ECLI:CZ:NSS:2018:4.AFS.256.2017:33
sp. zn. 4 Afs 256/2017 - 33
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: Univerzita Tomáše Bati
ve Zlíně, se sídlem nám. T. G. Masaryka 5555, Zlín, zast. JUDr. Karlem Zuskou, advokátem,
se sídlem Radlická 3185/1c, Praha 5, proti žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy, se sídlem Karmelitská 529/5, Praha 1, o žalobě na ochranu před nezákonným
zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu
v Praze ze dne 26. 10. 2017, č. j. 8 A 40/2016 - 63,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zastav uje.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně se žalobou domáhala, aby Městský soud v Praze určil, že postup žalovaného,
který nevyplatil (zadržel výplatu) část dotace přiznané žalobkyni rozhodnutím o poskytnutí
dotace č. 00089/03/01 ze dne 31. 1. 2011, č. j.: 26357/2009-45, částky 501.900 Kč, která
odpovídá způsobilé části výdajů na VŘ č. 015 - Dodávka počítačů pro UTB ve Zlíně,
byl nezákonný. Současně žalobkyně požadovala, aby soud žalovanému zakázal pokračovat
v nezákonném zásahu spočívajícím v nevyplacení (zadržování výplaty) části dotace,
přiznané žalobci rozhodnutím o poskytnutí dotace č. 00089/03/01 ze dne 31. 1. 2011,
č. j.: 26357/2009-45, částky 501.900 Kč, která odpovídá způsobilé části výdajů na VŘ č. 015 -
Dodávka počítačů pro UTB ve Zlíně.
[2] Městský soud v Praze odmítl pro nepřípustnost tuto žalobu usnesením ze dne
26. 10. 2017, č. j. 8 A 40/2016 - 63. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně (dále
jen „stěžovatelka“) kasační stížnost.
[3] Vzhledem k tomu, že podle §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové
povinnosti a soudní poplatek uhrazen nebyl, Nejvyšší správní soud usnesením ze dne
12. 12. 2017, č. j. 4 Afs 256/2017 - 14, vyzval stěžovatelku k zaplacení soudního poplatku
za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení. Současně
stěžovatelku poučil o tom, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení
zastaví. Toto usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 13. 12. 2017.
[4] Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, „[n]ebyl-li poplatek za řízení splatný podáním
návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho
zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.“
[5] Stěžovatelka byla řádně vyzvána k zaplacení soudního poplatku a poučena o následcích,
které nastoupí v případě nezaplacení. Navzdory výzvě a náležitému poučení stěžovatelka
ve stanovené lhůtě, která uplynula dne 28. 12. 2017, soudní poplatek nezaplatila. Proto Nejvyšší
správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích
ve spojení s §47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů.
[6] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 3
věty prvé soudního řádu správního za použití ustanovení §120 téhož zákona. Jelikož totiž bylo
řízení zastaveno, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. ledna 2018
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu