ECLI:CZ:NSS:2018:2.AS.430.2017:25
sp. zn. 2 As 430/2017 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců
JUDr. Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: G. U., zastoupené JUDr.
Radkem Bechyně, advokátem se sídlem Legerova 148, Kolín, proti žalovanému: Krajský úřad
Olomouckého kraje, sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
17. 8. 2016, č. j. KUOK 83292/2016, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 30. 11. 2017, č. j. 72 A 25/2016 – 19, o
návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Včas podanou kasační stížností se žalobkyně jako stěžovatelka domáhá zrušení
nadepsaného rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, kterým byla
zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 8. 2016, č. j. KUOK 83292/2016.
Tímto rozhodnutím žalovaný změnil rozhodnutí Městského úřadu Šumperk ze dne 20. 5. 2016,
sp. zn. 18825/2016 DOP/LUPR, č. j. MUSP 46475/2016, kterým byla stěžovatelka uznána
vinnou ze spáchání přestupků podle §125c odst. 1 písm. b) a písm. k) zákona č. 361/2000 Sb.,
o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním
provozu), ve znění pozdějších předpisů. Přestupků se žalobkyně dopustila porušením §5 odst. 2
písm. b) a §6 odst. 7 písm. a) zákona o silničním provozu. Přestupky byly spáchány z nedbalosti
tím, že žalobkyně dne 15. 2. 2016 ve 22.30 h v obci Staré Město, část Kunčice, na místní
komunikaci ve směru jízdy od Paprsku, řídila motorové vozidlo značky BMW X1, RZ X, aniž by
u sebe měla řidičský průkaz a pod vlivem alkoholu, kdy dechovou zkouškou provedenou policisty
jí byla přístrojem Alcotest ve 22.40 h zjištěna hodnota 0,27 ‰ alkoholu v dechu. Po zohlednění
maximální dovolené odchylky analyzátoru alkoholu v dechu a expertně stanovené nejistoty
přepočtu na hodnotu alkoholu v těle, snížením naměřené hodnoty o 0,24 g/kg (promile) je
prokazatelně zjištěné množství alkoholu 0,03 g/kg. Za tento přestupek byly žalobkyni uloženy
pokuta ve výši 3000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel
na dobu 6 měsíců a paušální náhrada nákladů správního řízení 1000 Kč.
[2] Současně s podáním kasační stížnosti stěžovatelka navrhuje, aby jí Nejvyšší správní soud
přiznal odkladný účinek, což odůvodňuje tím, že v případě nepřiznání odkladného účinku její
osobě hrozí nenapravitelná újma. Touto újmou je v případě stěžovatelky ztráta zaměstnání
z důvodu pozbytí řidičského oprávnění, kdy pro stěžovatelku je mobilita nezbytná pro výkon
práce. Stěžovatelka je zaměstnána v organizaci Krok Kyjov, z. ú., třída Komenského 2124/88,
Kyjov, jako sociální pracovnice v programu Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi.
V rámci tohoto programu dojíždí na území obce s rozšířenou působností Kyjov do sociálně
slabých rodin a pomáhá jim se sociálním začleňováním zpět do společnosti (dokládá to též svým
vyjádřením a vyjádřením zaměstnavatele). V uvedeném vyjádření popisuje, že bydlí v B. a její otec
– X let žije v P. Po těžkém úrazu pánve je odkázaný na její pomoc; dojíždí za ním minimálně 4x
měsíčně. Její matku, která bydlí v B., čeká druhá operace – totální endoprotéza kolenního kloubu.
Má X let a točí se jí hlava; nemůže tak absolvovat předoperační vyšetření bez toho, aby ji
stěžovatelka naložila do auta a zavezla do nemocnice a zpět. Z vyjádření zaměstnavatele
stěžovatelky vyplynulo, že řidičský průkaz je pro výkon její profese naprosto nezbytný. Vzhledem
k uvedenému má stěžovatelka za to, že nepřiznáním odkladného účinku by utrpěla nepoměrně
větší újmu, nežli by mohla vzniknout jiným osobám. Stěžovatelka se nedomnívá, že by měl
odkladný účinek vliv na práva třetích osob, když neohrožuje závažným způsobem veřejný zájem.
[3] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.
[4] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom přiměřeně užije §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
[5] Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud
zjišťuje kumulativní splnění zákonných předpokladů (§73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výraznou
disproporcionalitu újmy způsobenou stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí
nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí
odloženy byly, a 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem. Důvody možného vzniku
nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé pouze
na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel,
jenž musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje a uvést její intenzitu.
Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti
s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním rozhodnutím) obává,
by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze
hypotetická a bagatelní.
[6] V posuzovaném případě byly splněny obě uvedené podmínky a Nejvyšší správní soud
tak shledal návrh důvodným. Z odůvodnění návrhu stěžovatelkou i z vyjádření jejího
zaměstnavatele vyplývá, že ztráta řidičského oprávnění by jí znemožnila vykonávat její povolání.
Jedná se tedy o intenzivní a reálnou újmu. Naproti tomu újma způsobená přiznáním odkladného
účinku kasační stížnosti třetím osobám zde z povahy věci nepřipadá v úvahu. Lze proto
konstatovat, že první podmínka pro přiznání odkladného účinku splněna je. Odebrání řidičského
oprávnění stěžovatelce by mohlo představovat pro ni nepoměrně větší újmu, než která by mohla
vzniknout jiným osobám, pokud by se výkon a jiné právní následky napadeného rozhodnutí
odložily. Pokud jde o druhou podmínku přiznání odkladného účinku, v daném případě
připadá v úvahu veřejný zájem na zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.
Ani povaha údajného přestupku (mírné překročení hladiny alkoholu) není taková, že by vytvářela
významné obavy, že stěžovatelka bude nebezpečná pro provoz. V tomto ohledu však přiznání
odkladného účinku „jen“ odsouvá účinky rozhodnutí žalovaného po dobu, kdy je zákonnost
napadeného rozhodnutí přezkoumávána. Lze tedy konstatovat, že přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti nebude v rozporu s veřejným zájmem.
[7] Protože obě zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku byly splněny, rozhodl
Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Rozhodnutí o přiznání
odkladného účinku zároveň v žádném případě nepředjímá výsledek řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. ledna 2018
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu