ECLI:CZ:NSS:2018:7.AS.149.2018:17
sp. zn. 7 As 149/2018 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců
JUDr. Pavla Molka a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: Občanské sdružení Fialka,
z. s., se sídlem Mánesova 1087/7, Říčany, zastoupen Mgr. Pavlem Černohousem, advokátem
se sídlem Lublaňská 398/18, Praha 2, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje,
se sídlem Zborovská 11, Praha 5, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) RIM
ENGINEERING, s.r.o., se sídlem Melounová 520/4, Praha 2, II) město Říčany, se sídlem
Masarykovo náměstí 53, Říčany, III) Ing. P. N., IV) Mgr. D. V., zastoupená Mgr. Kryštofem
Mannem, advokátem se sídlem Na Ořechovce 572/15, Praha 6, V) J. S., VI) J. S.,
VII) Mgr. K. V., VIII) PhDr. D. B., IX) N. P., v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné
na řízení IV) proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. 3. 2018, č. j. 45 A 34/2016 – 89,
takto:
Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 28. 1. 2016, č. j. 022253/2016/KUSK, žalovaný zamítl odvolání
žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Kostelec nad Černými Lesy (dále jen „správní
orgán I. stupně“) ze dne 4. 2. 2015, č. j. 05197/2014/KNCL/SU-4.JF.330.2.V./50.Rozh. Tímto
rozhodnutím bylo určeno, že osobě zúčastněné na řízení I) vzniklo na základě certifikátů č. 6-09
a č. 17-2011 vydaných autorizovaným inspektorem Ing. M. B. právo provést stavbu „Bytové
objekty obytného souboru Fialka – v Alejích s příslušenstvím a přípojkami“ na pozemcích X
v k. ú. Ř. a právo provést změny stavby před jejím dokončením.
[2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Praze, který
rozsudkem ze dne 16. 3. 2018, č. j. 45 A 34/2016 – 89, zrušil jak napadené rozhodnutí
žalovaného, tak i jemu předcházející rozhodnutí správního orgánu I. stupně, a věc vrátil
žalovanému k dalšímu řízení. Rozsudek krajského soudu, stejně jako zde uváděná judikatura
Nejvyššího správního soudu, je k dispozici na www.nssoud.cz a soud na něj na tomto místě
pro stručnost odkazuje.
[3] Osoba zúčastněná na řízení IV) [dále jen „stěžovatelka“] podala proti rozsudku krajského
soudu kasační stížnost a navrhla, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný
účinek.
[4] Návrh na přiznání odkladného účinku stěžovatelka odůvodnila toliko obecně tím,
že napadený rozsudek může zasáhnout do práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení,
v jejím případě pak zejména do vlastnického práva a práva užívat svůj majetek.
[5] Nejvyšší správní soud vycházel při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti z následujících skutečností, úvah a závěrů.
[6] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat; §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s.
ve spojení s §107 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
[7] Podle citovaného ustanovení soud při rozhodování o odkladném účinku poměřuje
závažnost újmy, která může vzniknout stěžovateli nepřiznáním odkladného účinku, a újmy, která
může naopak vzniknout jiným osobám přiznáním odkladného účinku. Možná újma hrozící
stěžovateli přitom musí být nepoměrně vyšší a zároveň nesmí být přiznání odkladného účinku
v rozporu s veřejným zájmem. Vyžaduje se tedy zároveň poměřování hrozící újmy s mírou
rozporu přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem. Odkladný účinek kasační stížnosti má
charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy. Přiznáním odkladného
účinku kasační stížnosti je prolamována právní moc soudního rozhodnutí, což je zákonem
podmíněno splněním stanovených podmínek.
[8] Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel (viz např. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 – 32, nebo ze dne 23. 1. 2014,
č. j. 6 Ads 99/2013 – 11). K tomu, aby soud mohl o návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti rozhodnout, musí stěžovatel konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal
výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. V nyní
posuzovaném případě však stěžovatelka v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti neuvedla žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovozovat, že jí skutečně
hrozí újma, která by odůvodňovala prolomení právní moci napadeného rozsudku. Stěžovatelkou
obecně uvedené tvrzení, že napadený rozsudek může zasáhnout do jejího vlastnického práva
a práva užívat svůj majetek, není bez dalšího dostačující pro posouzení, příp. pro závěr, že u ní
hrozí nepoměrně vyšší újma, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám.
[9] Ze shora uvedeného vyplývá, že v posuzované věci nebyly splněny podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyžadované v §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení
s §107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. května 2018
Mgr. David Hipšr
předseda senátu