ECLI:CZ:NSS:2018:10.AZS.127.2018:26
sp. zn. 10 Azs 127/2018 - 26
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Daniely Zemanové
a soudců Zdeňka Kühna a Tomáše Rychlého v právní věci žalobkyně: T. P. D., proti žalované:
Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3,
Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 3. 2017, čj. MV-29446-4/SO-2017, v řízení
o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 3. 2018, čj. 30 A
65/2017-58, o návrhu žalované na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
takto:
Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně požádala Ministerstvo vnitra o vydání povolení k přechodnému pobytu
na území České republiky. Ministerstvo její žádost zamítlo, proto podala odvolání k žalované,
která však rozhodnutí ministerstva potvrdila a odvolání zamítla. Žalobkyně podala žalobu
ke krajskému soudu, který jí vyhověl rozsudkem uvedeným v záhlaví – zrušil rozhodnutí žalované
a vrátil jí věc k dalšímu řízení.
[2] Žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) podala proti rozsudku krajského soudu kasační
stížnost, ve které současně žádala o přiznání odkladného účinku. Odůvodnila jej tím, že jí krajský
soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 000 Kč.
Žalobkyně se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřila.
[3] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh
stěžovatele přiznat. Podle §73 odst. 2 s. ř. s., který se přiměřeně užije i v řízení o kasační
stížnosti, NSS usnesením přizná kasační stížnosti odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem. NSS po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelkou dospěl k závěru,
že v jejím případě nejsou tyto podmínky naplněny.
[4] NSS nejprve zkoumal, zda stěžovatelka uvádí skutečnosti, které by nasvědčovaly
možnosti vzniku nepoměrně větší újmy oproti jiným osobám. Jak již NSS mnohokrát uvedl,
povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel. Vylíčení podstatných skutečností
o nepoměrně větší újmě musí svědčit tomu, že negativní následek, jehož se stěžovatel
v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem
(viz např. usnesení NSS ze dne 5. 1. 2017, čj. 10 Ads 313/2016-27, bod 6). NSS přizná odkladný
účinek pouze v ojedinělých případech, ve kterých by okamžitý výkon soudního rozhodnutí mohl
mít závažné důsledky. O takovou mimořádnou situaci se v nyní posuzované věci nejedná.
Tvrzení stěžovatelky, že by jí zaplacením nákladů řízení vznikla nepoměrně větší újma než třetím
osobám, je obecné a nevypovídá nic o tom, v čem konkrétně má tato újma spočívat.
NSS se domnívá, že uhrazení částky 4 000 Kč nemůže pro stěžovatelku v postavení správního
orgánu představovat natolik zásadní zásah, že by mohl odůvodnit přiznání odkladného účinku.
[5] Vzhledem k tomu, že stěžovatelka neprokázala existenci nepoměrně větší újmy,
se NSS již nezabýval tím, zda by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti bylo v rozporu
s veřejným zájmem (srov. výše bod 3).
[6] NSS proto nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek podle §107 ve spojení
s §73 odst. 2 s. ř. s. Tím však nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. května 2018
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu