměrný
spotřebitel zaznamená vizuální rozdíly mezi oběma ochrannými známkami (napadená ochranná
známka je barevná, je delší o část stavební společnost a je bohatší o grafický prvek ve tvaru střechy),
přesto ale může nabýt dojmu, že obě porovnávaná označení (Rigips a RIGI STAVEBNÍ
SPOLEČNOST) spolu souvisejí.
[15] Stěžovatel se ale takového pochybení nedopustil. Na str. 11 rozhodnutí o rozkladu uvedl,
že slovní prvky stavební společnost je nutno vzhledem k jejich umístění, velikosti a významu
považovat za prvky doplňkové, které popisují druh podnikání. To je podpořeno i grafickým
prvkem zobrazujícím střechu, část domu či stavební desky, tj. běžné výstupy stavební společnosti.
Jde o grafický prvek popisný, kterému spotřebitelé nepřikládají takovou důležitost. Touto úvahou
doplnil předseda úřadu rozhodnutí vydané v prvním stupni, podle nějž se podstatná část
ochranné známky Rigips zcela shoduje s dominantním (barevně i velikostí) slovním prvkem (Rigi)
napadené ochranné známky; v češtině neobvyklé uskupení písmen R-i-g-i upoutává pozornost
více než dvě koncová písmena –ps; a slovní prvky mají větší rozlišovací způsobilost než prvky
obrazové. Podle NSS je tedy závěr o vizuální podobnosti obou označení řádně zdůvodněn
a městský soud tuto otázku posoudil nesprávně. Lze připomenout, že stěžovatel při postupu
podle §7 odst. 1 písm. a) zkoumá pravděpodobnost záměny; jeho úkolem (ani úkolem navrhovatele
v řízení ve věci neplatnosti ochranné známky) není prokazovat, že záměna je jistá
nebo že už nastala.
[16] Výtka městského soudu vztahující se k fonetickému hledisku nemá oporu v obsahu
napadeného rozhodnutí. Stěžovatel v rozhodnutí prvního stupně uvedl jednak to, že koncové
souhlásky –ps jsou neznělé a při vyslovení se na ně neklade důraz, jednak to,
že sykavka - s je nepřeslechnutelná a zachovává si mírně odlišující roli. Porovnávané známky tedy
nejsou v částech Rigi a Rigips stejné, přesto jsou podobné. S tímto závěrem se ztotožnilo
i rozhodnutí o rozkladu: neuvedlo, že poslední dvě hlásky slova Rigips se zpravidla nebudou
vyslovovat, ale že mohou být vysloveny nedbale. Zdůraznilo také, že i po zvukové stránce
je významnější první část označení, takže výsledný celkový fonetický dojem je pro spotřebitele
podobný.
[17] Městský soud proto nemůže označovat za spekulativní a nedoložený závěr, podle nějž
se dvě koncové hlásky –ps nebudou vyslovovat, protože takový závěr stěžovatel neučinil.
[18] Žalobkyně předložila až v kasačním řízení odborné vyjádření z oblasti fonetiky,
kterým hodlala podpořit svůj názor na výraznou zvukovou roli a rozlišovací schopnost
koncových souhlásek –ps v označení Rigips. Tímto odborným vyjádřením se ovšem NSS
nezabýval, neboť není nalézacím soudem a jeho úkolem není provádět důkazy, které účastníci
nenavrhli ve správním řízení, i když jim v tom nic nebránilo. Krom toho zde jde o polemiku
s vývody stěžovatele (který se zvukovou stránkou obou označení zabýval komplexně),
ovšem kasační řízení je určeno k přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí krajského (městského)
správního soudu. Taková polemika se míjí cílem, neboť městský soud k této otázce pouze označil
za „spekulativní a nedoložené“ tvrzení, které stěžovatel nepronesl.
[19] Do třetice se městský soud věnoval sémantické podobnosti. Souhlasil se stěžovatelem
jen v tom, že část napadené ochranné známky Rigi bude pro českého spotřebitele fantazijní.
Podle městského soudu však již fantazijní není označení Rigips, protože část spotřebitelů
v něm bude spatřovat skryté slovo gips (sádra), a to právě v souvislosti se sádrokartonovými
deskami, které navrhovatelka vyrábí.
[20] Ani zde městský soud nepostupoval správně, protože stěžovatel se již v rozhodnutí
prvního stupně zabýval právě tím, nakolik budou spotřebitelé schopni v označení Rigips spatřovat
slovo gips. Tuto možnost si uvědomoval, proti ní ale postavil to, že počáteční prvek Ri– nebude
mít pro spotřebitele žádný význam; proto není výraz gips z označení jako celku snadno
odvoditelný a sémantické hledisko nemá na vnímání spotřebitelů určující vliv.
[21] Krom toho v rozhodnutí o rozkladu stěžovatel dodal, že pokud by si spotřebitelé
spojovali označení Rigips se sádrou, vedlo by je to logicky k úvaze, že navrhovatelka vyrábí
stavební materiály. Tím by se naopak podobnost obou označení po sémantické stránce zvýšila,
s ohledem na to, že i žalobkyně působí v této oblasti a v napadené ochranné známce to vyjádřila
souslovím stavební společnost.
[22] Závěr stěžovatele tedy není spekulativní, jak uzavřel městský soud. I zde se městský
soud – stejně jako u vizuálního hlediska – zaměřil jen na východiska stěžovatelovy argumentace,
ale opomenul argumenty, jimiž stěžovatel na tato východiska reagoval a jimiž vyvracel námitky
žalobkyně.
[23] Celkově lze tedy k úvahám městského soudu, které se vztahují k důvodu neplatnosti
podle §7 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách, uvést, že městský soud si vybral pouze
některé stěžovatelovy argumenty a s nimi polemizoval, jiné však nechal stranou, a nezhodnotil
tak závěry přijaté v napadeném rozhodnutí v jejich úplnosti. Dílem tu jde o nesprávné posouzení
právní otázky (viz body [12]–[15], [19]–[22] výše), dílem o nepřezkoumatelnost (body [14]–[22]).
[24] Důvodu neplatnosti podle §7 odst. 1 písm. a) se týká ještě námitka k otázce starší
známkové řady navrhovatelky a koncentrace řízení. Námitka je důvodná, městský soud
tuto otázku nesprávně posoudil. Vytkl stěžovateli, že porušil zásadu koncentrace řízení,
neboť při hodnocení pravděpodobnosti záměny měl brát v potaz pouze ochrannou známku
Rigips, a nikoli i další navrhovatelčiny ochranné známky se slovním kmenem Rigi- (Rigiton, Rigiplan,
Rigicell, Rigidur, Rigitherm).
[25] V řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti ochranné známky nestanoví zákon
o ochranných známkách zásadu koncentrace řízení (na rozdíl od řízení o přihlášce ochranné
známky, v němž lze podávat námitky a důkazy na jejich podporu jen ve lhůtě tří měsíců
od zveřejnění přihlášky, viz §25 zákona o ochranných známkách). Stěžovatelův postup
nebyl v rozporu ani s obecnou úpravou správního řádu, který ve svém §82 odst. 4 zapovídá
odvolacímu orgánu přihlížet k novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů,
které byly uplatněny až v odvolacím řízení, ledaže by je účastník nemohl uplatnit dříve.
V této věci totiž navrhovatelka poukázala na svou starší známkovou řadu už v návrhu
na vyslovení neplatnosti ochranné známky.
[26] Rozhodnutí prvního stupně se touto otázkou nezabývalo, považovalo ji jen za zmínku,
která dokreslovala ucelený obraz o šíři navrhovatelčiných obchodních činností (str. 15).
Rozhodnutí o rozkladu však vyhodnotilo toto tvrzení jako námitku a dospělo k závěru (str. 14),
že existence této známkové řady představují relevantní faktor při posuzování nebezpečí záměny
ochranných známek Rigips a RIGI STAVEBNÍ SPOLEČNOST.
[27] Na tomto stěžovatelově postupu v řízení o rozkladu a na závěru, který z něj vzešel,
neshledává NSS nic vadného (obecně k nebezpečí záměny mezi novější ochrannou známkou
a sérií starších ochranných známek srov. rozsudek NSS ze dne 2. 2. 2017, čj. 10 As 187/2015-58,
č. 3556/2017 Sb. NSS). Ostatně tu nešlo o nosný důvod, pro který byla vyslovena
neplatnost: z argumentace zejména na str. 11–13 rozhodnutí o rozkladu, která probírané pasáži
předcházela, je zřejmé, že tu jde o doplnění závěrů rozhodnutí prvního stupně,
které by i bez toho v řízení o rozkladu obstálo.
III.B Prokázání dobrého jména starší ochranné známky
[28] Městský soud ve svém rozsudku shrnul stěžovatelův postup při hodnocení důvodu
neplatnosti podle §7 odst. 1 písm. e) zákona o ochranných známkách. Stěžovatel uvedl,
že navrhovatelka je součástí globálního koncernu Saint-Gobain, působícího ve více
než 50 zemích světa včetně ČR, který užívá označení Rigips jednak jako součást obchodní firmy
jednotlivých společností koncernu, jednak jako název řady sádrokartonových systémů.
Sádrokartonové desky vyrábí původní společnost již od roku 1948, v roce 1961 dostal výrobek
jméno Rigips.
[29] Městský soud dále citoval rozsudky Soudního dvora ve věcech C-375/97 General Motors
a C-301/07 PAGO. Z nich podle něj plyne, že při zkoumání, zda starší ochranná známka
Společenství získala dobré jméno na území Evropských společenství, se musí přihlédnout
ke všem relevantním skutečnostem věci – zejména k podílu na trhu, který ochranná známka
zaujímá, k intenzitě, geografickému rozšíření a době užívání, jakož i k výši investic vynaložených
podnikem na její propagaci. Právě tuto povinnost stěžovatel podle městského soudu nesplnil,
protože se spokojil pouze s kopiemi z webových stránek žalobkyně.
[30] V tomto závěru se městský soud mýlí a stěžovatelova kasační námitka je důvodná.
Navrhovatelka předložila k prokázání dobrého jména své ochranné známky řadu dokladů
(ze svých, resp. koncernových, internetových stránek, z marketingových materiálů,
z internetových vyhledávačů, z výroční zprávy, ze slovníku – viz str. 17 rozhodnutí prvního
stupně a str. 16 rozhodnutí o rozkladu), které stěžovatel jednotlivě zhodnotil
(str. 18-20 rozhodnutí prvního stupně, str. 17–18, případně též str. 18–21 rozhodnutí o rozkladu).
Z hodnocení podle něj vyplynulo, že navrhovatelka má dlouhou tradici výroby, šíři a kvalitu
výrobků a že působí nejen v Evropské unii (od r. 1991 v ČR), ale i jinde ve světě. V rozhodnutí
o rozkladu se stěžovatel zabýval proslulostí označení Rigips, doložené zařazením označení
mezi „Značky století“ na frankfurtském knižním veletrhu v roce 2009 a také tím,
že i podle slovníkového hesla Rigipsplatte jde o patrně nejznámější značku pro sádrokartonové
systémy vůbec.
[31] Tomuto postupu nemá NSS co vytknout. Předložené materiály dostatečně vypovídají
o geografickém rozšíření ochranné známky Rigips, o dlouholeté tradici známky, o jejím výrazném
podílu na trhu: jsou tak splněny i požadavky, které ve vztahu k prokázání dobrého jména starší
ochranné známky vyslovil Soudní dvůr ve věci General Motors. Závěru, ke kterému dospěl
stěžovatel, nebrání samotný fakt, že navrhovatelka dokládala svá tvrzení výpisy z vlastních
internetových stránek a vlastními marketingovými materiály. To samo o sobě nečiní tvrzení
ani doklady, které je mají prokazovat, nevěrohodnými. Úplnost či věrohodnost těchto dokladů
by jistě bylo možno zpochybnit jinými listinami; takové listiny však žalobkyně nepředložila
a omezila se na zpochybnění zdroje, aniž uplatnila jakékoli věcné argumenty.
[32] Podobně o proslulosti ochranné známky svědčí podle NSS i její zařazení mezi značky
století. NSS nepokládá za vadu, že v řízení nebyl předložen originál knihy. Ostatně domnívala-li
se žalobkyně, že tato informace není pravdivá, mohla to tvrdit i případně doložit,
to však neučinila.
[33] Konečně NSS dává stěžovateli za pravdu i v tom, že úvahy městského soudu
o zdruhovění označení Rigips tu nebyly namístě. Jednak tu šlo spíše o poznámku na okraj,
nepodloženou žádnou argumentací. Městský soud ji učinil, když shrnoval listiny,
jimiž navrhovatelka dokládala dobré jméno své ochranné známky. Uvedl k tomu
jen toto: Na uvedených přílohách se nicméně objevují tvrzení prokazující – spíše než prokázání dobrého jména
označení Rigips – jeho zdruhovění. Např. „Das machen wir mit Rigips!“ Říkají mnozí stavitelé a architekti
a míní tím rozmanitá stavební řešení se systémem sádrových kartonů. Jednak předmět řízení
před stěžovatelem a poté i před správními soudy vytyčila navrhovatelka tím, že podala návrh
na vyslovení neplatnosti napadené ochranné známky RIGI STAVEBNÍ SPOLEČNOST
pro pravděpodobnost záměny se svou vlastní ochrannou známkou a také z obavy,
že by napadená ochranná známka těžila z dobrého jména její vlastní ochranné známky Rigips.
Stěžovatel se tedy důvodně zabýval jen argumenty stran mířícími k těmto dvěma zákonným
důvodům zápisné nezpůsobilosti známky, resp. její neplatnosti [§7 odst. 1 písm. a) a e) zákona
o ochranných známkách], a z mezí takto vytyčených neměl vykročit ani městský soud
při přezkumu jeho rozhodnutí.
IV. Závěr a náklady řízení
[34] NSS proto zrušil napadený rozsudek a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení
(§110 odst. 1 věta první s. ř. s.). V něm bude městský soud vázán vysloveným právním názorem
NSS (§110 odst. 4 s. ř. s.).
[35] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne městský soud v novém rozhodnutí
(§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. srpna 2018
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu