ECLI:CZ:NSS:2018:4.AS.217.2018:27
sp. zn. 4 As 217/2018 - 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudkyň
Mgr. Petry Weissové a Mgr. Simony Hájkové a v právní věci žalobce: O. H., zast. Mgr.
Jaroslavem Topolem, advokátem, se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému:
Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín, o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 7. 8. 2016, č. j. KUZL-18799/2016-4, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 5. 2018, č. j. 22 A 68/2016 - 61,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobci se v rací soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč, který
bude vyplacen do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobce
Mgr. Jaroslava Topola, advokáta, se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, a to z účtu
Nejvyššího správního soudu na bankovní účet č. 2108555672/2700.
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem ze dne 24. 5. 2018, č. j. 22 A 68/2016 - 61, Krajský soud v Brně zamítl žalobu
proti rozhodnutí ze dne 7. 8. 2016, č. j. KUZL-18799/2016-4, kterým žalovaný zamítl odvolání
žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Kroměříž (dále jen „prvoinstanční orgán“)
ze dne 28. 1. 2016, č. j. 005896/2016/18. Prvoinstanční orgán naposledy uvedeným rozhodnutím
uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle §125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona
č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a podle §125c odst. 4 písm. e) téhož
zákona za to žalobci uložil pokutu ve výši 3.000 Kč.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal blanketní kasační stížnost, v níž uvedl, že se domáhá
zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 5. 2018, č. j. 22 A 68/2016 - 61, a náhrady
nákladů řízení. Dodal, že kasační stížnost doplní ve lhůtě stanovené soudem.
[3] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 3. 7. 2018, č. j. 4 As 217/2018 - 19, vyzval
stěžovatele, aby v souladu s §106 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení
doplnil podanou kasační stížnost tak, že uvede, v jakém rozsahu a z jakých konkrétních důvodů
napadá rozsudek Krajského soudu v Brně. Nejvyšší správní soud stěžovatele poučil, že kasační
stížnost podle §37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona odmítne, pokud neodstraní její
vady. Usnesení bylo doručeno do datové schránky zástupce stěžovatele dne 4. 7. 2018 a lhůta
pro doplnění kasační stížnosti tak marně uplynula dne 6. 8. 2018 (srov. §40 odst. 2 a 3 s. ř. s.).
[4] Podle §106 odst. 1 s. ř. s. „[k]romě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat
označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj
o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí obdobně.“
[5] Podle §37 odst. 5 s. ř. s. „[p]ředseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad
podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno
pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek.
O tom musí být podatel ve výzvě poučen.“
[6] Stěžovatel byl řádně vyzván k odstranění vytýkaných vad kasační stížnosti a současně
byl poučen o následcích nerespektování takového požadavku. Vytýkané vady však ve stanovené
lhůtě neodstranil. Vzhledem k tomu, že stěžovatel nedoplnil důvody, z jakých napadá rozsudek
krajského soudu, nebyly splněny podmínky §106 odst. 1 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto
kasační stížnost odmítl podle §37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona, neboť nebyla
ve stanovené lhůtě doplněna a v řízení pro tento nedostatek nelze pokračovat.
[7] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití
ustanovení §60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona tak, že žádný
z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
[8] Podle poslední věty §10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále
jen „zákon o soudních poplatcích“), „[b]yl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut,
soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek“. Podle odst. 5 téhož ustanovení „[v] řízení, v němž
lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci
samé“.
[9] Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost, aniž by rozhodl o věci
samé, byly naplněny podmínky stanovené naposledy citovanými ustanoveními zákona pro vrácení
soudního poplatku za kasační stížnost, který stěžovatel zaplatil ve výši 5.000 Kč. Nejvyšší správní
soud proto rozhodl, že se stěžovateli vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši
5.000 Kč. Uvedená částka bude v souladu s §10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích vyplacena
z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení na bankovní účet,
který uvedl zástupce stěžovatele v kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. srpna 2018
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu