ECLI:CZ:NSS:2018:2.ADS.415.2017:25
sp. zn. 2 Ads 415/2017 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců
JUDr. Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: M. Č., zastoupená
JUDr. Petrou Langerovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Schweitzerova 28, Olomouc, proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2,
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2016, č. j. MPSV-2016/264783-922, v řízení o kasační
stížnosti J. D., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne
15. 11. 2017, č. j. 72 Ad 8/2017 – 69,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm í t á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Včas podanou kasační stížností se J. D. jako stěžovatel domáhá zrušení shora uvedeného
usnesení krajského soudu, jímž byla odmítnuta žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zrušení
rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2016, č. j. MPSV-2016/264783-922, jímž bylo zamítnuto
její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Olomouci
ze dne 13. 9. 2016, č. j. 316651/16/PR. Uvedeným rozhodnutím nebyla žalobkyni přiznána dávka
státní sociální podpory – příspěvek na bydlení ode dne 30. 8. 2015.
[2] Krajský soud žalobu odmítl podle §46 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudního
řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), neboť dospěl k závěru, že žalobkyně podala žalobu jeden den
po marném uplynutí zákonné lhůty k jejímu podání.
[3] Současně s podáním kasační stížnosti požádal stěžovatel o ustanovení zástupce.
O tomto jeho návrhu bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne
11. 1. 2018, č. j. 2 Ads 415/2017 – 14; stěžovateli doručeno dne 15. 1. 2018. Uvedeným
usnesením nebyl stěžovateli ustanoven zástupce, neboť zdejší soud dospěl k závěru,
že kasační stížnost stěžovatele je zjevně bezúspěšným návrhem. Stěžovatel byl zároveň vyzván,
aby ve lhůtě jednoho týdne od doručení tohoto usnesení soudu doložil splnění podmínky podle
§105 odst. 2 s. ř. s. Lhůta pro splnění uložené povinnosti uplynula dnem 22. 1. 2018.
[4] Do dnešního dne však stěžovatel splnění podmínky podle §105 odst. 2 s. ř. s. neprokázal.
Dne 22. 1. 2018 sice zaslal Nejvyššímu správnímu soudu podání, v němž navrhl, aby lhůta
jednoho týdne byla prodloužena na 15 dnů, tento svůj návrh ale ničím nekonkretizoval
ani nedoložil. Nejvyšší správní soud má za to, že lhůta jednoho týdne je dostatečně dlouhá
pro zvolení si zástupce a oznámení této skutečnosti soudu, pročež stěžovatelovu
neodůvodněnému návrhu nevyhověl. Pro úplnost je nutné dodat, že stěžovatel v podání ze dne
10. 1. 2018 Nejvyšší správní soud požádal o zaslání kasační stížnosti sepsané ustanoveným
advokátem, této žádosti však nebylo lze vyhovět s ohledem na to, že zástupce stěžovateli nebyl
ustanoven.
[5] Nejvyšší správní soud se musí vždy před posouzením merita věci zabývat
tzv. podmínkami řízení. Mezi tyto podmínky řízení patří i povinné zastoupení stěžovatele
advokátem podle §105 odst. 2 s. ř. s. Protože stěžovatel nedoložil povinné zastoupení ve smyslu
uvedeného ustanovení ani k výzvě soudu, nebylo možné v řízení pokračovat a kasační stížnost
věcně projednat.
[6] Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle §46 odst. 1 písm. a)
ve spojení s §120 s. ř. s.
[7] O nákladech řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle §60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého
žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, které bylo zastaveno nebo byla-li žaloba
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. ledna 2018
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu