ECLI:CZ:NSS:2018:2.AZS.2.2018:49
sp. zn. 2 Azs 2/2018 - 49
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň
JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: D. Z., zastoupen Mgr.
Davidem Netušilem, advokátem se sídlem Politických vězňů 911/8, Praha 1, proti žalované:
Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1643/3, Praha 4,
ve věci žaloby proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 10. 2017, č. j. MV-17805-4/SO-2017, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2017,
č. j. 45 A 149/2017 - 25,
takto:
I. Řízení se zas t av u je .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobci se v rací část zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost
ve výši 4000 Kč, která mu bude vrácena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů
od právní moci tohoto usnesení, a to k rukám právního zástupce žalobce Mgr. Davida
Netušila, advokátem se sídlem Politických vězňů 911/8, Praha 1.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se blanketní kasační stížností, doručenou Nejvyššímu
správnímu soudu dne 2. 1. 2018, domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Praze (dále jen
„krajský soud“) ze dne 20. 12. 2017, č. j. 45 A 149/2017 – 25, kterým krajský soud zastavil řízení
o žalobě stěžovatele proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 10. 2017, č. j. MV-17805-4/SO-2017.
Žalovaná tímto rozhodnutím zamítla odvolání stěžovatele a potvrdila usnesení Ministerstva vnitra
(dále jen „ministerstvo“) ze dne 25. 8. 2016, č. j. OAM-14979/DP-2016, jímž ministerstvo
podle §66 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“)
zastavilo řízení o stěžovatelově žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému
pobytu ve smyslu §44a odst. 1 zákona o pobytu cizinců, neboť stěžovatel v určené lhůtě
neodstranil podstatnou vadu žádosti, která bránila pokračování v řízení.
[2] Podáním ze dne 3. 4. 2018 stěžovatel Nejvyššímu správnímu soudu sdělil, že podanou
kasační stížnost bere zcela zpět.
[3] Vzhledem k tomu, že projev vůle stěžovatele vyjádřený v tomto podání nevzbuzuje žádné
pochybnosti o tom, že jím stěžovatel bere svou kasační stížnost zcela zpět, Nejvyšší správní soud
řízení o kasační stížnosti podle §47 písm. a) věta před středníkem za použití §120 s. ř. s. zastavil.
[4] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 3 věty prvé ve spojení s §120 s. ř. s., podle
kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
[5] Podle ustanovení §10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích
(dále jen „zákon o soudních poplatcích“), soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení,
který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační
stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním
jednáním. Nejvyšší správní soud proto rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku
ve výši 4000 Kč stěžovateli. Dle §10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích se soudní poplatek
vrací ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo o vrácení rozhodnuto.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. dubna 2018
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu