ECLI:CZ:NSS:2018:7.AZS.209.2018:33
sp. zn. 7 Azs 209/2018 - 33
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců
JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Petra Mikeše v právní věci žalobce: A. Z., zastoupen Mgr. Petrem
Kaustou, advokátem se sídlem Čs. legií 1719/5, Ostrava, proti žalované: Komise
pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 4. 2018,
č. j. 22 A 85/2017 – 39,
takto:
Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 26. 4. 2017, č. j. MV-34240-4/SO-2017, žalovaná zamítla odvolání
žalobce a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) ze dne 26. 1. 2017,
č. j. OAM-13176-78/PP-2013. Tímto rozhodnutím ministerstvo zamítlo žádost žalobce o vydání
povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie.
[2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalované žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě, který ji
zamítl rozsudkem ze dne 11. 4. 2018, č. j. 22 A 85/2017 – 39. Rozsudek krajského soudu je
k dispozici na www.nssoud.cz a soud na něj na tomto místě pro stručnost odkazuje.
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost
a navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Důvodem žádosti
o odkladný účinek je podle stěžovatele zejména potencionální možnost jeho vyhoštění, neboť
v důsledku pochybení správních orgánů v současné době nemá žádný pobytový status na území
České republiky.
[4] Žalovaná se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřila.
[5] Nejvyšší správní soud vycházel při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti z následujících skutečností, úvah a závěrů.
[6] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat; §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s.
ve spojení s §107 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
[7] Smyslem přiznání odkladného účinku není obecně oddálení účinku pravomocného
rozhodnutí správního orgánu, ale jde o zvláštní nástroj, který má zabránit situaci,
kdy by v důsledku okamžitého výkonu pravomocného rozhodnutí správního orgánu došlo
ke zcela konkrétní, závažné, nevratné a nenahraditelné újmě. Soud přiznáním odkladného účinku
ještě před rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí
správního orgánu. Přiznání odkladného účinku má tedy mimořádný charakter.
[8] Při zkoumání splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
Nejvyšší správní soud vzal především v potaz to, že žádost stěžovatele o vydání povolení
k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie byla pravomocně
zamítnuta. Předmětnou žádost přitom stěžovatel podal bezprostředně poté, co mu nebyla
udělena mezinárodní ochrana. Stěžovatel tak není k pobytu na území České republiky oprávněn
a nic by na tom nemohlo změnit ani přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (na rozdíl
od např. rozhodnutí o zrušení již existujícího povolení k pobytu). Skutečnost, že předchozí
povolení k pobytu skončilo, nebyla totiž založena přímo žalobou napadeným rozhodnutím.
Neudělení povolení k přechodnému pobytu nelze tak posuzovat jako nenahraditelnou újmu. Tato
by stěžovateli mohla vzniknout až na základě realizace správního vyhoštění, o kterém je však
rozhodováno v samostatném správním řízení. V této souvislosti je třeba dále uvést, že rozhodnutí
o správním vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah
do soukromého nebo rodinného života cizince (§119a odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu
cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Navíc cizinec má právo podat proti případnému správnímu vyhoštění žalobu, která má ze zákona
odkladný účinek (viz §172 odst. 3 citovaného zákona).
[9] Ze shora uvedeného vyplývá, že v posuzované věci nebyly splněny podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyžadované v §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení
s §107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. června 2018
Mgr. David Hipšr
předseda senátu