Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 15.08.2018, sp. zn. 6 Afs 243/2018 - 25 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2018:6.AFS.243.2018:25

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2018:6.AFS.243.2018:25
sp. zn. 6 Afs 243/2018 - 25 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobkyně: A. S., zastoupena Mgr. Michalem Žibřidem, advokátem se sídlem nám. Tomáše Bati 424, 391 02 Sezimovo Ústí, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, 602 00 Brno, týkající se žaloby proti rozhodnutím žalovaného ze dne 8. 12. 2015, č. j. 41182/15/5200-10422-702767, a č. j. 41183/15/5200-10422-702767, a ze dne 9. 12. 2015, č. j. 41184/15/5200-10422-702767, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 5. 2018, č. j. 15 Af 9/2016 – 68, takto: I. Řízení se zas t av u je . II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyni se v rac í soudní poplatek ve výši 4.000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Michala Žibřida, advokáta se sídlem nám. Tomáše Bati 424, 391 02 Sezimovo Ústí, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: [1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 9. 7. 2018 kasační stížnost žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 5. 2018, č. j. 15 Af 9/2016 – 68, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutím žalovaného ze dne 8. 12. 2015, č. j. 41182/15/5200-10422-702767, a č. j. 41183/15/5200-10422-702767, a ze dne 9. 12. 2015, č. j. 41184/15/5200-10422-702767. Uvedenými rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání stěžovatelky a potvrzena rozhodnutí Finančního úřadu pro Ústecký kraj, kterými byla žalobkyni doměřena daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009, 2010 a 2011 a v souvislosti s tím sdělen přepis penále. [2] Usnesením ze dne 11. 7. 2018, č. j. 6 Afs 243/2018 - 16, Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatelku k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení (výrok I.). Soud současně stěžovatelku poučil, že nebude-li soudní poplatek za kasační stížnost ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví, a upozornil, že k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Uvedené usnesení bylo dne 23. 7. 2018 doručeno do datové schránky zástupce stěžovatelky. [3] Podle ustanovení §47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jens. ř. s.“), soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Z ustanovení §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vyplývá, že poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Podle ustanovení §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. [4] Lhůta stanovená stěžovatelce k zaplacení soudního poplatku výrokem I. usnesení ze dne 11. 7. 2018 uplynula dnem 7. 8. 2018. Stěžovatelka zaplatila soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti až ke dni 10. 8. 2018, kdy byl připsán na účet Nejvyššího správního soudu. [5] Jelikož po novele zákona o soudních poplatcích provedené zákonem č. 296/2017 Sb., platí, že v řízeních, která byla zahájena po 30. 9. 2017 (včetně), se k zaplacení poplatku po marném uplynutí stanovené lhůty nepřihlíží, nemohl Nejvyšší správní soud zohlednit, že stěžovatelka před vydáním tohoto usnesení soudní poplatek uhradila, a řízení podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s. zastavil. [6] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno. [7] Podle §10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Nejvyšší správní soud v souladu s tímto ustanovením vrátil stěžovatelce zaplacený soudní poplatek snížený o 20 %, tedy o minimální částku 1.000 Kč, ve výši 4.000 Kč. Tato částka bude stěžovatelce vyplacena k rukám jejího zástupce ve lhůtě podle §10a zákona o soudních poplatcích. [8] Nejvyšší správní soud zároveň upřesňuje, že stěžovatelka soudní poplatek zaplatila v době, kdy její poplatková povinnost dosud nezanikla (tedy před nabytím právní moci rozhodnutí o zastavení řízení, srov. §9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích), nebyly tedy splněny podmínky pro vrácení soudního poplatku v plné výši podle §10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 15. srpna 2018 Mgr. Jana Brothánková předsedkyně senátu (řádná dovolená) v zastoupení JUDr. Petr Průcha předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:15.08.2018
Číslo jednací:6 Afs 243/2018 - 25
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
zastaveno
Účastníci řízení:Odvolací finanční ředitelství
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2018:6.AFS.243.2018:25
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024