ECLI:CZ:NSS:2018:4.AZS.145.2018:37
sp. zn. 4 Azs 145/2018 - 37
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Petry Weissové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: N. T. D., zast. Mgr. Štěpánem
Svátkem, advokátem, se sídlem Na Pankráci 820/45, Praha, proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3,
Praha 4, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 7. 2017, č. j. MV-61174-4/SO-2017, o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 3. 2018, č. j. 57 A 63/2017 –
42,
takto:
I. Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
II. Žalobci se uk l á dá ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatit soudní
poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, který činí
podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků částku 1.000 Kč.
Odůvodnění:
[1] Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) rozhodnutím ze dne 14. 3. 2017,
č. j. OAM 2099-21/ZR-2016, zrušilo žalobci povolení k trvalému pobytu podle §77 odst. 1
písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých
zákonů, a to z důvodu jeho pobytu mimo území států Evropské unie nepřetržitě po dobu delší
než 12 měsíců. Stanovilo mu též lhůtu k vycestování z území České republiky v délce 30 dnů.
Žalobce podal proti rozhodnutí ministerstva odvolání, které žalovaná napadeným rozhodnutím
zamítla a rozhodnutí ministerstva potvrdila.
[2] Žalobce se proti napadenému rozhodnutí bránil žalobou u Krajského soudu v Plzni.
Ten ji shora uvedeným rozsudkem zamítl.
[3] Rozsudek krajského soudu napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností
opírající se o kasační důvod podle §103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s.
[4] Součástí kasační stížnosti stěžovatel učinil návrh na přiznání odkladného účinku.
V doplnění tohoto návrhu tvrdil, že nucené vycestování z České republiky pro něj znamená
nepoměrně větší újmu, než jaká může přiznáním odkladného účinku vzniknout jiným osobám.
Uvedl, že je mu 16 let, v Česku navštěvuje 9. třídu základní školy, v České republice se narodil.
Na území pobývá se svojí matkou a nezletilou sestrou. V důsledku nepřiznání odkladného účinku
kasační stížnosti by byl nucen vycestovat do Vietnamu, kde nemá žádné rodinné vazby
ani materiální zázemí. Současně by musel zanechat studia. Stěžovatel dále uvedl, že jeho matka
pobývá v Česku na základě povolení k trvalému pobytu a ve společnosti je plně integrována.
Jeho sestra navštěvuje základní školu. Bez doprovodu rodičů by byl s ohledem na jeho věk
odjezd ze země v podstatě vyloučen.
[5] Žalovaný ve vyjádření vyslovil nesouhlas s přiznáním odkladného účinku kasační
stížnosti.
[6] Nejvyšší správní soud posoudil návrh na přiznání odkladného účinku a dospěl k závěru,
že jsou splněny podmínky pro vyhovění tomuto návrhu podle §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení
s §107 odst. 1 s. ř. s.
[7] Kasační stížnost nemá podle §107 odst. 1 s. ř. s. odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
[8] Z četné judikatury Nejvyššího správního soudu lze dovodit, že institut odkladného účinku
se primárně vztahuje k žalobě jako prostředku ochrany veřejných subjektivních práv. Kasační
stížnost je však mimořádným opravným prostředkem směřujícím proti pravomocnému
rozhodnutí krajského soudu. Odkladný účinek vůči pravomocnému rozhodnutí by proto měl být
přiznáván pouze v ojedinělých případech, pro něž zákonodárce užil slova o „nepoměrně větší újmě“.
Přiznáním odkladného účinku se totiž prolamují právní účinky pravomocného rozhodnutí
krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek
zákonným postupem zrušeno. Tímto zákonným postupem je meritorní rozhodnutí
o kasační stížnosti, nikoliv přiznání odkladného účinku (viz např. rozsudek Nejvyššího správního
soudu ze dne 10. 1. 2013, č. j. 5 Afs 84/2012 - 33).
[9] Pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být v souladu s usnesením
rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014 – 58,
splněny tři materiální předpoklady: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí musí
pro stěžovatele znamenat újmu, 2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, 3) přiznání odkladného
účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[10] Nejvyšší správní soud přihlédl ke všem okolnostem případu a shledal, že opuštění území
by pro nezletilého stěžovatele i jeho rodinu mohlo znamenat nenahraditelnou újmu. Je zjevné,
že se stěžovatelem by musela odcestovat také jeho matka a nezletilá sestra, s nimiž stěžovatel žije.
Pro výkon stěžovatelova práva na spravedlivý proces přitom může být jeho přítomnost
v České republice až do skončení řízení o kasační stížnosti nezbytná. Ačkoli je stěžovatel v řízení
o kasační stížnosti povinně zastoupen advokátem, nelze opomenout, že součástí práva
na spravedlivý proces je také právo vystupovat osobně v řízení, být v kontaktu se svým právním
zástupcem a udělovat mu konkrétní pokyny. Taková práva by stěžovatel v případě opuštění
území České republiky vykonávat nemohl. Nelze také spoléhat na to, že stěžovatel získá jiný druh
povolení k pobytu v České republice. Jak již Nejvyšší správní soud vyslovil v usnesení
ze dne 18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011 – 100, stěžovatel by sice byl donucen opustit území
teprve v důsledku rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o odkladném účinku
kasační stížnosti však nelze opřít o závěr, že cizinec má předejít nenahraditelné újmě
tím, že bude vědomě porušovat zákon nelegálním pobytem na území.
[11] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti současně nevznikne újma jiným osobám
(odlišným od žalobce) a nebude ani v rozporu s veřejným zájmem, jehož dotčení nikdo netvrdil
a ani Nejvyšší správní soud takový rozpor nedovodil.
[12] V posuzovaném případě jsou naplněny všechny shora vymezené podmínky pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud proto kasační stížnosti odkladný
účinek přiznal.
[13] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že usnesení o přiznání či nepřiznání
odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy
a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.
[14] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky č. 20 sazebníku
soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích
(dále jen „zákon o soudních poplatcích“), soudnímu poplatku ve výši 1.000 Kč. Nejvyšší správní
soud z tohoto důvodu výrokem II. tohoto usnesení stěžovatelce zaplacení předmětného
soudního poplatku uložil, a to ve lhůtě vyplývající z §7 odst. 1 ve spojení s §4 odst. 1 písm. h)
zákona o soudních poplatcích (per analogiam legis - viz rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 29. 2. 2012. č. j. 1 As 27/2012 - 32).
[15] Soudní poplatek lze zaplatit:
- vylepením kolků na tomto tiskopisu nebo
- bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703-46127621/0710, vedený
u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby
lze získat na internetových stránkách www.nssoud.cz v položce Rychlé odkazy – Úhrada
soudních poplatků.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e ní opravný prostředek přípustný.
Nebude-li soudní poplatek včas zaplacen, přistoupí soud k jeho vymáhání.
V Brně dne 12. června 2018
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní
poplatek.
ke sp. zn. 4 Azs 145/2018
podpis .................................................
ˇ místo pro nalepení kolkových známek ˇ