ECLI:CZ:NSS:2018:14.KSE.2.2018:63
sp. zn. 14 Kse 2/2018 – 63
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zdeňka
Kühna a členů JUDr. Miroslavy Jirmanové, JUDr. Hany Šajnerové, Mgr. Vojtěcha Jaroše,
JUDr. Ireny Schejbalové a JUDr. Petry Janouškové, o návrhu ministra spravedlnosti ze dne
15. 8. 2018 na zahájení kárného řízení proti Mgr. Ondřeji Svobodovi, soudnímu exekutorovi,
Exekutorský úřad Praha 9, se sídlem Beranových 130, Praha 9 – Letňany, při ústním jednání
konaném dne 27. 11. 2018,
takto:
Mgr. Ondřej Svoboda
soudní exekutor,
Exekutorský úřad Praha 9, se sídlem Beranových 130, Praha 9 – Letňany
s e z p r oš ť u j e
podle §19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů, návrhu, jímž mu bylo kladeno za vinu, že v období od listopadu 2015
do července 2017 v řízeních vedených pod sp. zn. 184 EX 6796/16, 184 EX 7006/16,
184 EX 26/15, 184 EX 1014/15, 184 EX 94/15, 184 EX 265/15, 184 EX 498/15,
184 EX 7293/16 a 184 EX 6920/16 byla v důsledku chybně nastavené činnosti informačního
systému provedena lustrace v základních registrech, přestože bylo exekuční řízení již předtím
skončeno.
Odůvodnění:
[1] Dne 15. 8. 2018 došla Nejvyššímu správnímu soudu kárná žaloba podaná ministrem
spravedlnosti proti soudnímu exekutorovi Mgr. Ondřeji Svobodovi (dále též „kárně obviněný“
nebo „exekutor“ či „soudní exekutor“). Kárný žalobce kárně obviněnému konkrétně vytýká,
že v období od listopadu 2015 až do července 2017 byla v důsledku chybně nastavené činnosti
informačního systému prováděna lustrace osob v základních registrech, přestože bylo exekuční
řízení proti těmto osobám již předtím skončeno. K tomu podává příklady, kdy z kontrolovaných
spisů kárný žalobce zjistil, že k takové nezákonné lustraci došlo.
[2] Kárně obviněný se k návrhu písemně vyjádřil. Uvedl, že s návrhem nesouhlasí. Připouští,
že k lustracím skutečně docházelo, nelze mu však klást za vinu, že se tak stalo. Bylo to chyba
software užívaného na úřadě. V okamžiku, kdy se na celou věc přišlo, neprodleně učinil všechny
kroky potřebné k tomu, aby dalším nezákonnostem zamezil.
[3] Kárný senát nejprve zkoumal, zda kárná žaloba splňuje předpoklady pro její věcné
projednání. Dospěl k závěru, že kárná žaloba byla podána osobou k tomu oprávněnou, obsahuje
stanovené náležitosti a byla podána ve lhůtě stanovené v §117 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb.,
o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Kárná žaloba tedy splňuje
předpoklady pro její věcné projednání.
[4] Při ústním jednání kárný žalobce setrval na svém návrhu. Rovněž kárně obviněný
rekapituloval své závěry, které podal již ve svém písemném vyjádření.
[5] Kárný senát vycházel z listinných důkazů, které byly v řízení předloženy, zejména
z obsahu předložených spisů, specifikovaných ve výroku tohoto rozhodnutí. Hodnocení
jednotlivých provedených důkazů je uvedeno dále. Nutno již na tomto místě upozornit, že mezi
stranami není sporné, že k nezákonným lustracím skutečně došlo. Z jednotlivých spisů vyplývá
správnost závěrů ministerské kontroly v úřadu kárně obviněného ze dne 24. 7. 2017,
že v kontrolovaných spisech docházelo k lustraci v základních registrech obyvatel po skončení
exekuce.
[6] Pořizování výpisů z centrální evidence obyvatel v rozporu se zákonem je kárným
proviněním. Závažnost porušení zákona plyne ze skutečnosti, že evidence občanů je chráněným
souborem údajů o občanech a jiných osobách, z něhož lze získávat údaje jen za podmínek
stanovených zákonem [§8 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech
a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)]. Protiprávním jednáním s potenciálním
naplněním skutkové podstaty kárného provinění je proto i nezákonná lustrace po skončení
exekuce (rozhodnutí ze dne 6. 3. 2018, čj. 14 Kse 2/2017-108, bod 10).
[7] Kárně obviněný exekutor ovšem zdůrazňuje, že mu nelze přičítat žádné zavinění.
Dodavatel exekutorského software AISoft totiž již na přelomu let 2016 a 2017 na popud
exekutora software aktualizoval tak, aby k lustracím po skončení exekuce nedocházelo. Bohužel
však již exekutorovi nesdělil, že u starších řízení, kde exekuce byly skončeny, bylo třeba ukončit
automatizované lustrace ručně – „zakliknutím okénka“. Update software tedy neukončil
automatizované sledování účastníků těch spisů, které již byly mezitím ukončeny.
[8] Na to, že v těchto spisech docházelo k lustracím exekuovaných osob i po skončení
exekuce, upozornilo exekutora teprve ministerstvo po skončení kontroly v červenci 2017. Teprve
poté kárně obviněný přišel ještě i na tento nedostatek. A teprve poté exekutor a jeho zaměstnanci
ručně ukončili sledování osob v uzavřených spisech.
[9] Pokud kárný žalobce exekutorovi vyčítá, že k nezákonným lustracím docházelo ještě
v červenci roku 2017, přestože soudní exekutor nejprve uvedl, že nedostatek odstranil
již ke sklonku roku 2016, respektive nejpozději na jaře v roce 2017, odpovídá to ve skutečnosti
přesně obraně obviněného exekutora. Podle exekutora na problém s lustrací přišel sám již
na sklonku roku 2016 a zařídil jeho opravu. Ovšem nevěděl, že ani update software neukončil
automaticky sledování těch osob, jejichž exekuce byly mezitím skončeny. Nelze tak tvrdit, že snad
exekutor ministerské kontrole lhal, respektive bezdůvodně měnil svá stanoviska. Právě naopak,
teprve díky zjištěním ministerstva během kontroly odhalil, že náprava software neodstranila
problém ve vztahu k již skončeným věcem.
[10] Kárně obviněný exekutor dále během jednání vypověděl, že software AISoft jeho úřad
dlouhodobě užívá. Exekutor proto ví, že vyhovuje činnosti úřadu. Na proměnách software
pravidelně spolupracuje s tvůrcem software, společností AISoft. Konkrétně fungování software
AISoft ve vztahu k základním registrům do hloubky nezkoumal. Spoléhal na to, že software
odpovídá požadavkům na přístup do základních registrů, jelikož již dříve prošel testováním
správy základních registrů. Až poté, co správa základních registrů vyhodnotila, že služby AISoftu
vyhovují, a že je bezpečné ho připojit do systému základních registrů, dostal software licenci.
Teprve to umožnilo poskytnout spisovou službu, která se základními registry funguje. S ohledem
na to soud souhlasí s exekutorem, že se vskutku mohl legitimně spoléhat na bezchybnost
fungování systému AISoft.
[11] Z hlediska zavinění exekutora je klíčové, že na problém s lustracemi př i š e l sám dlouho před
kontrolou, nezávisle na kontrolních orgánech kárného žalobce a problém pro běžící spisy
odstranil již na počátku roku 2017. Ani nejdokonalejší manažerský systém vedení úřadu však
nemůže předejít jakémukoliv nedostatku, tím spíše, jde-li o nedostatky ve fungování software.
Vysvětlení kárně obviněného ve vztahu k tomu, jak postupně odstraňoval vadu, tedy soud
akceptuje jako prokázání toho, že se při řízení a správě úřadu choval racionálně a důsledně
odstraňoval vady systému, o kterých se mohl rozumným způsobem dozvědět.
[12] Pro soud bylo důležité také stanovisko kárného žalobce, které sdělil k dotazu předsedy
senátu během jednání. Podle něj kárný žalobce nemá důvod nevěřit, že soudní exekutor již tento
problém odstranil, a to po upozornění v červenci 2017. Důležité tedy je, že kárný žalobce
nevyčítá kárně obviněnému exekutorovi, že se k problému nepostavil čelem ani poté,
co se na celou věc přišlo. Soud shrnuje, že do července 2017 exekutor nemusel vědět
o nedostatku systému, ovšem neprodleně, co pochopil, jaký problém tento systém způsobuje,
celou věc napravil.
[13] S ohledem na vše uvedené kárný senát kárně obviněného exekutora zprostil podle §19
odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů,
kárné žaloby, neboť v žalobě uvedené skutky nejsou kárným deliktem.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. listopadu 2018
JUDr. Zdeněk Kühn
předseda kárného senátu