ECLI:CZ:NSS:2018:6.AS.173.2018:27
sp. zn. 6 As 173/2018 - 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců
Mgr. Jany Brothánkové a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: M. K., zastoupený Mgr.
Václavem Voříškem, advokátem, se sídlem Ledčická 649/15, Praha 8, proti žalovanému: Krajský
úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, o žalobě na ochranu proti
nečinnosti žalovaného v řízení o odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Rakovník
ze dne 6. 10. 2016, sp. zn. OD01/11473/2016/Ti, č. j. MURA/53828/2016, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2018, č. j. 48 A 163/2017 -
37,
takto:
I. Návrh žalobce ze dne 29. 6. 2018 na prominutí lhůty k doplnění kasační stížnosti
se zamí t á .
II. Kasační stížnost se o d mí t á.
III. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobci se v rací soudní poplatek ve výši 5.000 Kč, který bude vyplacen z účtu
Nejvyššího správního soudu k rukám zástupce žalobce Mgr. Václava Voříška, advokáta,
se sídlem Ledčická 649/15, Praha 8, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností doručenou Nejvyššímu správnímu soudu dne 16. 5. 2018 se žalobce
(dále též „stěžovatel“) domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2018,
č. j. 48 A 163/2017- 37 (dále „napadený rozsudek“), kterým krajský soud zamítl žalobu
na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského
úřadu Rakovník ze dne 6. 10. 2016, sp. zn. OD01/11473/2016/Ti, č. j. MURA/53828/2016.
[2] Kasační stížnost však neobsahovala všechny náležitosti podle ustanovení §37 odst. 3
a §106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“),
protože v ní stěžovatel pouze uvedl, že ji podává proti výše uvedenému rozsudku a domáhá
se jeho zrušení s tím, že ji doplní na výzvu soudu ve lhůtě stanovené soudem.
[3] Podle ustanovení §106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí
podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů
jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno; ustanovení §37 platí
obdobně.
[4] Podle ustanovení §106 odst. 3 věty první s. ř. s., nemá-li kasační stížnost všechny
náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce
od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání.
[5] Nejvyšší správní soud stěžovatele vyzval usnesením ze dne 22. 5. 2018,
č. j. 6 As 173/2017 – 9, k doplnění kasační stížnosti ve lhůtě jednoho měsíce od doručení
tohoto usnesení. Současně jej poučil o tom, že nebudou-li vady kasační stížnosti v zákonné lhůtě
odstraněny, bude kasační stížnost odmítnuta.
[6] Toto usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 24. 5. 2018, lhůta jednoho měsíce
k doplnění kasační stížnosti o zákonné náležitosti proto v souladu s ustanovením §40 odst. 3
s. ř. s. uběhla dne 25. 6. 2018. Poslední den této lhůtu bylo Nejvyššímu správnímu soudu
doručeno podání prostřednictvím e-mailu ze dne 15. 5. 2018, avšak bez uznávaného
elektronického podpisu. V souladu s ustanovením §37 odst. 2 věta druhá s. ř. s. podání učiněné
takovou formou musí být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí
být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží. Lhůta tří dnů v souladu s naposledy
citovaným ustanovením stěžovateli uplynula dne 28. 6. 2018. Avšak ani v této lhůtě nebylo
ze strany stěžovatele žádné takové potvrzení podáno. Teprve až dne 29. 6. 2018 bylo Nejvyššímu
správnímu soudu prostřednictvím datové schránky zástupce stěžovatele doručeno potvrzení
obsahující doplnění kasační stížnosti ze dne 15. 5. 2018 doručené e-mailem dne 25. 6. 2018.
Týž den byl Nejvyššímu správnímu soudu doručen i návrh na prominutí lhůty k doplnění kasační
stížnosti, v němž zástupce stěžovatele popsal, že dne 25. 6. 2018 počítal s tím, že předmětné
potvrzení zašle soudu dne 26. 6. 2018, avšak ten den se musel účastnit hlavního líčení u soudu
v trestní věci, které se protáhlo, přičemž při návratu měl zástupce stěžovatele dopravní nehodu.
Zástupce se do své kanceláře navrátil až dne 27. 6. 2018 v brzkých ranních hodinách,
přičemž až do 28. 6. 2018 se nacházel ve stavu odpovídajícím pracovní neschopnosti. Proto mohl
předmětné potvrzení podat až dne 29. 6. 2018.
[7] Podle ustanovení §40 odst. 5 s. ř. s. platí, že „Nestanoví-li zákon jinak, může předseda senátu
z vážných omluvitelných důvodů na žádost zmeškání lhůty k provedení úkonu prominout. Žádost je třeba podat
do dvou týdnů po odpadnutí překážky a je třeba s ní spojit zmeškaný úkon. Lhůtu určenou soudem může
obdobně předseda senátu také prodloužit.“
[8] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval návrhem stěžovatele na prominutí lhůty
k doplnění kasační stížnosti (resp. potvrzení doplnění), neboť v případě vyhovění
tomuto návrhu by se jednalo o včasné doplnění kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud však má
za to, že podmínky pro prominutí zmeškání lhůty k provedení úkonu nebyly v projednávané věci
splněny. Obecně sice účast na dopravní nehodě a následná pracovní neschopnost by zásadně
měla představovat důvod, na jehož základě by mělo být zmeškání lhůty prominuto ve smyslu
ustanovení §40 odst. 5 s. ř. s., avšak v projednávané věci musí Nejvyšší správní soud přihlédnout
nejen k tomu, jaký úkon (resp. jak náročný úkon) měl být ze strany zástupce stěžovatele
proveden, ale i k tomu, zda nastalá situace byla opravdu tak závažná, aby zakládala u zástupce
stěžovatele nemožnost učinit promeškaný úkon. Z obsahu soudní evidence Nejvyššího správního
soudu totiž vyplývá, že stěžovatelův zástupce pan Mgr. Václav Voříšek v současné době
vystupuje před Nejvyšším správním soudem také v jiném řízení, a to pod sp. zn. 6 As 199/2018.
Rovněž v tomto řízení dne 26. 6. 2018 prostřednictvím e-mailu Nejvyššímu správnímu soudu
sdělil, že se mu stala dopravní nehoda. Dne 27. 6. 2018 opět prostřednictvím e-mailu
s uznávaným elektronickým podpisem Nejvyššímu správnímu soudu zasílá v dané věci žádost
o osvobození od soudního poplatku za podání kasační stížnosti a předkládá doklad
o vysokoškolském právnickém vzdělání. Dne 28. 6. 2018 opět prostřednictvím e-mailu
s uznávaným elektronickým podpisem potom Nejvyššímu správnímu soudu předkládá doklad
o vysokoškolském právnickém vzdělání.
[9] Nejvyšší správní soud má s ohledem na rekapitulaci podání učiněných zástupcem
stěžovatele v řízení pod sp. zn. 6 As 199/2018 za to, že situace zástupce stěžovatele nemohla být
ve dnech 26. 6. 2018 až 28. 6. 2018 tak závažná, jak tvrdí u nyní projednávané věci ve svém
podání ze dne 29. 6. 2018, aby odůvodnila prominutí zmeškání lhůty. Stěžovatelův zástupce
v těchto dnech s Nejvyšším správním soudem v jiném řízení intenzivně komunikoval,
a to i formou e-mailu s uznávaným elektronickým podpisem. Nejvyšší správní soud přitom nevidí
jakýkoli důvod pro vysvětlení, proč stěžovatelův zástupce nemohl stejným způsobem jednat
i ve věci sp. zn. 6 As 173/2018. Zvláště když v tomto období nebylo ze strany stěžovatelova
zástupce nutné provádět nějakou sofistikovanou či jinak fyzicky a duševně náročnou činnost,
jelikož bylo toliko třeba, aby svoje podání ze dne 15. 5. 2018 vytiskl, podepsal a zaslal
prostřednictvím držitele poštovní licence, nebo aby je zaslal prostřednictvím své datové schránky,
případně aby je podepsal uznávaným elektronickým podpisem a zaslal prostřednictvím e-mailu.
[10] Nejvyšší správní soud proto dospívá k závěru, že nelze návrhu ze dne 29. 6. 2018
na prominutí lhůty k doplnění kasační stížnosti (resp. potvrzení doplnění) vyhovět, proto jej
výrokem I. tohoto usnesení zamítl.
[11] S ohledem na to, že výrokem I. tohoto usnesení nebylo vyhověno návrhu na prominutí
lhůty k potvrzení doplnění kasační stížnosti, nedošlo ze strany stěžovatele k jejímu řádnému
doplnění, neboť k podání doručenému nejvyššímu správnímu soudu dne 25. 6. 2018
bez uznávaného elektronického podpisu nelze přihlížet (srov. usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 21. 12. 2016, č. j. 7 As 274/2016 - 16). Podání stejného obsahu doručené
Nejvyššímu správnímu soudu dne 29. 6. 2018 pak bylo podáno zjevně po uplynutí příslušné lhůty
dle ustanovení §106 odst. 3 s. ř. s. Protože stěžovatel přes výzvu Nejvyššího správního soudu
důvody kasační stížnosti řádně nedoplnil a v řízení pro tuto vadu nebylo možno pokračovat, byla
kasační stížnost podle ustanovení §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. odmítnuta.
[12] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením §60
odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
[13] Stěžovatel zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč. Podle ustanovení
§10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud
vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení
řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000 Kč,
bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním
jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Z tohoto důvodu Nejvyšší
správní soud rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. srpna 2018
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu