ECLI:CZ:NSS:2018:6.AS.252.2018:34
sp. zn. 6 As 252/2018 - 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců
Mgr. Jany Brothánkové a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: J. M., zastoupen JUDr.
Radkem Bechyněm, advokátem, se sídlem Legerova 148, Kolín, proti žalovanému: Krajský úřad
Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 8. 1. 2016, č. j. 4296/DS/2015, JID: 4102/2016/KUUK/Zvo, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 6. 2018, č.
j. 15 A 36/2016 - 54, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 6. 2018,
č. j. 15 A 36/2016 - 54, se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Včas podanou kasační stížností žalobce napadá rozsudek Krajského soudu v Ústí
nad Labem (dále „krajský soud“) ze dne 28. 6. 2018, č. j. 15 A 36/2016 - 54, (dále „napadený
rozsudek“), jímž krajský soud zamítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí žalovaného ze dne
8. 1. 2016, č. j. 4296/DS/2015, JID: 4102/2016/KUUK/Zvo, (dále „napadené rozhodnutí“).
Napadeným rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu
města Teplice, odboru správních činností, oddělení správních agend ze dne 12. 5. 2015,
sp. zn. SZ MgMT/057988/2013/ŘP/Ša, č. j. MgMT/046135/2015, kterým byly jako nedůvodné
zamítnuty jeho námitky, potvrzeny provedené záznamy 12 bodů v evidenční kartě řidiče
a žalobce byl podle §123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), vyzván
k odevzdání řidičského průkazu.
[2] Žalobce (dále „stěžovatel“) v kasační stížnosti navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal
kasační stížnosti odkladný účinek. K tomu uvedl, že jeho osobě hrozí nenapravitelná újma,
touto je ztráta možnosti vykonávat podnikatelskou činnost, neboť pro její výkon potřebuje být
mobilní. Toto dokládá popisem své podnikatelské činnosti. Z postu svých pracovních zkušeností
i svého věku bude jen těžko nacházet uplatnění i v jiném oboru, ve kterém by nebyla vlastní
mobilita (řidičské oprávnění) vyžadována. Případné úkony spojené s navrácením řidičského
oprávnění (přezkoušení v autoškole, dopravně-psychologické vyšetření) by v případě ztráty
zaměstnání znamenaly nepřiměřenou finanční zátěž v době budoucí. Přiznaný odkladný účinek
by neměl vliv na práva třetích stran, když odkladný účinek neohrožuje závažným způsobem
veřejný zájem. Přestupky, na základě kterých dosáhl počtu dvanácti bodů, nejsou nijak závažné
a nelze v nich spatřovat žádné ohrožení ostatních účastníků silničního provozu. Stěžovatel
ke kasační stížnosti doložil prohlášení, z něhož plyne, že přeprava je obzvlášť důležitá pro oblast
jeho činnosti podnikání (návrhy interiérů a montáž bytového vybavení).
[3] Žalovaný ve vyjádření uvedl, že s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti
nesouhlasí. Stěžovatel měl dostatek času adaptovat svou životní a pracovní situaci na možnost,
že jeho žaloba může být zamítnuta, a pak pozbude řidičské oprávnění. Žalovaný ve vyjádření
polemizuje nad reálnosti újmy, neboť v dnešní době je mobilita nezbytná téměř ve všech
povoláních, na druhou stranu dnešní doba skýtá nepřeberné množství zaměstnání a nelze popřít,
že je možné cestovat kamkoliv za pomoci veřejných dopravních prostředků. Pokud by soud
návrhu vyhověl, bylo by řidičské oprávnění ponecháno osobě, které byl již dne 12. 5. 2015
potvrzen záznam počtu dvanácti bodů, takový postup je v rozporu se smyslem bodového
systému.
[4] Ze soudního spisu vyplývá, že stěžovatel k žalobě doložil soubor vydaných faktur,
z nichž vyplývají různé lokality, kde vykonává podnikatelskou činnost. Krajský soud usnesením
ze dne 30. 3. 2016, č. j. 15 A 36/2016 - 25 přiznal žalobě odkladný účinek.
[5] Nejvyšší správní soud shledal, že stěžovatelův návrh je důvodný a přiznal kasační
stížnosti odkladný účinek.
[6] Podle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), „kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.“ Podle §73 odst. 2 s. ř. s.
„soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.“
[7] Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s.
podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[8] Nejvyšší správní soud v rámci své rozhodovací praxe dospěl k názoru, že „[p]ři posuzování
žádosti o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (§73 odst. 2 s. ř. s.) týkající se sankce za přestupek
spočívající v zákazu řízení motorových vozidel je nutné poměřovat újmu stěžovatele s újmou, která by mohla
vzniknout ostatním účastníkům silničního provozu. Nejvyšší správní soud k přiznání odkladného účinku
v takových případech přistupuje pouze výjimečně, zpravidla je-li na řízení motorového vozidla existenčně závislý
stěžovatel nebo jemu blízká osoba“ (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 4. 2013,
č. j. 6 As 29/2013 – 80). S vědomím, že tyto závěry se týkají sankce zákazu řízení, zatímco nyní
se jedná o dosažení počtu dvanácti bodů s následkem pozbytí řidičského oprávnění, Nejvyšší
správní soud uvádí následující.
[9] Pokud jde o vztah újmy hrozící stěžovateli k újmě hrozící jiným osobám, dospěl Nejvyšší
správní soud k závěru, že na straně stěžovatele by výkon rozhodnutí způsobil újmu nepoměrně
větší, než jaká by mohla vzniknout jiným osobám. Stěžovatel doložil, že řidičské oprávnění
potřebuje k výkonu svého podnikání v různých lokalitách, a nemožnost vykonávat výdělečnou
činnost v oblasti jeho podnikání pro něj představuje závažnou újmu. I když má žalovaný pravdu
v tom, že dnešní doba skýtá nepřeberné množství možností zaměstnání a je možné cestovat
za pomoci veřejných dopravních prostředků, újmu na straně stěžovatele lze shledávat mimo
jiné právě v tom, že by nemohl vykonávat své dosavadní zaměstnání v oblasti jeho podnikání.
Přestupky, které stěžovatel spáchal, se týkaly překročení maximální povolení rychlosti v obci,
řízení vozidla s neplatnou technickou prohlídkou a držení mobilního telefonu při řízení. Žalobě
byl přiznán odkladný účinek rozhodnutím, které nabylo právní moci dne 1. 4. 2016. Krajský soud
stěžovatele upozornil, že pokud by v průběhu soudního řízení zjistil, že stěžovatel opětovně
spáchal přestupek v oblasti provozu na pozemních komunikacích, byla by tato skutečnost
důvodem pro nové uvážení soudu, zda usnesení o přiznání odkladného účinku nezrušit. Krajský
soud v průběhu soudního řízení nepřistoupil ke zrušení usnesení o přiznání odkladného účinku.
Vzhledem k tomu, že stěžovateli by nepřiznáním odkladného účinku hrozila ztráta možnosti
podnikat a zabezpečovat tak obživu pro jeho rodinu, jak tvrdí ve svém prohlášení ze dne
9. 7. 2018, Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že první podmínka pro přiznání odkladného
účinku je v nyní projednávaném případě splněna.
[10] Pokud jde o splnění druhého zákonného předpokladu, tj. že přiznání odkladného účinku
není v rozporu s veřejným zájmem, soud vycházel z povahy věci, z obsahu spisového materiálu
a vyjádření žalovaného. V úvahu nyní připadá veřejný zájem na zajištění bezpečnosti provozu
na pozemních komunikacích, který je zajišťován mj. i tím, že jednotlivé přestupky
proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích jsou ohodnoceny body,
které se příslušnému řidiči sčítají až do dosažení počtu dvanácti bodů, což má za následek pozbytí
řidičského oprávnění a možností jeho opětovného nabytí až po uplynutí jednoho roku. V daném
případě přiznání odkladného účinku „jen“ odsouvá účinky rozhodnutí žalovaného po dobu,
kdy je zákonnost napadeného rozhodnutí přezkoumávána (srovnej usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 21. 2. 2013, č. j. 4 As 8/2013 - 19). Lze tedy konstatovat, že přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s veřejným zájmem.
[11] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v případě
stěžovatele jsou podmínky obsažené v ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s. splněny. Závěrem Nejvyšší
správní soud upozorňuje, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou
rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. srpna 2018
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu