ECLI:CZ:NSS:2018:7.AFS.410.2017:24
sp. zn. 7 Afs 410/2017 - 24
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců
JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: AUTO KRALUPY a. s.,
se sídlem V Růžovém údolí 554, Mikovice, Kralupy nad Vltavou, zastoupen Mgr. Janem
Tomaierem, advokátem se sídlem Jankovcova 1037/49, Praha 7, proti žalovanému: Odvolací
finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2017, č. j. 45 Af 8/2015 – 49,
takto:
Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 20. 7. 2015, č. j. 22961/15/5200-11431-706871, žalovaný zamítl
odvolání žalobce a potvrdil dodatečný platební výměr Finančního úřadu pro Středočeský kraj,
Územní pracoviště v Kralupech nad Vltavou, ze dne 18. 7. 2014, č. j. 3285660/14/2112-05702-
209040. Tímto platebním výměrem byla žalobci doměřena daň z příjmů právnických osob
za zdaňovací období roku 2011 a stanoveno penále.
[2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Praze, který ji
zamítl rozsudkem ze dne 30. 11. 2017, č. j. 45 Af 8/2015 – 49. Rozsudek krajského soudu, stejně
jako zde uváděná judikatura Nejvyššího správního soudu, je k dispozici na www.nssoud.cz a soud
na něj na tomto místě pro stručnost odkazuje.
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost
a navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
[4] Návrh na přiznání odkladného účinku stěžovatel odůvodnil toliko obecně tím, že by
výkon napadeného rozsudku v projednávané věci znamenal pro něj nepoměrně větší újmu, než
jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Dále pouze uvedl, že přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyjádřil tak,
že poukázal na skutečnost, že stěžovatel návrh nijak neodůvodnil a svá tvrzení nedoložil (např.
analýzou své ekonomické situace). Nebyly tak splněny zákonné podmínky, za nichž lze přistoupit
k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Proto žalobce navrhl, aby Nejvyšší správní soud
nepřiznal podané kasační stížnosti odkladný účinek.
[6] Nejvyšší správní soud vycházel při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti z následujících skutečností, úvah a závěrů.
[7] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat; §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s.
ve spojení s §107 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
[8] Podle citovaného ustanovení soud při rozhodování o odkladném účinku poměřuje
závažnost újmy, která může vzniknout stěžovateli nepřiznáním odkladného účinku, a újmy, která
může naopak vzniknout jiným osobám přiznáním odkladného účinku. Možná újma hrozící
stěžovateli přitom musí být nepoměrně vyšší a zároveň nesmí být přiznání odkladného účinku
v rozporu s veřejným zájmem. Vyžaduje se tedy zároveň poměřování hrozící újmy s mírou
rozporu přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem. Odkladný účinek kasační stížnosti má
charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy. Přiznáním odkladného
účinku kasační stížnosti je prolamována právní moc soudního rozhodnutí, což je zákonem
podmíněno splněním stanovených podmínek.
[9] Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel (viz např. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 29. 2. 2012 č. j. 1 As 27/2012 – 32, nebo ze dne 23. 1. 2014,
č. j. 6 Ads 99/2013 – 11). K tomu, aby soud mohl o návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti rozhodnout, musí stěžovatel konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal
výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje.
Stěžovatel však v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti neuvedl žádné
konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovozovat, že mu skutečně hrozí újma, která by
odůvodňovala prolomení právní moci napadeného rozsudku.
[10] Ze shora uvedeného vyplývá, že v posuzované věci nebyly splněny podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyžadované v §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení
s §107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. ledna 2018
Mgr. David Hipšr
předseda senátu