ECLI:CZ:NSS:2018:7.AS.410.2018:13
sp. zn. 7 As 410/2018 - 13
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců
Mgr. Lenky Krupičkové a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: P. P., proti žalovaným:
1) Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 12, Praha 1, 2) Magistrát
hl. m. Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 1, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 6. 2018, č. j. 11 A 225/2017 - 28,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se podanou kasační stížností domáhal zrušení usnesení
Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“) ze dne 21. 6. 2018, č. j. 11 A 225/2017 - 28,
kterým bylo zastaveno řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaných.
[2] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda byla kasační stížnost podána v zákonné
lhůtě.
[3] Městský soud doručoval stěžovateli napadený rozsudek poštou. Protože stěžovatel nebyl
zastižen, byla zásilka podle §49 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu,
ve znění pozdějších předpisů (dále též „o. s. ř.“), dne 28. 6. 2018 uložena a připravena
k vyzvednutí na příslušné poště. Stěžovateli byla současně zanechána výzva, aby si zásilku
vyzvedl. Dle §49 odst. 4 o. s. ř. platí, že [n]evyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne,
kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když
se adresát o uložení nedozvěděl. Vzhledem k tomu, že si stěžovatel zásilku ve lhůtě 10 dnů ode dne
uložení a připravení k vyzvednutí na poště nevyzvedl, byl rozsudek ve smyslu citovaného
ustanovení stěžovateli doručen fikcí v pondělí dne 9. 7. 2018.
[4] Podle §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí, přičemž zmeškání této lhůty nelze prominout.
[5] Podle §40 odst. 2 s. ř. s. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím
toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty.
[6] V souladu s §40 odst. 2 s. ř. s. bylo posledním dnem lhůty k podání kasační stížnosti
pondělí dne 23. 7. 2018.
[7] Podle §40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání poslední den lhůty předáno
soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní
licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
[8] Kasační stížnost stěžovatel podal prostřednictvím městského soudu, a to osobně,
dne 25. 9. 2018, tj. po uplynutí dvoutýdenní zákonné lhůty, jejíž zmeškání nelze prominout (§106
odst. 2 in fine s. ř. s.).
[9] Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podle §46 odst. 1 písm. b) ve spojení
s §120 s. ř. s. kasační stížnost odmítl, protože byla podána opožděně.
[10] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. listopadu 2018
JUDr. Tomáš Foltas
předseda senátu