ECLI:CZ:NSS:2018:12.KSZ.9.2017:120
sp. zn. 12 Ksz 9/2017 - 120
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího
Pally, zástupce předsedy senátu JUDr. Karla Hasche a přísedících JUDr. Vítězslava Pýši,
JUDr. Vladimíra Macha, JUDr. Martina Mikysky a doc. JUDr. Jana Svatoně, CSc. při ústním
jednání dne 6. 2. 2018 ve věci návrhu okresní státní zástupkyně Plzeň-město ze dne
13. 9. 2017, č. j. 1 SPR 269/2017 - 8, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti JUDr. D. L., státní
zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-město,
takto:
Podle §19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů, kárně obviněná
JUDr. D. L., nar. X,
státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-město,
bytem X
zprošťuje se
návrhu okresní státní zástupkyně Plzeň-město ze dne 13. 9. 2017, č. j. 1 SPR 269/2017 - 8,
na zahájení řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce,
který jí kladl za vinu, že
v rozporu s povinností státního zástupce při výkonu své funkce odpovědně plnit své úkoly,
zejména postupovat odborně, svědomitě, nestranně a spravedlivě a bez zbytečných průtahů
při vyřizování agendy stanovenou v §24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství jako státní
zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-město, Klicperova 13,
jako dozorová státní zástupkyně ve věci evidované pod sp. zn. 1 ZT 13/2017 obv. J.H., kde bylo
usnesením ze dne 3. 1. 2017 zahájeno trestní stíhání této obviněné pro spáchání přečinu
porušení povinnosti v insolvenčním řízení podle §225 tr. zákoníku policejním orgánem
PČR MŘ ÚO SKPV - oddělení hospodářské kriminality Plzeň pod č. j. KRPP -17483/TČ-2016-030581,
nereagovala na žádost o mezinárodní justiční spolupráci spočívající v doručení usnesení
o zahájení trestního stíhání a výslechu obviněné J.H. předloženou jí policejním orgánem
20. 3. 2017, když 29. 3. 2017 a následně 16. 5. 2017 předala spis kanceláři k uložení na lhůtu
se záznamem, že čeká na doplnění materiálu z PČR, ačkoliv v tomto smyslu žádný pokyn
policejnímu orgánu nedala, když věděla z žádostí policejního orgánu ze dne 28. 2. 2017, ze dne
3. 5. 2017, ze dne 26. 6. 2017 a ze dne 5. 9. 2017, že policejní orgán žádá o prodloužení
lhůty k dokončení vyšetřování (a to postupně do 3. 5. 2017, do 3. 7. 2017, do 4. 9. 2017
a do 30. 11. 2017) primárně s odkazem na vyžádanou žádost o mezinárodní justiční spolupráci
včetně toho, že tato zatím není vyřízena, dne 21. 7. 2017 požádala policejní orgán o ověření
aktuálního bydliště obviněné, konečnou zprávu obdržela 11. 8. 2017, přesto ke dni podání této
kárné žaloby žádost policejního orgánu nevyřídila, v důsledku její nečinnosti tedy od vydání
usnesení o zahájení trestního stíhání uplynula lhůta osmi měsíců, z toho průtahy zaviněné
JUDr. L. prokazatelně činí nejméně 5 měsíců,
čímž měla spáchat
kárné provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,
protože
tento skutek není kárným proviněním.
Odůvodnění:
I. Zjištěný skutkový stav
[1] Dokazováním provedeným při ústním jednání byly zjištěny následující skutečnosti:
[2] Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje, Městské ředitelství
Plzeň, Územní odbor služby kriminální policie a vyšetřování, oddělení hospodářské kriminality,
usnesením ze dne 3. 1. 2017, č. j. KRPP-17483-38/TČ-2016-030581, podle §160 odst. 1
trestního řádu zahájila trestní stíhání J. H., nar. X, pro přečin porušení povinnosti v insolvenčním
řízení podle §225 trestního zákoníku. Tohoto trestného činu se měla J. H. dopustit tím, že
v době od 26. 2. 2014 do současnosti jako dlužnice v insolvenční věci neplnila své povinnosti
vyplývající z insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb., zejména z jeho ustanovení §210, a
z usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 2. 2014,
č. j. KSPL 29 INS 26857/2013-B - 8, kdy nekomunikovala se soudem určeným insolvenčním
správcem IKT INSOLVENCE v.o.s. a na účet majetkové podstaty nezasílala zabavitelnou část
svých příjmů, které si ponechávala pro vlastní potřebu, a nakládala i s tou částí mzdy,
která po právu náleží věřitelům, a dále nepředkládala pravidelné zprávy o svých příjmech
a neinformovala insolvenční soud ani insolvenčního správce o změně bydliště, sídla
nebo zaměstnání tak, jak jí ukládá zákon, a bez dostatečného důvodu se nedostavovala
k jednáním s insolvenčním správcem a insolvenčním soudem, a to ani na základě předvolání
soudu k prohlášení o majetku, obsaženém v usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne
14. 12. 2015 pod č. j. KSPL 29 INS 26857/2013-B-25, kdy tímto jednáním mařila výkon
insolvenčního správce a tím ohrožovala účel insolvenčního řízení.
[3] Dne 3. 1. 2017 podal policejní orgán také návrh Okresnímu státnímu zastupitelství
Plzeň-město (dále též „okresní státní zastupitelství“) na podání žádosti o mezinárodní právní
pomoc do Spolkové republiky Německo. V něm se uvádí, že ve věci bylo provedeno šetření
k pobytu J. H., v jehož rámci byla německou policií zjištěna přesná adresa jejího bydliště ve
Spolkové republice Německo. Vzhledem k této skutečnosti měl být příslušný německý justiční
orgán požádán o doručení usnesení o zahájení trestního stíhání J. H. a o provedení jejího
výslechu, v němž měly být provedeny úkony, které policejní orgán podrobně specifikoval.
[4] Uvedená trestní věc je u okresního státního zastupitelství vedena pod sp. zn. 1 ZT 13/2017
a byla přidělena k výkonu dozoru kárně obviněné. Ta v přípise ze dne 8. 2. 2017 policejnímu
orgánu sdělila, že u J. H. jako české státní příslušnice je nutné nejprve využít klasických postupů
při doručení usnesení o zahájení trestního stíhání a výslechu obviněné. Vzhledem k znalosti jejího
bydliště ve Spolkové republice Německo a možnosti přímého poštovního styku s tímto státem je
proto v první řadě třeba využít tohoto způsobu doručení a až v případě jeho neúspěchu bude
vyžádána právní pomoc od německých justičních orgánů.
[5] Následně policejní orgán vyhotovil dne 28. 2. 2017 zprávu o stavu vyšetřování, ve které
se uvádí, že se do současné doby nevrátila dodejka jako důkaz o doručení usnesení o zahájení
trestního stíhání ani nebyla zásilka vrácena zpět jako nedoručená.
[6] Přípisem ze dne 16. 3. 2017, č. j. KRPP-17483-47/TČ-2016-030581, policejní orgán znovu
navrhl okresnímu státnímu zastupitelství podat žádost o mezinárodní právní pomoc do Spolkové
republiky Německo za účelem provedení stejných úkonů, které byly zmiňovány již v návrhu
ze dne 3. 1. 2017. V tomto přípise policejní orgán uvedl, že usnesení o zahájení trestního stíhání
bylo J. H. zasláno poštou na adresu jejího bydliště ve Spolkové republice Německo, kde však
adresátka nebyla zastižena a zásilku si do dne 27. 2. 2017 nevyzvedla, ačkoliv jí bylo uložení
písemnosti na poště oznámeno. Proto byla zásilka vrácena zpět policejnímu orgánu.
[7] Uvedený návrh na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc obdrželo okresní státní
zastupitelství dne 20. 3. 2017. Kárně obviněná učinila na obalu dozorového spisu poznámku
s datem 22. 3. 2017, že tuto písemnost viděla, a dne 29. 3. 2017 na tomtéž místě udělila kanceláři
ručně psaný pokyn na vyčkání doplnění spisu od policejního orgánu se lhůtou do 5. 4. 2017.
[8] Ve zprávě o stavu vyšetřování ze dne 3. 5. 2017 policejní orgán uvedl, že byla vyžádána
mezinárodní právní pomoc k předání usnesení o zahájení trestního stíhání a provedení výslechu J.
H., která prozatím nebyla vyřízena. Kárně obviněná opět učinila na obalu dozorového spisu
poznámku s datem 9. 5. 2017, že tuto písemnost viděla, a dne 16. 5. 2017 na tomtéž místě udělila
kanceláři ručně psaný pokyn na vyčkání doplnění materiálu od policejního orgánu se lhůtou do
22. 5. 2017.
[9] Další zpráva policejního orgánu o stavu vyšetřování byla vyhotovena dne 26. 6. 2017,
znovu obsahovala zmínku o nevyřízení žádosti o mezinárodní právní pomoc, jakož i sdělení,
že vyšetřování bude pokračovat do 4. 9. 2017, kdy se dá předpokládat rozhodnutí ve věci
v případě provedení uvedeného úkonu.
[10] Na tuto zprávu o stavu vyšetřování kárně obviněná reagovala přípisem ze dne 21. 7. 2017,
v němž si od policejního orgánu vyžádala zaslání zprávy o aktuálním bydlišti J. H.. V odpovědi na
tuto žádost policejní orgán přípisem ze dne 10. 8. 2017 sdělil, že J. H. nadále se svou dcerou bydlí
na dříve zjištěné adrese ve Spolkové republice Německo. V rámci provedeného šetření na tomto
místě bylo zjištěno, že jmenovaná v místě bydliště také pracuje, že je dostupná na rakouském
telefonním čísle a na dvou e-mailových adresách a že dne 8. 8. 2017 jede do České republiky. Na
základě této informace se policejní orgán bezvýsledně pokusil J. H. kontaktovat e-maily i
telefonem, když jmenovaná se policejnímu orgánu sama neozvala. Lze tak předpokládat, že se
vrátila zpět do místa svého bydliště v Německu. Ke sdělení policejního orgánu byla přiložena
zpráva odboru mezinárodních vztahů kanceláře ředitele Krajského ředitelství policie Plzeňského
kraje, která obsahovala uvedená zjištění týkající se J. H..
[11] V záznamu o kontrole spisu ze dne 16. 8. 2017 okresní státní zástupkyně Plzeň-město
konstatovala, že žádost o mezinárodní právní pomoc nebyla ode dne 20. 3. 2017 vyřízena
a policejní orgán nemůže konat další úkony trestního řízení, neboť doručení usnesení o zahájení
trestního stíhání a výslech J. H. nebyly tímto způsobem realizovány. Z tohoto pohledu se jedná o
zaviněný průtah v trestním řízení v trvání nejméně pěti měsíců. Na tyto závěry navrhovatelky
reagovala kárně obviněná v záznamu ze dne 18. 8. 2017, ve kterém uvedla, že J. H. mění místo
svého pobytu, když se částečně zdržuje v České republice a částečně v Německu, kam dojíždí za
prací. Z tohoto důvodu bylo před zpracováním žádosti o právní pomoc do Spolkové republiky
Německo přistoupeno k ověření současného bydliště J. H. policejním orgánem.
[12] Žádost o mezinárodní právní pomoc vypracovala kárně obviněná dne 1. 9. 2017, přičemž
navrhovatelka udělila ručně psané pokyny k jejímu doplnění.
[13] Dne 5. 9. 2017 vyhotovil policejní orgán další zprávu o stavu vyšetřování, v němž uvedl,
že v případě vyřízení žádosti o mezinárodní právní pomoc bude vyšetřování pokračovat do dne
30. 11. 2017, kdy se dá předpokládat rozhodnutí ve věci.
[14] Všechna tato skutková zjištění vyplývají z kopie dozorového spisu Okresního státního
zastupitelství Plzeň-město sp. zn. 1 ZT 13/2017, ze záznamu o kontrole spisu sepsaného okresní
státní zástupkyní Plzeň-město dne 16. 8. 2017 pod sp. zn. 1 SPR 269/2017 a ze záznamu kárně
obviněné ze dne 18. 8. 2017, č. j. 1 ZT 13/2017 - 22. Tyto listinné důkazy byly při ústním jednání
kárného senátu provedeny na návrh kárné navrhovatelky.
II. Obhajoba kárně obviněné a svědecká výpověď policejní komisařky
[15] Kárně obviněná ve stanovisku ke kárnému návrhu, ve výpovědi před kárným senátem
a v dalším průběhu ústního jednání uvedla následující skutečnosti:
[16] S tvrzením kárné navrhovatelky ani s popisem skutkového stavu obsaženým v návrhu
na zahájení kárného řízení nelze souhlasit. V posuzované trestní věci postupovala podle svého
nejlepšího přesvědčení a při zohlednění veškerých skutečností volila taková opatření, aby orgány
činné v trestním řízení postupovaly efektivně, účelně a hospodárně. Proto je přesvědčena,
že neporušila povinnosti státního zástupce a nedopustila se ani jednání, kterým by ohrozila
důvěru v činnost státního zastupitelství nebo v odbornost jeho postupu anebo snížila vážnost
a důstojnost funkce státního zástupce. Navíc i v případě jejího nesprávného postupu by takové
jednání nedosáhlo intenzity kárného provinění.
[17] Smyslem kárného řízení by primárně nemělo být trestání, nýbrž zejména prevence. V této
souvislosti je nutné vycházet z dosavadní judikatury kárného senátu, podle níž se v kárném řízení
ve věcech státních zástupců aplikuje princip subsidiarity kárného postihu a kárnou odpovědnost
tak lze dovozovat pouze v závažných případech, ve kterých nepostačuje uplatnění mechanismů
dohledu a řízení v soustavě státního zastupitelství. Podle jejího přesvědčení skutek uvedený
v kárném návrhu měl být v případě jejího pochybení projednán v rámci interní porady
na pracovišti či jiným vhodným způsobem a navrhovatelka měla vůči ní uplatnit méně závažné
nápravné prostředky, například formou písemné výtky. Uvedená zásada kárného řízení jakožto
prostředku ultima ratio však nebyla ze strany kárné navrhovatelky respektována a jí zvolený postup
je navíc neúčelný a neekonomický, neboť bezprostřední podání návrhu na zahájení kárného
řízení bez snahy o jiné řešení zbytečně zatěžuje chod kárného soudu a veřejné rozpočty náklady
na vedení kárného řízení, nehledě na negativní dopady do jejího osobního a pracovního života.
[18] Kárný senát ve své dosavadní rozhodovací praxi dovodil, že průtah dosahující intenzity
kárného provinění zpravidla nastává v situaci, kdy státní zástupce ve více věcech od obdržení
příslušného podání neučiní žádný relevantní úkon ve lhůtě tří měsíců u věcí zapsaných v rejstříku
ZT a ve lhůtě dvou měsíců u věcí zapsaných v rejstříku ZN. Současně kárný senát považoval
za kárné provinění pouze delší nečinnost, při které státní zástupce nevyřídil přidělenou věc, ačkoli
tak evidentně mohl učinit bez újmy na zpracování jeho další agendy. Ve smyslu této judikatury
přitom jednání uvedené v kárném návrhu znaky kárného provinění nenaplňuje, neboť se týká
pouze jediného případu, který průběžně vyřizovala a v němž se žádných průtahů nedopustila.
[19] Policejní orgán zamýšlel požadovat mezinárodní justiční spolupráci již ve fázi prověřování,
ve které se však nerealizuje. Po obdržení jeho návrhu na podání žádosti o mezinárodní právní
pomoc ze dne 3. 1. 2017, který obdržela společně s usnesením o zahájení trestního stíhání, danou
trestní věc konzultovala s metodickým pracovníkem Krajského státního zastupitelství v Plzni pro
mezinárodní justiční spolupráci a první styk s cizinou. Ten jí sdělil, že vzhledem k českému
občanství J. H. a možnosti přímého styku se Spolkovou republikou Německo bude rychlejší a
efektivnější přímé doručení usnesení o zahájení trestního stíhání bez vyžádání právní pomoci
justičními orgány cizího státu. K řešení návrhu policejního orgánu tedy přistoupila aktivně a
v tomto smyslu mu udělila pokyn ze dne 7. 2. 2017. Dne 22. 3. 2017 jí pak byl předložen nový
návrh policejního orgánu na vyžádání mezinárodní justiční spolupráce, který podrobila analýze a
dospěla k závěru o potřebě ověřit aktuální situaci ohledně bydliště J. H. Ta se totiž střídavě se
zdržovala v České republice v místě svého bydliště a na adrese ve Spolkové republice Německo,
která byla zjištěna již dne 26. 7. 2016 a kde nepřebírala poštu, přičemž policejnímu orgánu
deklarovala úmysl pracovat v Rakousku, jehož telefonní číslo a email zároveň používala.
V důsledku toho nebylo zřejmé, zda J. H. skutečně pobývala na německé adrese. Důvodem
dalšího zjišťování jejího aktuálního bydliště tedy bylo zajištění účelnosti, efektivnosti a vyloučení
unáhleného a neověřeného postupu, který by vyžádáním mezinárodní justiční spolupráce
s mylnými informacemi mohl v zahraničí poškodit dobrou pověst a důvěru v odborný postup
českého státního zastupitelství a způsobit zbytečné náklady na pořízení překladu žádosti o právní
pomoc do cizího jazyka.
[20] Policejní orgán byl na potřebu zjištění uvedené skutečnosti upozorněn ve chvíli,
kdy jí informoval o tom, že se doručení usnesení o zahájení trestního stíhání nezdařilo a že proto
odesílá na okresní státní zastupitelství návrh na podání žádosti o mezinárodní justiční spolupráci.
Z tohoto důvodu dne 29. 3. 2017 učinila v dozorovém spise záznam o nutnosti vyčkat
na doplnění spisu od policejního orgánu. Požadavek na ověření adresy J. H. zopakovala při
osobní konzultaci nad spisy přidělenými stejné policistce a na doplnění spisového materiálu
vyčkávala, o čemž učinila dne 16. 5. 2017 záznam. Jelikož policejní orgán do spisu požadovanou
informaci nedoplnil a dne 26. 6. 2017 předložil zprávu o stavu vyšetřování, z níž vyplývalo, že si ji
nevyžádal, přistoupila dne 21. 7. 2017 k udělení písemného pokynu. Dne 11. 8. 2017 jí byla
doručena zpráva policejního orgánu ohledně ověření bydliště J. H. ve Spolkové republice
Německo. Po kontrole spisu okresní státní zástupkyní ze dne 16. 8. 2017 zpracovávala žádost o
mezinárodní právní pomoc průběžně vzhledem k vyřizování dalších případů i k náročné pracovní
pohotovosti a předložila ji kárné navrhovatelce dne 1. 9. 2017.
[21] S ohledem na uvedené časové souvislosti nesouhlasí s tím, že by v posuzované trestní věci
docházelo z její strany k průtahům, které měly podle kárné navrhovatelky trvat pět měsíců.
Za rozhodné je totiž nutné považovat období toliko čtyř měsíců, které započalo dne 22. 3. 2017,
kdy jí byla předložena žádost o mezinárodní justiční spolupráci, do dne 21. 7. 2017, kdy policejní
orgán písemně vyzvala k ověření bydliště J. H. Rovněž tak její ústní pokyny, které udělila
zpracovatelce spisu por. Bc. H. D. před písemným pokynem ze dne 21. 7. 2017, byly relevantními
úkony. Pokyn státního zástupce lze totiž podle jednacího řádu státního zastupitelství činit i ústně
bez nutnosti o něm sepisovat podrobný záznam. Takto přitom v dané trestní věci postupovala za
situace, kdy byla mimořádně pracovně vytížená a neměla předchozí špatnou zkušenost
s policejním orgánem v tom smyslu, že by její ústní pokyn nesplnil. Připouští, že její záznamy
učiněné do spisu byly příliš stručné a že vůči policejnímu orgánu mohla postupovat více
formalisticky a udělovat mu od počátku vyšetřování písemné pokyny, nicméně až do podání
tohoto kárného návrhu považovala ve své praxi osobní přístup k policistům za bezproblémový a
efektivnější, než postup oficiální. Takový přístup je ostatně naprosto běžný, neboť o množství
telefonních hovorů s policejním orgánem činí obvykle státní zástupce velmi stručný záznam a
někteří její kolegové dokonce o nich nevyhotovují vůbec žádný písemný zápis. Jediné její
pochybení spočívá v tom, že intenzivněji neurgovala splnění svého pokynu k ověření aktuálního
bydliště J. H., který udělila policejnímu orgánu ústně. Toto opomenutí však nebylo způsobeno její
liknavostí, nýbrž tím, že se věnovala plnění jiných pracovních povinností. Ke své funkci státní
zástupkyně přistupuje odpovědně a nemyslí si, že by lenost patřila ke stylu její práce.
[22] Rozhodně odmítá, že by po obdržení návrhu na podání žádosti o mezinárodní právní
pomoc ze dne 16. 3. 2017 policejnímu orgánu neudělila ústní pokyn za účelem zjištění aktuálního
bydliště J. H. Neměla totiž žádný důvod činit písemné záznamy do spisu o úkonech, které
neproběhly. Zakládá si na lidských a morálních hodnotách, není člověkem, který by lhal,
a takto je vnímána i svým okolím. Navíc o existenci pokynů udělených ústní formou svědčí
i časová a logická posloupnost jejích jednotlivých úkonů, které byly završeny uložením
písemného pokynu policejnímu orgánu.
[23] K objektivnímu posouzení jejího postupu v posuzované trestní věci je nutné dále zohlednit
systém práce na Okresním státním zastupitelství Plzeň-město, způsob, kterým jí byly přidělovány
trestní věci, jakož i podmínky, v nichž dlouhodobě pracovala. V letech 2014 a 2015 odešlo
z okresního státního zastupitelství pět zkušených státních zástupců, z nichž tři se specializovali
na hospodářskou trestnou činnost, která jí byla v rozhodné době přidělena. Tito tři zkušení státní
zástupci, kteří v době svého působení u okresního státního zastupitelství poskytovali odborné
rady a konzultace mladším kolegům, byli přitom postupně nahrazováni státními zástupci s kratší
praxí. Tabulková místa vytvořená pro okresní státní zastupitelství pro rok 2017 nebyla naplněna
a některé jeho státní zástupkyně měly zkrácený nápad. Navíc počet státních zástupců Okresního
státního zastupitelství Plzeň-město vykonávajících trestní působnost k počtu trestních soudců
Okresního soudu Plzeň-město je jedna ku jedné, ačkoliv obvyklý poměr na jiných státních
zastupitelstvích činí dva státní zástupci na jednoho trestního soudce, což mělo vliv na zvýšenou
frekvenci intervencí u soudu v rozsahu nejméně dvou a půl pracovního dne během týdne. Navíc
účasti u jednání soudu byly rozdělovány tak, že osoba intervenujícího veřejného žalobce
byla v naprosté většině případů odlišná od státního zástupce, který věc dozoroval v přípravném
řízení. Intervenující státní zástupce tak neměl žádné povědomí o dané trestní věci a musel
se na nařízené soudní jednání podrobně a pečlivě připravit. Časově náročný byl i způsob
přidělování agendy státním zástupcům v přípravném řízení, kdy ve fázi vyšetřování trestní věci
dozoroval jiný veřejný žalobce než ve fázi prověřování. Velmi obtížná byla i pravidelná týdenní
pracovní pohotovost, která v podstatě dotyčným státním zástupcům znemožňovala věnovat
se vlastním případům. Na činnost státních zástupců a dodržování lhůt měly značný vliv
i nedostatky v systému vedení spisů a v činnosti kanceláře, která byla navíc negativně
ovlivněna neustálou fluktuací administrativních pracovnic.
[24] Zmiňované personální problémy a systém práce Okresního státního zastupitelství
Plzeň-město vedly k mnohem větší reálné časové zátěži, než by odpovídalo statistice vyřízených
věcí. Ta se projevila obzvláště u státních zástupců se specializací na hospodářskou trestnou
činnost, kteří s ohledem na nutnost studia zcela nových trestních spisů museli v práci pravidelně
zůstávat přesčas poměrně dlouhou dobu a odnášet si podklady k zpracování domů. Nevhodnost
způsobu přidělování práce, který výkon funkce státních zástupců výrazně ztěžoval a komplikoval,
byl částečně odstraněn až organizačním opatřením účinným od 1. 9. 2017, na základě něhož měla
spisy převedené z rejstříku ZN do rejstříku ZT nově přidělovat náměstkyně okresní státní
zástupkyně s větším důrazem na kontinuitu dozoru.
[25] V rozhodné době jí bylo přiděleno nepoměrně více spisů než jiným kolegům, a to jak
se specializací na hospodářskou trestnou činnost, tak i specialistům na obecnou kriminalitu.
Navíc agenda hospodářské trestné činnosti je velmi specifická a náročná. V ní je totiž nejvíce
úkonů státního zástupce činěno ve fázi prověřování, proti rozhodnutím policejního orgánu jsou
téměř vždy podávány stížnosti, velmi časté jsou i žádosti o přezkum postupu policejního orgánu
a trestní spisy jsou obsáhlé. Studium spisového materiálu, vyhodnocení a zpracování obžaloby
či odvolání vyžaduje soustředěnost, pečlivost a delší časový prostor.
[26] Ze všech uvedených důvodů byla dlouhodobě pracovně přetížena, a to i v době vyřizování
trestní věci, která je předmětem kárného návrhu. Proto byla nucena volit odpovídající formu
svých postupů při dozoru nad činností policejního orgánu, kdy nejprve s ním osobně jednala
s pořízením záznamu do dozorového spisu a až posléze činila vůči němu písemné výstupy.
[27] Kárně obviněná se proto domáhala zproštění návrhu na zahájení kárného řízení. V případě,
že kárný soud v jejím jednání shledá spáchání kárného provinění, pak kárně obviněná navrhla,
aby bylo od uložení kárného opatření upuštěno, neboť projednání kárného provinění by bylo
s ohledem na povahu věci a její osobu plně postačující.
[28] Kárný senát na základě vlastního uvážení vyslechl také policejní komisařku por. Bc. H. D.,
která v posuzované trestní věci podala žádost o mezinárodní právní pomoc ze dne
16. 3. 2017 a následně činila další zmiňované úkony. Tato svědkyně ve své výpovědi uvedla
následující skutečnosti:
[29] Již během prověřování v roce 2016 několikrát na pokyn státní zástupkyně i ze své vlastní
iniciativy ověřovala bydliště J. H. Poté, co byla ze zahraničí vrácena nedoručená zásilka obsahující
usnesení o zahájení trestního stíhání, znovu vyhotovila návrh na podání žádosti o mezinárodní
právní pomoc do Spolkové republiky Německo ze dne 16. 3. 2017, protože v ní J. H. dlouhodobě
žije a pracuje. Myslí si, že do udělení písemného pokynu k prověření aktuálního bydliště J. H.
z července 2017 v tomto směru nedostala žádný ústní pokyn. Pokud by jí totiž byl udělen
telefonicky, učinila by o něm úřední záznam a nedovede si představit, že by na něho nereagovala.
V dané věci musela vyčkávat na doručení usnesení o zahájení trestního stíhání a na výslech J. H.,
nicméně si není vědoma, že by v důsledku počínání státní zástupkyně došlo v předmětné trestní
věci k nějakým těžkostem. V listopadu 2017 si J. H. na základě žádosti o mezinárodní právní
pomoc usnesení o zahájení trestního stíhání v Německu převzala, odmítla vypovídat, následně jí
bylo zasláno vyrozumění o možnosti seznámení se spisem a vyšetřování se dokončí návrhem na
podání obžaloby.
[30] Svědecká výpověď por. Bc. H. D. je v souladu s jejím sdělením ze dne 18. 8. 2017, č. j.
KRPP-17483/TČ-2016-030581, které vyhotovila na žádost kárné navrhovatelky. I v tomto
podání totiž policejní komisařka uvedla, že si není vědoma udělení jakéhokoliv písemného
či telefonického pokynu k doplnění žádosti o mezinárodní právní pomoc státní zástupkyní
v době od 20. 3. 2017. O takovém pokynu neeviduje žádný záznam a neví, co by k žádosti
o mezinárodní justiční spolupráci měla doplnit. Pokyn ke zjištění aktuálního bydliště J. H.
v Německu obdržel policejní orgán dne 25. 7. 2017.
III. Posouzení skutku uvedeného v kárném návrhu
[31] Při posouzení jednání uvedeného v návrhu na zahájení kárného řízení vycházel kárný senát
ze své předchozí judikatury, kdy s ohledem na zásadu subsidiarity kárného postihu, podle níž lze
dovozovat kárnou odpovědnost jedině v závažných případech, v nichž nepostačuje uplatnění
mechanismů dohledu a řízení v soustavě státního zastupitelství, považoval za kárné provinění
podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství (dále jen „zákon o státním
zastupitelství“), jen delší nečinnost, při které státní zástupce nevyřídil přidělenou věc, ačkoli
tak evidentně mohl učinit bez újmy na zpracovávání jeho další agendy. Průtah dosahující intenzity
kárného provinění tak podle dosavadní rozhodovací činnosti kárného senátu zpravidla nastává
v situaci, kdy státní zástupce ve více věcech po obdržení příslušného podání neučiní žádný
relevantní úkon ve lhůtě tří měsíců u věcí zapsaných v rejstříku ZT a ve lhůtě dvou měsíců u věcí
zapsaných v rejstříku ZN (srov. rozhodnutí ze dne 9. 3. 2015, č. j. 12 Ksz 13/2014 - 71, ze dne
13. 4. 2015, č. j. 12 Ksz 1/2014 - 107, ze dne 10. 11. 2015, č. j. 12 Ksz 2/2015 - 78, ze dne
14. 2. 2017, č. j. 12 Ksz 4/2016 - 142, a ze dne 26. 9. 2017, č. j. 12 Ksz 2/2017 - 42). Daleko
přísnějším způsobem kárný senát ve své předchozí judikatuře nahlížel jen na případy, v nichž
státní zástupce delší dobu otálí s vyřizováním naprosto základních a stěžejních podání, na jejichž
včasném a náležitém posouzení závisí opodstatněnost samotného vedení trestního stíhání,
důvodnost vzetí obviněného do vazby či jeho ponechání ve vazbě, zachování dalších základních
práv obviněného a jiných dotčených osob, jakož i zjištění klíčových skutečností důležitých
pro posouzení jednání uvedeného v usnesení o zahájení trestního stíhání po skutkové i právní
stránce. Toliko ohledně těchto podání kárný senát z hlediska kárné odpovědnosti státního
zástupce netoleroval nečinnosti trvající v řádu týdnů, nýbrž učinil závěr, že o nich veřejní žalobci
musejí v každé věci rozhodovat spíše v řádu dnů (srov. rozhodnutí ze dne 21. 3. 2017,
č. j. 12 Ksz 8/2016 - 81).
[32] Návrh na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc do Spolkové republiky Německo,
který policejní orgán v posuzované věci vyhotovil dne 16. 3. 2017, však nelze považovat
za podání, o němž by musela kárně obviněná rozhodnout během několika dnů,
neboť se nejednalo o natolik zásadní úkon, že by ho bylo nutné učinit neprodleně a upřednostnit
před zpracováním další agendy. Posouzení návrhu policejního orgánu na mezinárodní justiční
spolupráci, kterou mělo být realizováno doručení usnesení o zahájení trestního stíhání J. H. a
provedení jejího výslechu, totiž představovalo běžný postup státní zástupkyně, jenž neměl vliv na
důvodnost konání vyšetřování, nezasahoval do osobní svobody či jiných základních práv dotčené
osoby a nebylo ani možné od něho očekávat zjištění klíčových skutečností ohledně skutku, pro
který mělo být trestní stíhání vedeno. Na návrh policejního orgánu ze dne 16. 3. 2017 je proto
zapotřebí nahlížet jako na běžné podání, o němž bylo z hlediska kárné odpovědnosti státního
zástupce zapotřebí rozhodnout nejpozději do tří měsíců, neboť se již jednalo o věc zapsanou
v rejstříku ZT. Tento závěr je ostatně v souladu se shora uvedenými rozhodnutími kárného
senátu, který za kárná provinění považoval nečinnosti státních zástupců při vyřizování návrhů
policejního orgánu na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc v délce nejméně tří měsíců ve
věcech, v nichž již bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání.
[33] Kárně obviněná obdržela návrh na mezinárodní justiční spolupráci dne 20. 3. 2017
a v rámci jeho posouzení vyhovila přípis ze dne 21. 7. 2017, v němž si do policejního orgánu
vyžádala zprávu o aktuálním bydlišti J. H. Jednalo se přitom nepochybně o relevantní úkon
učiněný při vyřizování příslušného podání. Podle obhajoby kárně obviněné, jež nebyla ničím
vyvrácena, totiž důvodem dalšího ověřování bydliště J. H. byla nejistota o jejím skutečném
pobytu na dříve zjištěné adrese v Německu, která vyplývala z několika poznatků o její osobě.
Proto státní zástupkyně považovala za potřebné zabránit vyžádání mezinárodní justiční
spolupráce, která by se zakládala na mylných informacích, což je jistě legitimní důvod pro její
uvedený postup. Je tedy zřejmé, že kárně obviněná mohla být při vyřizování příslušného podání
nečinná jen v období od 20. 3. 2017 do 21. 7. 2017, tedy po dobu nejvýše čtyř měsíců, a její
průtah tak nemohl činit nejméně pět měsíců, jak se nesprávně uvádí v návrhu na zahájení kárného
řízení.
[34] Dále podle obhajoby kárně obviněná v uvedeném čtyřměsíčním období udělila policejnímu
orgánu také ústní pokyny za účelem ověření adresy J. H. Takto přitom podle svého tvrzení
postupovala s ohledem na svou značnou pracovní zátěž a obvyklou praxi, s níž měla až do
podání kárného návrhu dobrou zkušenost, kdy státní zástupci udělují instrukce policistům ústní
formou s pořízením záznamu do dozorového spisu či v některých případech dokonce
bez jakéhokoliv písemného výstupu a písemné pokyny vyhotovují až následně v případě nutnosti.
Toto tvrzení kárně obviněné není v souladu se svědeckou výpovědí a písemným sdělením
policejní komisařky por. Bc. H. D., která si udělení ústního pokynu k ověření aktuálního bydliště
J. H. před obdržením písemného pokynu ze dne 21. 7. 2017 nebyla vědoma a doplnila, že pokud
by ho obdržela, učinila by o něm úřední záznam a jistě by na něho reagovala.
[35] Nicméně svědkyně Bc. D. mohla mít zájem takto vypovídat. Pokud by totiž připustila
udělení zmíněných ústních pokynů kárně obviněnou, znamenalo by to, že je nesplnila, v důsledku
čehož by ona sama byla odpovědná za průtahy v posuzované trestní věci a vystavovala
by se nebezpečí kázeňského postihu ze strany jejích služebně nadřízených osob. Navíc kárně
obviněná po doručení návrhu policejního orgánu na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc,
k čemuž došlo dne 20. 3. 2017, učinila o dva dny později na obalu dozorového spisu záznam,
že tuto písemnost viděla, a za dalších sedm dní na tomtéž místě udělila kanceláři písemný pokyn
na vyčkání doplnění spisu od policejního orgánu se lhůtou do 5. 4. 2017. Stejně postupovala
i po obdržení zprávy policejního orgánu o stavu vyšetřování ze dne 3. 5. 2017, kdy o šest dnů
později učinila na obalu dozorového spisu poznámku o vidování této písemnosti a za dalších
sedm dní v něm udělila kanceláři písemný pokyn na vyčkání doplnění spisového materiálu
od policejního orgánu se lhůtou do 22. 5. 2017. Na další zprávu o stavu vyšetřování ze dne
26. 6. 2017 pak již kárně obviněná reagovala udělením písemného pokynu policejnímu orgánu
ze dne 21. 7. 2017 k zaslání zprávy o aktuálním bydlišti J. H. Je tedy myslitelné, že kárně obviněná
po potvrzení převzetí návrhu na mezinárodní justiční spolupráci a zprávy o stavu vyšetřování
udělila ústní pokyny k ověření adresy bydliště J. H. a jelikož je policejní orgán nesplnil a
požadovanou informaci do spisového materiálu nedoplnil, přistoupila státní zástupkyně k udělení
pokynu písemnou formou, jak uvedla ve své obhajobě. Tato časová a logická posloupnost
postupu kárně obviněné by odpovídala i skutečnosti, že po vydání usnesení o zahájení trestního
stíhání a návrhu policejního orgánu na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc za účelem
doručení tohoto rozhodnutí do ciziny reálně nepřicházelo v úvahu doplnění spisového materiálu,
na která měla kancelář vyčkat podle pokynů státní zástupkyně ze dne 29. 3. 2017 a 16. 5. 2017, o
jiný procesní úkon, než právě o zprávu o aktuálním bydlišti J. H. Na účelovost těchto dvou
pokynů udělených kanceláři okresního státního zastupitelství ani písemného pokynu uloženého
policejnímu orgánu dne 21. 7. 2017 přitom nelze nikterak usuzovat, neboť kárná navrhovatelka
se o okolnostech souvisejících s vyřizováním návrhu na mezinárodní justiční spolupráci kárně
obviněnou dozvěděla až následně dne 16. 8. 2017, kdy sepsala záznam o kontrole spisu.
[36] Tvrzení kárně obviněné, že policejnímu orgánu udělila pokyny k ověření adresy J. H.
rovněž v období od 20. 3. 2017 do 21. 7. 2017, a to ústní formou, tedy není možné považovat za
vyvrácené svědeckou výpovědí por. Bc. H. D. a jejím sdělením ze dne
18. 8. 2017, byť kárný senát nemá žádný důvod označit svědectví policejní komisařky
za nevěrohodné či dokonce za nepravdivé. Nicméně s ohledem na pravidlo in dubio pro reo
vycházející ze zásady uvedené v §2 odst. 2 trestního řádu použitého přiměřeně podle §25 zákona
č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále
jen „zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů“), je zapotřebí
při rozporu ve výpovědích státní zástupkyně a policejní komisařky rozhodnout ve prospěch kárně
obviněné a vycházet z toho, že udělení zmíněných ústních pokynů za účelem zjištění aktuálního
bydliště J. H. ještě před vyhotovením písemného pokynu se stejným obsahem nebylo po
dokazování provedeném v tomto kárném řízení vyloučeno.
[37] Pokyny státního zástupce policejnímu orgánu lze až na stanovené případy, mezi
něž posuzovaný úkon nenáleží, udělovat také ústně s pořízením záznamu do dozorového spisu,
jak vyplývá z §19 odst. 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu
státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech
o úkonech prováděných právními čekateli. Ústně udělené úkony k ověření adresy J. H., jejichž
existence nebyla z uvedených důvodů vyvrácena a o nichž kárně obviněná podle svého tvrzení
pořídila do dozorového spisu záznamy ze dne 29. 3. 2017 a 16. 5. 2017, je tedy nutné považovat
za relevantní úkony při vyřizování návrhu policejního orgánu ze dne 16. 3. 2017 na podání
žádosti o mezinárodní právní pomoc do Spolkové republiky Německo. To se týká i druhého
ústního pokynu navazujícího na zprávu o stavu vyšetřování ze dne 3. 5. 2017, byť s ohledem na
její obsah bylo zřejmé, že policejní orgán první ústně udělený pokyn nesplnil a bylo již spíše
namístě mu udělit písemnou instrukci k podání zprávy o aktuálním bydlišti J. H. I za této situace
je totiž nutné vycházet z toho, že udělení ústního pokynu, o němž byl pořízen do dozorového
spisu záznam ze dne 16. 5. 2017, představovalo postup směřující k posouzení
způsobu rozhodnutí o návrhu policejního orgánu.
[38] Jestliže tedy kárně obviněná v období ode dne 20. 3. 2017, kdy obdržela návrh policejního
orgánu na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc, do dne 21. 7. 2017, ve kterém vyhotovila
písemný pokyn k zaslání zprávy o aktuálním bydlišti J. H., udělila stejné pokyny ústní formou, o
kterých pořídila do dozorového spisu záznamy ze dne 29. 3. 2017 a 16. 5. 2017, nemohla se při
vyřizování příslušného podání dopustit nejméně tříměsíční nečinnosti ve věci zapsané v rejstříku
ZT, která podle shora uvedené judikatury kárného senátu naplňuje znaky kárného provinění.
[39] Navíc podle této judikatury průtah dosahující intenzity kárného provinění zpravidla nastává
jen v situaci, kdy je státní zástupce nečinný ve více věcech. V tomto kárném řízení je však kárně
obviněné kladen za vinu jen průtah v jedné trestní věci, v níž od obdržení návrhu policejního
orgánu do udělení písemného pokynu směřujícího k jeho vyřízení uplynula doba čtyř měsíců,
která tak výrazněji nepřesahuje tříměsíční nečinnost, v níž kárný senát ve své rozhodovací praxi
spatřoval kárné provinění. Navíc postup kárně obviněné při vyřizování návrhu na mezinárodní
justiční spolupráci neměl výraznější negativní dopady na průběh vyšetřování v posuzované trestní
věci, jak potvrdila i policejní komisařka por. Bc. H. D. ve své svědecké výpovědi. Proto
i v případě, že by kárný senát považoval za vyvrácenou obhajobu kárně obviněné o udělení
ústních pokynů za účelem řádného posouzení příslušného podání a vycházel z toho, že státní
zástupkyně byla při rozhodování o něm nečinná po dobu čtyř měsíců, musel by setrvat na své
dosavadní judikatuře, která až na odůvodněné výjimky nepovažuje za kárné provinění ojedinělý
průtah při vyřizování agendy státního zástupce.
[40] Po obdržení zprávy ze dne 10. 8. 2017, ve které policejní orgán shrnul zjištění učiněná
ohledně aktuálního bydliště J. H., postupovala kárně obviněná naprosto standardně, neboť
s ohledem na své další pracovní povinnosti vypracovala žádost o mezinárodní právní pomoc dne
1. 9. 2017. Ani v tomto směru tak k žádné její nečinnosti nedošlo.
IV. Závěr
[41] Lze tedy shrnout, že kárně obviněná se při vyřizování návrhu policejního orgánu ze dne
16. 3. 2017, č. j. KRPP-17483-47/TČ-2016-030581, na podání žádosti o mezinárodní právní
pomoc do Spolkové republiky Německo, nedopustila nečinnosti dosahující intenzity kárného
provinění podle §28 zákona o státním zastupitelství.
[42] Proto s ohledem na všechno, co bylo uvedeno k jednání kárně obviněné státní zástupkyně,
pro které bylo vedeno toto kárné řízení, Nejvyšší správní soud jako soud kárný podle §19 odst. 2
zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů kárně obviněnou
zprostil návrhu na zahájení řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce, neboť skutek
něm uvedený není kárným proviněním.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. února 2018
JUDr. Jiří Palla
předseda kárného senátu
ve věcech státních zástupců