ECLI:CZ:NSS:2018:2.AS.235.2018:31
sp. zn. 2 As 235/2018 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň
JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: J. S., zastoupený Mgr.
Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému:
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové,
ve věci žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 11. 2016, č. j. KUKHK-
37898/DS/2016/Er, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v
Hradci Králové ze dne 31. 5. 2018, č. j. 30 A 29/2017 - 39,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5000 Kč, který bude vyplacen
z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám
zástupce žalobce, advokáta Mgr. Jaroslava Topola.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 31. 5. 2018, č. j. 30 A 29/2017 - 39,
zamítl žalobu podanou žalobcem (dále jen „stěžovatel“) proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 22. 11. 2016, č. j. KUKHK-37898/DS/2016/Er, kterým bylo zamítnuto odvolání
stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Dvůr Králové nad Labem,
ze dne 14. 9. 2016, č. j. ODP/82628-2016/mrx 11747-2016/mrx/14. Tímto prvoinstančním
správním rozhodnutím byl stěžovatel shledán vinným ze spáchání správního deliktu podle
§125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“),
jehož se měl dopustit tím, že porušil §10 odst. 3 zákona o silničním provozu, neboť jako
provozovatel motorového vozidla tovární značky VW Passat, reg. značky X, nezajistil, aby při
jeho užití na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na
pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.
[2] Proti výše uvedenému rozsudku krajského soudu podal stěžovatel v zákonné lhůtě
blanketní kasační stížnost, v níž mimo jiné uvedl, že „žalobce doplní kasační stížnost na výzvu soudu
ve lhůtě stanovené soudem“.
[3] Jelikož tato kasační stížnost neobsahovala zákonem předepsané náležitosti, byl stěžovatel
usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 7. 2018, č. j. 2 As 235/2018 – 26, vyzván,
aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení odstranil vady kasační stížnosti,
a to tak, že uvede, v jakém rozsahu rozhodnutí krajského soudu napadá a z jakých důvodů byla
kasační stížnost podána. Současně byl poučen, že nebude-li kasační stížnost ve stanovené lhůtě
doplněna, v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat a kasační stížnost bude
odmítnuta. Toto usnesení bylo právnímu zástupci stěžovatele doručeno dne 26. 7. 2018.
Zástupce stěžovatele však na danou výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, když tato uplynula
v pondělí 27. 8. 2018.
[4] Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z hlediska splnění podmínek
řízení, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost soudem meritorně projednána.
[5] Podle §37 odst. 3 věta první s. ř. s., musí být z každého podání zřejmé, čeho se týká,
kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno.
[6] Podle §37 odst. 5 s. ř. s., předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo
odstranění vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo
opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém
podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel
ve výzvě poučen.
[7] Podle §106 odst. 1 s. ř. s., musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání
obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů
jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí
obdobně.
[8] Podle §106 odst. 3 s. ř. s., nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání,
musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl
stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost
na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost
stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
[9] Protože kasační stížnost neobsahuje zákonem stanovené náležitosti, které brání jejímu
věcnému vyřízení, a tato vada nebyla přes výzvu předepsaným způsobem odstraněna, Nejvyšší
správní soud ve smyslu §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. kasační stížnost odmítl.
[10] O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
[11] Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti
ve výši 5000 Kč stěžovateli podle §10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Podle
tohoto ustanovení soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení
před prvním jednáním odmítnut.
[12] Ve smyslu §10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích se soudní poplatky vrací ve lhůtě
30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo o vrácení rozhodnuto.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. srpna 2018
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu