ECLI:CZ:NSS:2018:5.AZS.104.2018:8
sp. zn. 5 Azs 104/2018 - 8
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: P. D. H., zast.
Mgr. Petrem Václavkem, advokátem, se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalované: Komise
pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, o žalobě
proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 3. 2017, č. j. MV-29427-4/SO-2017, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 3. 2018, č. j. 30 A 71/2017 –
47, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Žalovaná dne 29. 3. 2017 rozhodnutím č. j. MV-29427-4/SO-2017 zamítla odvolání
žalobce proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 9. 12. 2016, č. j. OAM-15819-13/PP-2016,
kterým bylo podle §66 odst. 1 písm. c) správního řádu zastaveno řízení o žádosti žalobce
o vydání povolení k přechodnému pobytu podle §87b odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu
cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, (dále jen „zákon o pobytu cizinců“).
[2] Žalobce napadl rozhodnutí žalované žalobou u Krajského soudu v Plzni, který žalobu
zamítl.
[3] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost, ve které
současně navrhl přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Návrh na přiznání odkladného
účinku stěžovatel nijak neodůvodnil, Nejvyšší správní soud proto stěžovatele v usnesení
č. j. 5 Azs 104/2018 – 3, ze dne 4. 4. 2018, vyzval k doplnění důvodů kasační stížnosti a zaplacení
soudního poplatku za kasační stížnost a za návrh na přiznání odkladného účinku; rovněž
stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě jednoho týdne od doručení usnesení doplnil návrh na přiznání
odkladného účinku o důvody, pro které má být odkladný účinek přiznán. Usnesení bylo doručeno
právnímu zástupci stěžovatele dne 11. 4. 2018, stěžovatel však do dnešního dne žádné důvody
k návrhu na přiznání odkladného účinku nedoplnil.
[4] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v projednávané věci nejsou naplněny zákonné
podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[5] Především je třeba poukázat na mimořádnou povahu odkladného účinku. Přiznáním
odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím
ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět
jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání
odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce vyjádřil
v §73 odst. 2 s. ř. s.
[6] Podle shora zmíněného ustanovení soud může přiznat žalobě odkladný účinek, jestliže by
výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než
jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem. Uvedené podmínky platí přiměřeně i pro odkladný účinek kasační
stížnosti (§107 odst. 1 s. ř. s.).
[7] K tomu, aby Nejvyšší správní soud mohl kasační stížnosti odkladný účinek přiznat, musí
stěžovatel v prvé řadě dostatečně podrobně a určitě tvrdit, že mu hrozí újma nepoměrně větší,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Povinnost tvrdit
a prokázat vznik újmy tak má stěžovatel (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
29. února 2012 č. j. 1 As 27/2012 - 32). Stěžovatel v odůvodnění svého návrhu musí
konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. Hrozící újma musí přitom být závažná a reálná,
nikoliv pouze hypotetická či bagatelní.
[8] V nyní projednávaném případě však stěžovatel návrh na přiznání odkladného účinku nijak
neodůvodnil a neunesl břemeno tvrzení. Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že nebylo
prokázáno, že by byla naplněna základní podmínka pro přiznání odkladného účinku podané
kasační stížnosti (vznik nepoměrně větší újmy na straně stěžovatele, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám).
[9] Nejvyšší správní soud proto návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku podané
kasační stížnosti nevyhověl. Tím Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá
své budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. května 2018
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu