ECLI:CZ:NSS:2018:7.AS.247.2018:18
sp. zn. 7 As 247/2018 - 18
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců
JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: J. T., zastoupen
Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem, se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému:
Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 5. 2018, č. j. 29 A 88/2016 – 33,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který bude vyplacen
z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám jeho zástupce Mgr. Jaroslava Topola,
advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem ze dne 30. 5. 2018, č. j. 29 A 88/2016 – 33, Krajský soud v Brně zamítl
žalobu, kterou se žalobce domáhal přezkumu a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne
14. 4. 2016, č. j. KUZL-26409/2016. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce
a potvrdil rozhodnutí ze dne 17. 12. 2015, č. j. MUUH-DSA/55149/2015/PrchJ, jímž Městský
úřad Uherské Hradiště shledal, že žalobce porušil §10 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu
na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu),
a dopustil se tak správního deliktu provozovatele vozidla podle §125f odst. 1 téhož zákona.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu blanketní kasační
stížnost, ve které navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci krajskému soudu k dalšímu
řízení. V kasační stížnosti také uvedl, že ji doplní na výzvu soudu ve lhůtě soudem stanovené.
[3] Takto formulovaná kasační stížnost nebyla věcně projednatelná, neboť neobsahovala
žádný konkrétně vymezený důvod, pro který stěžovatel napadl rozhodnutí krajského soudu.
Usnesením ze dne 10. 7. 2018, č. j. 7 As 247/2018 – 15, Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatele
k odstranění této vady ve lhůtě 1 měsíce od doručení tohoto usnesení a poučil jej, že pokud vady
kasační stížnosti neodstraní a v řízení nebude možné pro tyto nedostatky pokračovat, soud
kasační stížnost odmítne. Usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 12. 7. 2018. Lhůta
ke splnění povinnosti tak uplynula v pondělí 13. 8. 2018, aniž by stěžovatel na výzvu soudu
reagoval.
[4] Stěžovatel tedy nevymezil konkrétní a věcně projednatelné důvody, pro které napadl
rozsudek krajského soudu. Protože nebylo možné pro tento nedostatek pokračovat v řízení,
Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost za použití §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s.
[5] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
[6] Podle §10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí
z účtu soudu zaplacený poplatek. Protože kasační stížnost byla odmítnuta, aniž by bylo nařízeno
jednání, Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení soudního poplatku.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. srpna 2018
Mgr. David Hipšr
předseda senátu