ECLI:CZ:NSS:2018:4.AZS.251.2018:27
sp. zn. 4 Azs 251/2018 - 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců
Mgr. Petry Weissové a Mgr. Simony Hájkové v právní věci žalobce: V. M., proti žalované:
Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3,
proti rozhodnutí žalované č. j. CPR-5073-4/ČJ-2018-930310-V246, ze dne 3. 4. 2018, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 6. 2018, č. j. 17 A
63/2018 – 43,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností ze dne 31. 7. 2018 žalobce (dále též „stěžovatel“) brojí proti v záhlaví
uvedenému rozsudku Krajského soudu v Plzni, kterým byla zamítnuta jeho žaloba
proti označenému rozhodnutí žalované, jímž zamítla odvolání žalobce a potvrdila rozhodnutí
Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje, odboru cizinecké policie
ze dne 12. 1. 2018, č. j. KRPP-7017-13/ČJ-2018-030022, kterým bylo žalobci podle §119 odst. 1
písm. c) bod 1 a 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, uloženo
správní vyhoštění a doba po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států Evropské
unie byla stanovena na 3 roky.
[2] Kasační stížnost byla spojena s návrhem na přiznání odkladného účinku. Žalobce
vyjádřil přesvědčení, že splňuje podmínky pro přiznání odkladného účinku, neboť realizací
správního vyhoštění mu hrozí újma v podobě nepřiměřeného zásahu do soukromého
a rodinného života a také práva na spravedlivý proces. Stěžovatel vyjádřil přesvědčení, že tyto
skutečnosti přesahují veřejný zájem.
[3] Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že žalobce neuvedl žádné relevantní důvody,
pro které by mu měl být odkladný účinek kasační stížnosti přiznán.
[4] Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje
kumulativní splnění zákonných předpokladů (§73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výraznou
disproporcionalitu újmy způsobenou stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí
nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí
odloženy byly, a 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem. Důvody možného vzniku
nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé pouze
na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel,
jenž musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje a uvést její intenzitu.
Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti
s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním rozhodnutím) obává,
by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze
hypotetická a bagatelní.
[5] Z výše uvedených tvrzení stěžovatele soud dovodil, že újma hrozící stěžovateli
je skutečná a intenzívní. Výkon rozhodnutí o správním vyhoštění nepochybně velmi silně
zasahuje do soukromé a eventuálně i rodinné sféry cizince. Naproti tomu újma způsobená
přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti třetím osobám zde z povahy věci nepřipadá
v úvahu. Lze proto konstatovat, že první podmínka pro přiznání odkladného účinku splněna
je. Výkon rozhodnutí o správním vyhoštění by mohl představovat pro stěžovatele nepoměrně
větší újmu, než která by mohla vzniknout jiným osobám, pokud by se tento výkon a jiné právní
následky napadeného rozhodnutí neodložily. Nucené vycestování mimo území České republiky
by mělo nepochybně za následek i ztížení možností stěžovatele uplatnit svá práva v řízení
u soudu, přestože je zastoupen advokátem.
[6] Soud se dále zabýval otázkou, zda je splněna i druhá podmínka, tj. zda by přiznání
odkladného účinku nebylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. V daném případě připadá
v úvahu veřejný zájem související s pobytem cizinců na území České republiky, který je
zajišťován mj. i tím, že cizinci, jimž bylo pravomocně uloženo správní vyhoštění, a kterým
uplynula doba k vycestování z území České republiky, se na tomto území zdržovat nemohou.
V daném případě však přiznání odkladného účinku „jen“ odsouvá účinky rozhodnutí žalované
po dobu, kdy je zákonnost napadeného rozhodnutí přezkoumávána. Lze tedy konstatovat,
že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Ani žalovaná ve svém vyjádření žádný důležitý veřejný zájem, který by přiznání odkladného
účinku bránil, neuvedla.
[7] Protože obě zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku byly splněny, rozhodl
Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Rozhodnutí o přiznání
odkladného účinku zároveň v žádném případě nepředjímá výsledek řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. srpna 2018
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu