ECLI:CZ:NSS:2018:6.AZS.126.2018:36
sp. zn. 6 Azs 126/2018 - 36
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové
a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: I. Y., zastoupen
Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem se sídlem Purkyňova 787/6, 702 00 Ostrava, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, týkající se žaloby
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 1. 2018, č. j. OAM-9/LE-LE05-LE26-PS-2018, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 2. 2018, č. j. 17 A
25/2018 – 22,
takto:
I. Řízení se zas t av u j e.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému zástupci žalobce, advokátovi Mgr. Ladislavu Bártovi,
se p ř i zn áv á odměna za zastupování žalobce v řízení o kasační stížnosti
v částce 3 400 Kč, která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě
do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 1. 2018, č. j. OAM-9/LE-LE05-LE26-PS-2018 (dále
jen „napadené rozhodnutí) zajistil žalobce podle §46a odst. 1 písm. e) zákona č. 425/1999 Sb.,
o azylu“), doba zajištění byla stanovena do 5. 5. 2018. Žalobce byl již předtím rozhodnutím
Policie ČR ze dne 12. 1. 2018 zajištěn podle §124 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců
na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále
též „zákon o pobytu cizinců“), neboť byl předán policií Spolkové republiky Německo dne
10.1 2018 poté, co byl kontrolován na lince Praha-Paříž, aniž by měl oprávnění k pobytu
a předtím neopustil území České republiky, přestože tak měl učinit do 6. 9. 2016.
[2] Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou, kterou Krajský soud v Plzni
(dále jen „krajský soud“) jako nedůvodnou zamítl rozsudkem ze dne 26. 2. 2018,
č. j. 17 A 25/2018 – 22, (dále jen „napadený rozsudek“).
[3] Rozsudek krajského soudu napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížností,
kterou podal blanketně. V doplnění ze dne 23. 5. 2018 se opírá o důvod uvedený v §103 odst. 1
písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“),
a navrhuje zdejšímu soudu, aby napadený rozsudek zrušil včetně napadeného rozhodnutí.
K věcnému projednání kasační stížnosti nicméně Nejvyšší správní soud nepřistoupil,
neboť před rozhodnutím věci (po učinění všech nezbytných úkonů nutných pro rozhodnutí)
zjistil, že jsou splněny podmínky pro zastavení řízení o kasační stížnosti.
[4] Ve vyjádření k doplnění kasační stížnosti žalovaný sdělil Nejvyššímu správnímu soudu,
že stěžovatel byl dne 5. 5. 2018 propuštěn ze zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty a navrhl,
aby soud dle §46a odst. 9 zákona o azylu řízení zastavil.
[5] Podle §46a odst. 9 zákona o azylu ve znění účinném od 15. 8. 2017 [v] případě, že je
zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince ukončeno před vydáním rozhodnutí soudu o žalobě
proti rozhodnutí o zajištění nebo o žalobě proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, soud řízení
o žalobě zastaví. O ukončení zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince ministerstvo neprodleně
informuje příslušný soud, který žalobu projednává. Věty první a druhá se pro řízení o kasační stížnosti použijí
obdobně.
[6] Obdobně ke stejnému datu zní i §172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců: [v] případě, že je
zajištění cizince ukončeno před vydáním rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince, o žalobě
proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení, soud
řízení o žalobě zastaví. O ukončení zajištění cizince policie neprodleně informuje příslušný soud, který žalobu
projednává. Věty první a druhá se pro řízení o kasační stížnosti použijí obdobně.
[7] Nejvyšší správní soud připomíná, že ve svém usnesení ze dne 25. 9. 2017,
č. j. 3 Azs 243/2017 – 24, pokud jde o aplikaci uvedeného ustanovení zákona o pobytu cizinců,
dospěl k závěru, že pokud krajský soud o žalobě proti rozhodnutí o zajištění meritorně rozhodl
a Nejvyšší správní soud následně rozhodl o zastavení řízení v důsledku ukončení zajištění, nebyl
cizinci přístup k soudu odepřen, neboť „[n]árok na soudní řízení v další instanci (navíc bezvýjimečný),
pak není Ústavou či Listinou nikde formulován a právem na spravedlivý proces ve věcech správního soudnictví
ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny, věty první není pokryt ani nejde o případ podle čl. 2 dodatkového protokolu
č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod uveřejněných pod č. 209/1992 Sb.“ (obdobně
srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 11. 2017, č. j. 6 Azs 291/2017 – 31).
[8] Aplikace citovaných ustanovení, která zní stejně, v řízení před Nejvyšším správním
soudem poté, co krajský soud zajištění stěžovatele věcně posoudil, je proto v souladu s Ústavou,
Listinou základních práv a svobod i s mezinárodními smlouvami o lidských právech, jimiž je
České republika vázána.
[9] Nejvyšší správní soud tedy konstatuje, že byla naplněna hypotéza §46a odst. 9 zákona
o azylu – zajištění stěžovatele bylo před rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ukončeno.
Rozhodnutí o zajištění stěžovatele věcně přezkoumal krajský soud, byl tedy zároveň naplněn
požadavek vyplývající z čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 36
odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Kasační stížnost je koncipována jako mimořádný
opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví.
Nejvyššímu správnímu soudu proto nic nebrání rozhodnout v souladu s §47 písm. c) s. ř. s.
aplikovaným na základě §120 s. ř. s., ve spojení s §46a odst. 9 zákona o azylu o zastavení řízení
o kasační stížnosti.
[10] Nejvyšší správní soud zvažoval, zda není na místě přerušit řízení a vyčkat rozhodnutí
Ústavního soudu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 41/17 (návrh skupiny senátorů na zrušení §172 odst. 6
zákona o pobytu cizinců) či rozhodnutí Soudního dvora o předběžné otázce ohledně souladu
§46a odst. 9 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (který obsahuje stejné
podmínky pro zastavení řízení jako §172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců), s unijním
právem, předložené mu Nejvyšším správním soudem v usnesení ze dne 23. 11. 2017,
č. j. 10 Azs 252/2017 – 43. Stejně jako ve svých usneseních ze dne 7. 3. 2018,
č. j. 3 Azs 361/2017 – 28, a č. j. 6 Azs 416/2017 – 25, či například ze dne 19. 4. 2018,
č. j. 7 Azs 81/2018 – 26, však Nejvyšší správní soud dospěl (z výše uvedených důvodů) k závěru,
že pochybnosti skupiny senátorů ani desátého senátu o souladu nyní aplikované právní úpravy
s ústavním pořádkem či unijním právem nesdílí. V podrobnostech lze potom odkázat
na odstavce 17–22 citovaného usnesení č. j. 3 Azs 361/2017 – 28.
[11] O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením §60
odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
[12] Zástupcem stěžovatele pro řízení o kasační stížnosti byl usnesením Nejvyššího správního
soudu ze dne 16. 4. 2018, č. j. 6 Azs 126/2018 - 17, ustanoven advokát Mgr. Ladislav Bárta,
jehož odměnu a hotové výdaje podle §35 odst. 9 s. ř. s. hradí stát. Ustanovenému zástupci byla
přiznána odměna za jeden úkon právní služby spočívající v sepisu a podání doplnění kasační
stížnosti [§11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách
advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, (dále
jen „advokátní tarif“)], za nějž mu za každý náleží odměna ve výši 3 100 Kč [§7 bod 5 aplikovaný
na základě §9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu] a 300 Kč jako paušální náhrada hotových
výdajů (§13 odst. 3 advokátního tarifu), celkem tedy 3 400 Kč. Jelikož ustanovený advokát není
plátcem daně z přidané hodnoty, je uvedená částka konečnou výší jeho odměny a bude zástupci
stěžovatele proplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do jednoho měsíce od právní moci
tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. června 2018
Mgr. Jana Brothánková
předsedkyně senátu