ECLI:CZ:NSS:2018:6.AZS.96.2018:23
sp. zn. 6 Azs 96/2018 - 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců
JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobkyně: E. K. D., zastoupena
JUDr. Františkem Šístkem, advokátem se sídlem Sportovní 826/8, 101 00 Praha 10, proti
žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí
Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 7. 2017,
č. j. MV-71857-4/SO-2017, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu
v Praze ze dne 7. 3. 2018, č. j. 46 A 164/2017 – 69,
takto:
Kasační stížnosti žalované se ne př i z ná v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
I.
[1] Nejvyššímu správnímu soudu byla doručena dne 21. 3. 2018 kasační stížnost žalované
proti rozsudku Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“) ze dne 7. 3. 2018,
č. j. 46 A 164/2017 – 69 (dále jen „napadený rozsudek“). Napadeným rozsudkem bylo zrušeno
rozhodnutí žalované ze dne 13. 7. 2017, č. j. MV-71857-4/SO-2017, a prvostupňové rozhodnutí
Ministerstva vnitra ze dne 7. 4. 2017, č. j. OAM-12036-23/PP-2016, kterými bylo zamítnuto
odvolání žalobkyně, resp. zastaveno řízení o žádosti žalobkyně o vydání povolení k přechodnému
pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie. Napadeným rozsudkem krajský soud
zároveň uložil žalované nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 9 800 Kč.
II.
[2] Žalovaná ke kasační stížnosti připojila návrh na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti. Jako důvod pro přiznání odkladného účinku uvádí, že žalobkyni přiznaná náhrada
nákladů řízení ve výši 9 800 Kč je nepřijatelnou a zbytečnou finanční zátěží správního orgánu,
pokud v nynějším kasačním řízení odpadne důvod úspěšnosti žalobkyně před krajským soudem.
[3] Žalobkyně ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedla, že Ministerstvo
vnitra již vyhovělo napadenému rozsudku a žalobkyni k rukám jejího právního zástupce dne
27. 3. 2018 zaplatilo náhradu nákladů řízení ve výši 9 800 Kč. V případě úspěšnosti podané
kasační stížnosti zástupce žalobkyně poukázanou částku nákladů řízení vrátí automaticky
bez výzvy zpět na účet Ministerstva vnitra, z něhož mu byla částka poukázána.
[4] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej ale může na návrh stěžovatele přiznat a užije přitom přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Nutno zdůraznit, že pravidelně je odkladný účinek spojován s tzv. řádnými opravnými
prostředky, např. odvoláním, kde účinky rozhodnutí správního orgánu nastávají až v okamžiku
rozhodnutí o opravném prostředku. Naproti tomu u opravných prostředků mimořádných,
mezi něž spadá i kasační stížnost, je přiznání odkladného účinku předmětem úvahy rozhodujícího
orgánu (srov. přiměřeně usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 581/06 ze dne 11. října 2006,
http://nalus.usoud.cz: Účelem [odložení vykonatelnosti rozhodnutí] je vytvoření časového prostoru
pro posouzení ústavní stížnosti tak, aby před rozhodnutím soudu nedošlo k nevratným krokům,
po nichž by se jeho rozhodování stalo jen akademickým cvičením a ochrana ústavně zaručených základních práv
a svobod by byla toliko iluzorní).
[6] Institut odkladného účinku je primárně spjat s žalobou jakožto nástrojem ochrany
veřejných subjektivních práv adresáta veřejnoprávního působení. Odkladný účinek přiznávaný
žalobě má proto ochránit tohoto adresáta veřejné správy před případnými neodstranitelnými
negativními následky aktu veřejné správy. Poskytnutím legitimace k podání kasační stížnosti
správnímu orgánu se vyjadřuje zájem na efektivitě působení objektivního práva a jednotě
a zákonnosti rozhodování krajských soudů ve správním soudnictví. Z tohoto hlediska je nutno
nazírat i na otázku odkladného účinku kasační stížnosti (srov. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 15. 7. 2009, č. j. 6 Ads 87/2009 - 49, nebo ze dne 30. 6. 2015,
č. j. 5 Ads 118/2015 - 18).
[7] Odkladný účinek kasační stížnosti může být žalovanému přiznán pouze ve výjimečných
případech, kdy odložení účinků rozhodnutí krajského soudu bude podmíněno ochranou
důležitého veřejného zájmu, jehož ohrožení bude v konkrétním případě představovat právě
onu nepoměrně větší újmu, než která přiznáním odkladného účinků vznikne jiným osobám
a jež nebude v rozporu s jiným veřejným zájmem. Žalovaný musí stejně jako žalobce újmu tvrdit
a osvědčit, tj. vysvětlit, v čem tato újma a její intenzita spočívá.
[8] Dle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2015,
č. j. 10 Ads 99/2014 – 58, újmou žalovaného nebude ohrožení jakéhokoliv veřejného zájmu, resp. veřejného
zájmu v širším slova smyslu, tj. např. zájmu na obecném výběru daní, na jednotném postupu správních orgánů
či na procesně hladkém průběhu řízení. Ohrožení veřejného zájmu nemůže zpravidla představovat ani přiznání
a vyplacení určité částky důchodu. Náklady důchodového pojištění jsou součástí nákladů státního rozpočtu;
s ohledem na jeho rozsah a obsah je i případné vyplacení neprávem přiznané dávky újmou spíše zanedbatelnou.
[9] Pokud tedy ohrožením veřejného zájmu v intenzitě odůvodňující přiznání odkladného
účinku není ani vyplacení částky důchodu (které je nevratné, neboť podle §56 odst. 1 písm. c)
zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění platí, že zjistí-li se, že důchod byl přiznán
nebo je vyplácen ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byl přiznán nebo se vyplácí neprávem, důchod se sníží
nebo odejme nebo jeho výplata se zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl
vyplacen), tím spíše nemůže být sama o sobě takovým ohrožením veřejného zájmu jednorázová
výplata náhrady nákladů řízení ve výši 9 800 Kč ze strany příslušného správního orgánu. Nadto,
pokud skutečně žalovaná bude s kasační stížnosti proti napadenému rozsudku úspěšná,
jak s předstihem dovozuje v odůvodnění návrhu na přiznání odkladného účinku, bude žalobkyně
nucena vyplacenou náhradu nákladů řízení vrátit, a k žádné újmě tudíž nedojde.
[10] Jelikož žalovaná netvrdí žádné další skutečnosti, které by mohly mít vliv na rozhodnutí
o jejím návrhu na přiznání odkladného účinku, Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené
kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal.
[11] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že výrok o přiznání či nepřiznání odkladného
účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze
z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 - 76, publ. pod č. 1072/2007 Sb. NSS).
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. dubna 2018
Mgr. Jana Brothánková
předsedkyně senátu