ECLI:CZ:NSS:2018:5.AS.70.2018:16
sp. zn. 5 As 70/2018 - 16
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců
JUDr. Lenky Matyášové a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: Ing. J. H., proti
žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245,
Hradec Králové, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci
Králové ze dne 5. 2. 2018, č. j. 30 A 112/2017 - 46,
takto:
I. Návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti se zamí t á.
II. Kasační stížnost se zamí t á.
III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti n ep ři zn áv á .
Odůvodnění:
[1] Dne 25. 7. 2017 žalobce doručil Krajskému soudu v Hradci Králové žalobu proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 5. 2017, č. j. KUKHK-9919/UP/2017/Kd. V následném
podání doručeném krajskému soudu dne 15. 8. 2017 požádal žalobce o osvobození od soudních
poplatků a o ustanovení zástupce. Zároveň krajský soud vyzval, aby si ověřil jeho majetkové
poměry z údajů na formulářích, které mu žalobce zaslal v jiných svých věcech vedených u tohoto
krajského soudu.
[2] Vzhledem ke skutečnosti, že příslušný senát Krajského soudu v Hradci Králové
rozhodoval naposledy ve věci žalobce před několika lety a žalobce sám neoznačil žádné konkrétní
řízení vedené u tohoto krajského soudu, v rámci něhož by v nedávné době soudu vyplněné
prohlášení o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech předložil, krajský soud
jej usnesením ze dne 16. 10. 2017, č. j. 30 A 112/2017 - 39, vyzval, aby soudu předložil vyplněný
formulář o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, a to ve lhůtě 1 měsíce od doručení
výzvy. Současně jej poučil o následcích nesplnění této výzvy.
[3] Podáním doručeným krajskému soudu dne 28. 11. 2017 žalobce požádal o prodloužení
této lhůty. Odůvodňoval to zejména nepříznivým zdravotním stavem svým, své manželky,
své sestry a výpadky elektrického proudu v důsledku vichřice ve dnech 29. – 30. 10. 2017.
Žádal prodloužit lhůtu alespoň do 31. 1. 2018 či raději do 28. 2. 2018.
[4] Krajský soud žádosti vyhověl a přípisem ze dne 28. 11. 2017 lhůtu pro předložení
vyplněného formuláře o osobních, majetkových a výdělkových poměrech prodloužil
do 31. 1. 2018. Znovu žalobce poučil o následcích nesplnění této výzvy. Žalobce ale ve stanovené
lhůtě výzvě nevyhověl. Krajský soud usnesením ze dne 5. 2. 2018, č. j. 30 A 112/2017 – 46,
zamítl žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce,
neboť neměl dostatečné podklady pro jejich kladné posouzení.
[5] Žalobce (stěžovatel) podal proti tomuto usnesení krajského soudu kasační stížnost,
v níž namítal, že napadené usnesení bylo vydáno na základě domněnek krajského soudu a jím
uměle konstruovaného skutkového i právního stavu, ke kterému se stěžovatel neměl možnost
ani jakkoliv vyjádřit. Bylo dle stěžovatele vydáno, aniž by se soud vůbec zabýval reálným
skutkovým a právním stavem této věci, když stěžovatel má i nadále za to, že nejen žaloba byla
a je podána řádně, důvodně a včas a že i jeho osvobození od soudních poplatků a ustanovení
mu právního zástupce soudem bylo a je objektivně důvodné a řádně a včas soudu prokázané
a doložené aktuálními údaji, nikoliv domněnkami soudu a jím v odůvodnění zjevně nepravdivě
uváděnými údaji. Své podání proto nepovažuje za soudem řádně vyřízené. Kasační stížnost
pak stěžovatel dle svého vyjádření podal v zájmu právní jistoty pro případ, že by krajský soud
nerevokoval své rozhodnutí.
[6] Současně s podáním kasační stížnosti stěžovatel navrhl přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti, požádal o osvobození od soudních poplatků a navrhl ustanovení zástupce
pro řízení o kasační stížnosti.
[7] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
[8] Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti a shledal,
že kasační stížnost je podána včas, neboť byla podána ve lhůtě dvou týdnů od doručení
napadeného usnesení (§106 odst. 2 s. ř. s.), a je podána osobou oprávněnou, neboť stěžovatel
byl účastníkem řízení, z něhož napadené usnesení vzešlo (§102 s. ř. s.).
[9] Pokud jde o splnění poplatkové povinnosti v řízení o kasační stížnosti, v tomto řízení
stěžovatele poplatková povinnost nestíhá s ohledem na to, že jeho kasační stížnost nesměřuje
proti rozhodnutí krajského soudu o návrhu ve věci samé či o jiném návrhu, jehož podání
je spojeno s poplatkovou povinností (blíže viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního
soudu ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 – 19, publ. pod č. 3271/2015 Sb. NSS, všechna
zde citovaná rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na www.nssoud.cz). Z tohoto důvodu
zdejší soud o žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků pro řízení o kasační
stížnosti nerozhodoval.
[10] Jak přitom vyplývá ze zmiňovaného usnesení rozšířeného senátu, stěžovatel v řízení
o kasační stížnosti, která nesměřuje proti meritornímu rozhodnutí krajského soudu ani proti
rozhodnutí, jímž se řízení před krajským soudem končí, nemusí splňovat ani podmínky dle §105
odst. 2 s. ř. s. (povinné zastoupení stěžovatele bez příslušného právnického vzdělání advokátem).
[11] I přesto ovšem stěžovatel podal návrh na ustanovení zástupce pro řízení o kasační
stížnosti, a pokud by splňoval zákonné podmínky, jistě by mu Nejvyšší správní soud zástupce,
přestože v této věci není zastoupení advokátem obligatorní, mohl ustanovit. O návrhu
stěžovatele na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti tedy musel zdejší soud
rozhodnout. Nejvyšší správní soud podotýká, že podle §35 odst. 9 s. ř. s. se pro rozhodnutí
o ustanovení zástupce vyžaduje kumulativní splnění dvou podmínek, a to jednak splnění
předpokladů pro osvobození od soudních poplatků, jednak též nezbytná potřeba takového
zastoupení k ochraně práv účastníka řízení. Nejvyšší správní soud neshledal především splnění
druhé nutné podmínky pro ustanovení zástupce, tedy jeho nezbytnost k ochraně práv stěžovatele.
Kasační stížnost má požadované základní náležitosti, je zřejmé, čeho se jí stěžovatel domáhá;
přitom v posuzované věci se jedná o posouzení nikterak komplikované otázky, o které soud
může rozhodnout na základě podané kasační stížnosti a podkladů obsažených ve spise,
aniž by bylo třeba za tímto účelem stěžovateli ustanovit zástupce. Za této situace tedy Nejvyšší
správní soud návrh na ustanovení zástupce zamítl.
[12] Nejvyšší správní soud dále přistoupil k posouzení kasační stížnosti v mezích jejího
rozsahu a uplatněných důvodů, přičemž zkoumal, zda napadené rozhodnutí krajského soudu
netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.),
a dospěl k závěru, že kasační stížnosti není důvodná.
[13] Dle §36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být
na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat
účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť
závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru,
že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne.
[14] Nejvyšší správní soud konstatuje, že individuální osvobození od soudních poplatků
je procesní institut, jehož účelem je zejména ochrana účastníka, který se nachází v tíživých
poměrech, před nepřiměřeně tvrdým dopadem zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
Z dikce §36 odst. 3 s. ř. s. především vyplývá, že účastník může být zčásti a zcela výjimečně plně
osvobozen od soudních poplatků při současném splnění tří předpokladů: a) podání žádosti
o osvobození od soudních poplatků, b) podaný návrh (na zahájení řízení) není zjevně neúspěšný,
c) doložení nedostatku prostředků. Mimo toto ustanovení se dílčím způsobem za použití
§64 s. ř. s. aplikuje rovněž §138 o. s. ř., podle něhož lze přiznat účastníku řízení osvobození
od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka, a to zcela nebo zčásti. Citované
ustanovení občanského soudního řádu rovněž pamatuje na situace, kdy uplatňování nebo bránění
práva před soudem nese znaky svévole (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne
24. 3. 2010, č. j. 8 As 22/2010 - 91, či ze dne 26. 10. 2011, č. j. 7 As 101/2011 - 66,
publ. pod č. 2601/2011 Sb. NSS).
[15] Krajský soud v napadeném usnesení uvedl, že nemá dostatečné podklady pro rozhodnutí
o osvobození od soudních poplatků. Ze spisu vyplynulo, že stěžovatel byl poučen o následcích
nedoložení svých majetkových poměrů, resp. o neunesení důkazního břemene k prokázání,
že nemá dostatek prostředků v usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 10. 2017,
č. j. 30 A 112/2017 - 39, jímž byl vyzván, aby soudu předložil vyplněný formulář o osobních,
majetkových a výdělkových poměrech, ale také v přípisu ze dne 28. 11. 2017, jímž mu byla
prodloužena lhůta pro doložení svých majetkových poměrů do 31. 1. 2018. Stěžovatel si tedy
musel být vědom toho, že důkazní břemeno k prokázání své nemajetnosti nese on sám
a v případě zmeškání lhůty nebude jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků vyhověno.
[16] Ve spise krajského soudu se nenachází vyplněný formulář o osobních, majetkových
a výdělkových poměrech, podání stěžovatele ze dne 13. 6. 2016, na něž stěžovatel odkazuje,
ale ani jiné listiny prokazující nemajetnost stěžovatele. Není tedy možné shledat doložení
nedostatku prostředků stěžovatele, jež je obligatorní podmínkou pro osvobození od soudních
poplatků. Krajský soud proto nepochybil, pokud stěžovateli osvobození od soudních poplatků
nepřiznal.
[17] Jak plyne z §35 odst. 9 s. ř. s., účastníku lze ustanovit zástupce tehdy,
jestliže jsou současně splněny dvě podmínky: 1) účastník splňuje předpoklady pro osvobození
od soudních poplatků a 2) ustanovení zástupce je nezbytně třeba k ochraně jeho práv.
[18] Vzhledem k tomu, že stěžovatel nesplňoval podmínky pro osvobození od soudních
poplatků dle §36 odst. 3 s. ř. s., nebylo třeba, aby se krajský soud zabýval též otázkou, zda došlo
k naplnění druhé podmínky pro ustanovení zástupce podle §35 odst. 9 s. ř. s., tj. potřeby
zastoupení k ochraně jeho práv, a po právu návrh stěžovatele na ustanovení zástupce zamítl.
[19] S ohledem na uvedené Nejvyšší správní soud neshledal kasační stížnost důvodnou,
proto ji dle §110 odst. 1 poslední věty s. ř. s. zamítl.
[20] Nejvyšší správní soud nerozhodoval o návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti, protože o samotné kasační stížnosti bylo rozhodnuto bez zbytečného prodlení.
[21] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti se opírá o §60 odst. 1 větu první
ve spojení s §120 s. ř. s. Účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů
řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.
Úspěšnému žalovanému ovšem žádné náklady v tomto řízení nevznikly, takže mu Nejvyšší
správní soud náhradu jeho nákladů nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3, §120 s. ř. s.).
V Brně dne 4. dubna 2018
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu