ECLI:CZ:NSS:2018:10.AS.78.2018:57
sp. zn. 10 As 78/2018 - 57
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna,
soudkyně Daniely Zemanové a soudce Tomáše Rychlého v právní věci žalobkyně:
NET and GAMES a. s., se sídlem Bednářova 621/29, Brno, zast. JUDr. Milanem
Vašíčkem, MBA, advokátem se sídlem Lidická 710/57, Brno, proti žalovanému:
Ministerstvo financí, se sídlem Letenská 15, Praha 1, proti rozhodnutí ministra financí
ze dne 13. 3. 2015, čj. MF-34576/2014/34/2901-RK, v řízení o kasační stížnosti žalovaného
proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2018, čj. 9 Af 45/2015-117, o návrhu
žalovaného na přiznání odkladného účinku jeho kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 10. 3. 2014 žalovaný zrušil rozhodnutí ze dne 18. 6. 2009, v části,
kde se žalobkyni povolovalo provozování loterie nebo jiné podobné hry dle §50 odst. 3 zákona
č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách (dále jen „zákon o loteriích“)
prostřednictvím Centrálního loterního systému KAJOT VLT na adrese Křižíkova 255/7, Praha
8, a to pro rozpor s obecně závaznou vyhláškou Hlavního města Prahy č. 10/2013 Sb.
hl. m. Prahy. Proti rozhodnutí žalobkyně podala rozklad, který ministr financí zamítl výše
specifikovaným rozhodnutím. Žalobkyně se dále proti tomuto rozhodnutí bránila žalobou.
V záhlaví označeným rozsudkem městský soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil
k dalšímu řízení.
[2] Proti rozsudku městského soudu podal žalovaný (dále jen „stěžovatel“) kasační
stížnost. Zároveň požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. V této žádosti tvrdí,
že přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Zrušením povolení
provozovat loterii bylo realizováno právo obce na samosprávu co do regulace hazardu,
což představuje veřejný zájem. Předčasné zrušení povolení provozovat loterii je zásahem
do práva soukromého subjektu, který nelze nadřadit veřejnému zájmu obce na regulaci místního
pořádku. U provozovatelů interaktivních videoloterijních terminálů nelze hovořit o existenci
legitimního očekávání, že jejich činnost nebude po nějakou dobu regulovaná prostřednictvím
obecně závazných vyhlášek, neboť si mohli a měli být vědomi rizika, že v důsledku nové regulace
mohou být v podstatě kdykoliv zbaveni jednou vydaného povolení. Stěžovatel rovněž uvádí,
že hrozí existence dvou odlišných rozhodnutí o téže věci, obživne-li původní zrušené rozhodnutí.
Městský soud se prý zásadně odchýlil od dosavadní rozhodovací praxe jiných senátů městského
soudu, NSS a též Ústavního soudu. Výkon rozhodnutí a právní následky s tím spojené by tak
znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu než, která by mohla vzniknout žalobkyni.
[3] Žalobkyně považuje návrh na přiznání odkladného účinku za nedůvodný. Mj. tvrdí,
že stěžovatel usiluje o omezení jejího podnikání. Uvádí-li stěžovatel, že neregulování provozu
loterií má negativní sociální dopady, měl by vysvětlit, jak je možné, že jen několik metrů
od sporné provozovny žalobkyně lze najít jiné povolené zařízení, kde se nadále provozují loterie
a jiné podobné hry. Stěžovatel údajně zcela záměrně pomíjí aktuální judikaturu, v níž NSS
konstatoval, že obecně závazná vyhláška, na základě které byla vydaná sporná rozhodnutí,
je diskriminační. Žalobkyni se každý den zvyšuje škoda, nemůže-li provozovat povolenou
činnost.
[4] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud může přiznat žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ve smyslu §107 s. ř. s. uvedené podmínky platí
přiměřeně i pro odkladný účinek kasační stížnosti.
[5] Odkladný účinek představuje institut mimořádné povahy. Kasační stížnost
proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným
prostředkem, u něhož by bylo možno automaticky očekávat přiznání odkladného účinku.
Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti soud pozastavuje před vlastním rozhodnutím
ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět
jako na zákonné a věcně správné, dokud není zákonným postupem zrušeno.
[6] Stěžovatel tvrdí, že v tomto případě hrozí situace, že vedle sebe budou vydaná dvě
rozhodnutí v téže věci, zruší-li NSS rozsudek městského soudu. Tento argument dokládá
údajným rozporem závěrů městského soudu s dosavadní judikaturou.
[7] NSS má nicméně za to, že existence dvou odlišných rozhodnutí nemůže být sama o sobě
důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (podrobněji viz usnesení rozšířeného
senátu NSS ze dne 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb.). Skutečnost, že by vedle
sebe existovala dvě rozhodnutí v téže věci, nemůže prolomit pravidlo, že kasační stížnost,
jakožto mimořádný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu,
nemá odkladný účinek (§107 odst. 1 s. ř. s.). Eventuální vyhovění tomuto návrhu na přiznání
odkladného účinku, by zcela zřejmě odporovalo smyslu a účelu zákonné úpravy. Pojetí
odkladného účinku jako výjimky z pravidla znamená, že újma, která má hrozit žadateli o jeho
přiznání, nesmí být vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž naopak významná, tj. taková,
která v konkrétním případě prolamuje pravidlo, že kasační stížnost nemá mít odkladný účinek
(srov. usnesení NSS ze dne 21. 5. 2014, čj. 6 Afs 73/2014-56). Žalovaný musí stejně jako žalobce
újmu tvrdit a osvědčit, musí zejména vysvětlit, v čem tato újma a její intenzita spočívá (srov. bod
25 a 27 cit. usnesení rozšířeného senátu).
[8] Z tvrzení stěžovatele však neplyne, že by výkon napadeného rozsudku mohl mít právní
následky, které by pro stěžovatele znamenaly jakoukoli újmu, natož újmu nepoměrně větší
ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. Stěžovatel pouze deklaroval, že existence dvou rozhodnutí v téže
věci je „nežádoucí“ a obtížně řešitelnou situací. Avšak nevylíčil, jakou konkrétní újmu by mu
takový stav mohl způsobit. Neobstojí přitom rozsáhlá, ovšem současně zcela obecná tvrzení,
že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti bude chráněn veřejný zájem na regulaci
hazardu, či bude realizováno právo obce na samosprávu, apod. Přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti správního orgánu je vyhrazeno pouze pro ojedinělé případy (podrobně viz body
32 a 33 již cit. usnesení rozšířeného senátu).
[9] O takovou mimořádnou situaci se nicméně v nyní posuzované věci nejedná,
resp. stěžovatel nic takového netvrdil. Jeho obecné konstrukce nijak nespecifikují újmu,
která by mu v důsledku okamžitého výkonu rozsudku městského soudu vznikla. Naproti tomu
žalobkyně poměrně přesvědčivě uvedla, že každým dnem, kdy nemůže vykonávat svou činnost
v souladu s původním povolením (které je v důsledku napadeného rozsudku opět platné),
jí vzniká škoda.
[10] Z výše uvedených důvodů soud kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal.
[11] Usnesení o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti je rozhodnutím předběžné
povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. května 2018
Zdeněk Kühn
předseda senátu