ECLI:CZ:NSS:2018:10.AS.368.2017:60
sp. zn. 10 As 368/2017 - 60
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ladislava
Derky a soudkyně Daniely Zemanové v právní věci žalobkyně: RegioJet a.s., se sídlem náměstí
Svobody 86/17, Brno, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem
Mariánské náměstí 2, Praha 1, zast. JUDr. Ing. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou
se sídlem Karlovo náměstí 287/18, Praha 2, za účasti osoby zúčastněné na řízení: České dráhy,
a.s., se sídlem Nábřeží L. Svobody 1222, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
14. 8. 2014, čj. MHMP1108629/2014/RFD-Kr/2014, v řízení o kasační stížnosti žalovaného
proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2017, čj. 5 A 176/2014-90,
takto:
I. Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
II. Žalovanému se uk l á dá zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od doručení tohoto
usnesení.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně podala dne 13. 12. 2013 žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb.,
o svobodném přístupu k informacím (dále jen „informační zákon“), týkající se financování
provozu drážní dopravy v kraji, kterou zajišťovala osoba zúčastněná na řízení na základě
Smlouvy o závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě z roku 2009. Konkrétně
žalobkyně v žádosti požadovala informace o výši poskytovaných kompenzací a jejich doložení ze strany
ČD, a to v takové podobě, aby dostatečně transparentně doložily, zda kompenzace vyplacená ČD byla vyplacena
v souladu se Smlouvou a provedenými dopravními službami ze strany ČD a zda tedy nepředstavuje protiprávní
veřejnou podporu.
[2] Rozhodnutím ze dne 7. 7. 2014 Regionální organizátor pražské integrované dopravy,
příspěvková organizace (dále jen „ROPID“), žádosti žalobkyně částečně nevyhověl a odmítl
v části informace žalobkyni poskytnout. ROPID odmítl poskytnout informace požadované
v žádosti pod bodem 1.c.iv., který zní.: „Doložte všechny existující dokumenty týkající se navýšení
kompenzací vyplacených z rozpočtu kraje, zejména kalkulace, alespoň na úrovni položek dle vyhlášky 241/2005 Sb., resp. 296/2010 Sb.“ Výkazy poskytl ROPID pouze částečně. Odepřel výhradně informace
týkající se detailních položek jednotlivých nákladů a výnosů, které vypovídají o nákladech
a výnosech osoby zúčastněné na řízení. Tyto informace podle jeho názoru představují obchodní
tajemství, a proto je nelze s ohledem na §9 informačního zákona poskytnout. ROPID dále
odmítl zpřístupnit žalobkyni informace požadované v žádosti pod bodem 3. týkajícím se výkazů
příjmů, nákladů a dotací podle linek. Vysvětlil, že nedisponuje výkazy řazenými podle
jednotlivých linek. Žádný právní předpis mu prý neukládá povinnost tyto informace zpracovávat.
[3] Žalovaný k odvolání žalobkyně toto rozhodnutí potvrdil svým rozhodnutím označeným
v záhlaví. Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí žalovaného rozsudkem označeným v záhlaví
a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[4] Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku městského soudu dne 8. 12. 2017
kasační stížnost a dne 13. 12. 2017 návrh na přiznání jejího odkladného účinku.
V návrhu na přiznání odkladného účinku nejprve nastínil, jaké dopady by mělo nepřiznání
odkladného účinku. Stěžovatel je podle napadeného rozsudku nucen výkazy poskytnout.
Pokud se však NSS ztotožní s právním posouzením stěžovatele, že požadované výkazy
jsou obchodním tajemstvím, nebude povinen tyto informace žalobkyni zpřístupnit.
V konečném důsledku by tak podle stěžovatele mohla nastat situace, kdy vedle sebe budou
existovat dvě platná správní rozhodnutí v téže věci, která jsou protichůdná. Taková situace
by vedla k narušení právní jistoty. Stěžovatel dále konstatuje, že v případě nepřiznání odkladného
účinku by byl účel kasační stížnosti značně oslaben, neboť informace by v době meritorního
rozhodnutí NSS již měla žalobkyně k dispozici. Podle stěžovatele přiznání odkladného účinku
nezpůsobí žádnou újmu žalobkyni či třetím osobám a není podle jeho názoru ani v rozporu
s veřejným zájmem.
[5] Osoba zúčastněná na řízení se ve společném vyjádření ke kasační stížnosti a návrhu
na přiznání jejího odkladného účinku ztotožnila s argumentací stěžovatele. Žalobkyně
se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřila.
[6] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh
stěžovatele přiznat. Podle §73 odst. 2 s. ř. s., přiměřeně aplikovatelného na řízení o kasační
stížnosti, NSS usnesením přizná kasační stížnosti odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné
právní následky rozhodnutí znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem. NSS po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl k závěru, že jsou v jeho
případě tyto podmínky naplněny.
[7] NSS nejdříve posuzoval podmínku výrazného nepoměru v újmě na obou stranách sporu,
tj. zda okamžité splnění povinností vyplývajících z napadeného rozsudku představuje nepoměrně
větší újmu než nevýhoda plynoucí z dočasného odložení tohoto rozsudku pro žalobkyni.
NSS souhlasí s tím, že pokud by stěžovatel informace poskytl, v podstatě by to vyprázdnilo smysl
dalšího projednání kasační stížnosti. Předmětem řízení o kasační stížnosti je totiž otázka,
zda stěžovatel měl požadované informace poskytnout v režimu informačního zákona, či nikoliv,
resp. zda tuto otázku správně posoudil městský soud. Pokud by NSS vyřešil právní otázku
ve prospěch stěžovatele, tj. napadený rozsudek městského soudu by zrušil a tím zbavil stěžovatele
povinnosti vyžádané informace poskytnout, šlo by o úspěch ryze akademický, neboť informace
by mezitím již byly poskytnuty. Naproti tomu přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
nemůže za této situace představovat újmu na právech žalobkyně, neboť pokud NSS shledá,
že kasační stížnost je nedůvodná, poskytnutí informací se z jejího pohledu nanejvýš „pouze“
odloží na pozdější dobu.
[8] NSS dále posoudil žádost o přiznání odkladného účinku i z hlediska zbývajících
podmínek stanovených v §73 odst. 2 s. ř. s. Zkoumal přitom, zda existuje důležitý veřejný zájem,
s nímž by bylo přiznání odkladného účinku v rozporu, a dospěl k závěru, že tomu tak není.
Obecně existuje veřejný zájem na poskytování informací, což potvrzuje i samotná skutečnost,
že se zákonodárce rozhodl k jeho zachování přijmout obecně závaznou právní úpravu v podobě
informačního zákona. V projednávané věci ovšem tento obecný veřejný zájem soupeří
s důležitým veřejným zájmem, kterým je ochrana obchodního tajemství třetí osoby.
Srovná-li NSS tyto dva veřejné zájmy, dospívá k závěru, že ochraně obchodního tajemství
je nutno dát dočasně přednost právě s ohledem na nezvratné následky, které by nastaly v případě,
kdyby NSS účinky napadeného rozsudku neodložil. Je-li ve věci samé tedy spor o to,
zda stěžovatel má, či nemá informace poskytnout, je namístě trvat na ochraně tvrzeného
obchodního tajemství do doby, než NSS rozhodne ve věci samé.
[9] Soud připomíná, že usnesení o přiznání odkladného účinku může i bez návrhu usnesením
zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody,
nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§73 odst. 5 ve spojení s §107 odst. 1 s. ř. s.).
[10] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti NSS nijak nepředjímá rozhodnutí o věci
samé.
[11] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku
soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu
poplatku ve výši 1000 Kč. Podle §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný
vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní
moci tohoto usnesení [§4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam;
srov. k tomu usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. NSS proto výrokem II
vyzval stěžovatele ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti ve lhůtě tří dnů od doručení tohoto usnesení.
Poučení:
Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
Soudní poplatek lze zaplatit: a) vylepením kolků na tomto tiskopisu, nebo b) bezhotovostně
převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka
Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby lze získat na internetových stránkách
www.nssoud.cz v položce Rychlé odkazy – Úhrada soudních poplatků.
V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném
místě. Tiskopis podepište a vraťte jej NSS. Kolkové známky neznehodnocujte.
V Brně dne 4. ledna 2018
Zdeněk Kühn
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: