ECLI:CZ:NSS:2018:7.AS.144.2018:18
sp. zn. 7 As 144/2018 - 18
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců
JUDr. Pavla Molka a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobkyně: A. H., proti žalovanému:
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové,
v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne
5. 3. 2018, č. j. 30 A 124/2017 - 40,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) se podanou kasační stížností domáhala zrušení
usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 3. 2018, č. j. 30 A 124/2017 - 40, kterým
byla zamítnuta žádost stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků a žádost o ustanovení
zástupce. V kasační stížnosti stěžovatelka požádala o osvobození od soudních poplatků,
ustanovení zástupce a přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[2] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda byla kasační stížnost podána v zákonné
lhůtě.
[3] Krajský soud doručoval stěžovatelce napadené usnesení do vlastních rukou
prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Protože stěžovatelka nebyla na adrese uvedené
v žalobě zastižena, byla zásilka dne 6. 3. 2018 v souladu s ust. §49 odst. 2 a 3 o. s. ř. ve spojení
s §64 s. ř. s., uložena u provozovatele poštovních služeb a stěžovatelce byla zanechána výzva
k jejímu vyzvednutí. Jelikož si stěžovatelka zásilku nevyzvedla v úložní době, byla tato vložena
do domovní nebo jiné schránky dne 20. 3. 2018 (§49 odst. 4 o. s. ř.).
[4] Podle §49 odst. 4 věta prvá o. s. ř. platí, že nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě
10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem
této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl (srov. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 24. 2. 2004, č. j. 5 Azs 15/2004 - 34). Podle konstantní judikatury
Nejvyššího správního soudu je v této souvislosti rozhodující uplynutí lhůty deseti dnů ode dne,
kdy byla písemnost připravena k vyzvednutí. Případné vhození do poštovní schránky po uplynutí
desetidenní lhůty dle §49 odst. 4 věta prvá o. s. ř. nemá na doručení vliv (srov. např. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 12. 2011, č. j. 7 Afs 83/2011 - 42, ze dne 30. 8. 2016,
č. j. 5 Afs 188/2016 - 15, či ze dne 31. 5. 2016, č. j. 2 As 112/2016 - 17).
[5] V daném případě je tedy třeba vycházet z toho, že napadené usnesení krajského soudu
bylo stěžovatelce doručeno desátým dnem od uložení této písemnosti u provozovatele
poštovních služeb, tedy dnem 16. 3. 2018.
[6] Podle ust. §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí, přičemž zmeškání této lhůty nelze prominout. V souladu s ust. §40
odst. 2 a 3 s. ř. s. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím toho dne,
který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle §40 odst. 3
s. ř. s. pak platí, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním
dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
[7] Lhůta pro podání kasační stížnosti tudíž uplynula v úterý dne 3. 4. 2018, neboť v pátek
30. 3. 2018 a v pondělí dne 2. 4. 2018 byl státní svátek.
[8] Kasační stížnost byla ovšem podána až dne 4. 4. 2018, kdy tato byla jednak podána
k poštovní přepravě (jak plyne z podacího razítka nacházejícího se na obálce, ve které byla
kasační stížnost soudu zaslána), a jednak byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena e-mailem
(jak plyne ze „Záznamu o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou
podatelnu“; v této souvislosti viz nález Ústavního soudu ze dne 14. 11. 2011, sp. zn.
IV. ÚS 2446/11: „včasnost podání učiněného elektronickou formou je třeba posuzovat na základě okamžiku
doručení elektronické zprávy příslušnému soudu. Stejné stanovisko zaujal Ústavní soud též např. v nálezu
sp. zn. IV. ÚS 2492/08 ze dne 14. července 2011“). Kasační stížnost tudíž byla podána po uplynutí
dvoutýdenní zákonné lhůty, jejíž zmeškání nelze prominout (§106 odst. 2 in fine s. ř. s.). Nutno
pak dodat, že v průběhu řízení nevznikly soudu žádné pochybnosti o konkrétním datu (času)
doručení kasační stížnosti do e-mailové schránky soudu, když zejména stěžovatelka netvrdila,
že kasační stížnost podala dříve, než právě dne 4. 4. 2018 a k jejímu pozdějšímu doručení
do elektronické podatelny zdejšího soudu došlo například technickou závadou atp. Přehlédnout
pak v této souvislosti nelze, že stěžovatelka byla pomocí automaticky vygenerované datové
zprávy při odeslání kasační stížnosti vyrozuměna o přesném datu a času doručení její kasační
stížnosti do e-mailové schránky Nejvyššího správního soudu.
[9] Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podle §46 odst. 1 písm. b) ve spojení s §120
s. ř. s. kasační stížnost odmítl, protože byla podána opožděně.
[10] S ohledem na výše uvedené, resp. s ohledem na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího
správního soudu ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 - 19, nebylo třeba rozhodovat o žádosti
stěžovatelky o ustanovení zástupce a osvobození od soudních poplatků. Nejvyšší správní soud
nerozhodoval ani o návrhu stěžovatelky na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, protože
o tomto mimořádném opravném prostředku bylo rozhodnuto bez zbytečného prodlení
po nezbytném poučení účastníků řízení a obstarání podkladů nutných pro rozhodnutí.
[11] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. května 2018
JUDr. Tomáš Foltas
předseda senátu