ECLI:CZ:NSS:2018:6.AZS.143.2018:18
sp. zn. 6 Azs 143/2018 - 18
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců
Mgr. Jany Brothánkové a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobkyně: I. P., zastoupená
Mgr. Matějem Šedivým, advokátem, se sídlem Václavské náměstí 21, Praha 1, proti žalované:
Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, proti
rozhodnutí žalované ze dne 9. 2. 2018, č. j. CPR-2191-2/ČJ-2018-930310-V246, v řízení o
kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2018, č. j. 1 A
11/2018 - 20, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2018, č. j. 1 A 11/2018 -
20, se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Včas podanou kasační stížností žalobkyně (dále „stěžovatelka“) napadá rozsudek
Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) ze dne 13. 4. 2018, č. j. 1 A 11/2018 - 20,
(dále „napadený rozsudek“), jímž městský soud zamítl žalobu stěžovatelky proti rozhodnutí
žalované ze dne 9. 2. 2018, č. j. CPR-2191-2/ČJ-2018-930310-V246, (dále jen „napadené
rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání stěžovatelky
a potvrzeno rozhodnutí Policie ČR, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy ze dne 21. 12. 2017,
č. j.: KRPA-464158-20/ČJ-2017-000022, kterým bylo stěžovatelce podle §119 odst. 1 písm. c)
bodu 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) uloženo správní
vyhoštění a stanovena doba, po kterou jí nelze umožnit vstup na území členských států EU,
v délce jednoho roku. Důvodem rozhodnutí bylo zjištění, že stěžovatelka od 17. 8. 2017
do 20. 12. 2017 pobývala na území České republiky neoprávněně.
[2] Stěžovatelka v kasační stížnosti požádala o přiznání odkladného účinku. Důsledky
rozhodnutí o správním vyhoštění samy o sobě zakládají důvody pro přiznání odkladného účinku
a významně převyšují potenciální újmu, která by mohla vzniknout jiným osobám, či potenciální
ohrožení důležitého veřejného zájmu. Veřejný zájem nelze podle stěžovatelky stavět do konfliktu
se zájmem stěžovatelky na spravedlivý proces, jelikož zájem jednotlivce převyšuje
jakýkoliv důležitý veřejný zájem. Stěžovatelka dále cituje z judikatury Nejvyššího správního soudu
k odkladnému účinku. Stěžovatelka nijak netěží z celkové délky řízení, v řízení si nepočíná
obstrukčně, s příslušnými orgány od počátku řízení spolupracuje a domáhá se toliko toho,
aby jí bylo uloženo správní vyhoštění s kratší dobou platnosti. Je srozuměna s tím, že bude
v budoucnu nucena vycestovat z území České republiky, ale domnívá se, že není nezbytně nutné,
aby její nucené vycestování předcházelo před rozhodnutím o kasační stížnosti.
[3] Žalovaná navrhla zamítnutí návrhu, neboť stěžovatelka neuvedla žádné relevantní
důvody, proč by měl být kasační stížnosti odkladný účinek přiznán.
[4] Nejvyšší správní soud shledal, že stěžovatelčin návrh je důvodný a odkladný účinek
kasační stížnosti přiznal.
[5] Podle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), „kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.“ Podle §73 odst. 2 s. ř. s.
„soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo
jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.“
[6] Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s.
podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[7] K první podmínce Nejvyšší správní soud uvádí, že v usnesení ze dne 19. 11. 2014,
č. j. 1 Azs 160/2014 - 25, dospěl k následujícímu právnímu závěru: „Je-li přezkoumáváno rozhodnutí
příslušných správních orgánů o správním vyhoštění, je újma, hrozící stěžovateli z jeho výkonu, zřejmá ze samotné
povahy tohoto rozhodnutí. To platí přinejmenším, pokud jde o zajištění práva na spravedlivý proces
a práva na respektování soukromého života. K tomu musí soud přihlédnout i tehdy, jestliže stěžovatel v žádosti
o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (§107 odst. 1 s. ř. s.) netvrdí konkrétní skutkové okolnosti
svého případu ani nenavrhuje důkazy k jejich prokázání.“ Dále v usnesení ze dne 18. 8. 2011,
č. j. 5 As 73/2011 – 100, dospěl k závěru, že pro výkon práva na spravedlivý proces může být nezbytné,
aby stěžovatel, byť zastoupen advokátem, mohl zůstat na území ČR do skončení řízení o jeho kasační stížnosti.
[8] Stěžovatelka újmu (nemožnost zůstat na území České republiky do skončení řízení
o kasační stížnosti) tvrdila a Nejvyšší správní soud je toho názoru, že uvedená újma je nepoměrně
větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Nelze totiž
bez dalšího dovozovat, že by přiznání odkladného účinku v tomto případě vůbec mohlo jiným
osobám jakoukoliv újmu způsobit. První podmínka je tak splněna. Ke druhé podmínce Nejvyšší
správní soud předně konstatuje, že se neztotožňuje s tvrzením stěžovatelky, že veřejný zájem
nelze stavět do konfliktu s jejím zájmem na spravedlivý proces. Podle výslovné zákonné dikce
lze odkladný účinek přiznat pouze za podmínky, že není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Nejvyšší správní soud však neshledal, že by v daném případě bylo posečkání s výkonem
rozhodnutí o správním vyhoštění v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Odkladný účinek
kasační stížnosti neznemožní definitivně výkon správního rozhodnutí, neboť přiznáním
odkladného účinku kasační stížnosti se účinky napadeného rozhodnutí toliko odkládají.
K naplnění veřejného zájmu na tom, aby se na území zdržovali pouze ti cizinci, kteří dodržují
právní předpisy a respektují právní řád, může postačovat i pozdější nastoupení účinků správního
rozhodnutí. Druhá podmínka je tudíž také naplněna.
[9] Nejvyšší správní soud připomíná, že odkladný účinek může být v řízení o kasační stížnosti
přiznán a působit nejen ve vztahu k přezkoumávanému rozhodnutí městského soudu, ale i přímo
ve vztahu ke správnímu rozhodnutí, k jehož přezkumu se dotyčné řízení vedlo. Přiznáním
odkladného účinku kasační stížnosti v této věci se tedy až do skončení řízení před Nejvyšším
správním soudem pozastavují účinky žalobou napadeného rozhodnutí žalované. Závěrem
Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je
svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. května 2018
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu