ECLI:CZ:NSS:2018:7.AZS.294.2018:54
sp. zn. 7 Azs 294/2018 - 54
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobkyň: a) N. M., b) nezl.
K.L., c) nezl. D. L., zast. Mgr. Gabrielou Kopuletou, advokátkou se sídlem Havlíčkova
1043/11, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7,
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 4. 2018, č. j. OAM-599/ZA-ZA11-VL13-2017, v řízení o
kasační stížnosti žalobkyň proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. 7. 2018, č. j. 53 Az
8/2018 - 46,
takto:
I. Kasační stížnost se od m ít á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků n em á p ráv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky (dále jen „žalovaný“), neudělilo
shora uvedeným rozhodnutím žalobkyním mezinárodní ochranu podle §12, §13, §14, §14a
a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Žalobkyně napadly rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Praze (dále jen
„krajský soud“), který ji odmítl napadeným usnesením ze dne 17. 7. 2018, a to podle §37
odst. 5 zákona č. 150/2002, soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„s. ř. s.“), neboť žalobkyně v zákonné patnáctidenní lhůtě nedoplnily projednatelné žalobní body.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[3] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelky“) podaly proti usnesení krajského soudu kasační
stížnost podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. V ní uvedly, že krajskému soudu poslaly doplnění
žaloby včetně konkrétních žalobních bodů, a to ještě v zákonné patnáctidenní lhůtě. Krajský soud
proto postupoval špatně, pokud jejich žalobu odmítl.
[4] Rozhodnutí žalovaného jim bylo doručeno dne 2. 5. 2018, přičemž žalobu podaly
téhož dne, a to společně se žádostí o ustanovení zástupce, tudíž jim patnáctidenní lhůta
k doplnění žalobních bodů s ohledem na usnesení rozšířeného senátu ze dne 20. 3. 2018,
č. j. 10 Azs 65/2017 - 72, ani nezačala běžet. Usnesení o zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce
jim bylo doručeno dne 28. 5. 2018, ale patnáctidenní lhůta jim počala běžet až poté, co uplynula
lhůta k podání kasační stížnosti proti tomuto usnesení, tedy až dne 12. 6. 2018. Stěžovatelky
doplnily žalobu podáním ze dne 15. 6. 2018, tudíž včas. Právní názor krajského soudu, že jim
patnáctidenní lhůta k doplnění žalobních bodů začala běžet už dne 29. 5. 2018, a tudíž marně
uplynula dne 12. 6. 2018, je proto nesprávný.
[5] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[6] Nejvyšší správní soud ((dále též „NSS“) posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu
a uplatněných důvodů a zkoumal, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel
přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[7] Protože se jedná o kasační stížnost podanou ve věci udělení mezinárodní ochrany,
zabýval se NSS v souladu s §104a s. ř. s. nejprve tím, zda podaná kasační stížnost svým
významem přesahuje vlastní zájmy stěžovatelek, a zda je tedy ve smyslu citovaného ustanovení
přijatelná. Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního podrobně vyložil
v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, publ. pod č. 933/2006 Sb. NSS,
v němž vyložil neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou kasační
stížnost se dle výše citovaného rozhodnutí může jednat v následujících typových případech: (1)
kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec nebo nebyly plně vyřešeny
judikaturou NSS; (2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou
řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikaturní odklon; (4)
pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení,
které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatelek.
[8] NSS neshledal v posuzované věci přesah vlastních zájmů stěžovatelek ani zásadní
pochybení krajského soudu, které by mohlo mít dopad do jejich hmotněprávního postavení.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura totiž poskytuje dostatečnou odpověď na uplatněné kasační
námitky a stěžovatelky ve své argumentaci nevyložily žádné důvody, které by svědčily pro odklon.
[9] Uvedení žalobních bodů je jednou z náležitostí žaloby proti rozhodnutí správního orgánu.
Podle §71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. musí žaloba kromě obecných náležitostí podání (§37
odst. 2 a 3 s. ř. s.) obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových
a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné.
[10] Otázkou náležitostí žalobních bodů se NSS zabýval ve své judikatuře již několikrát;
naposledy se k této otázce vyslovil rozšířený senát v rozsudku ze dne 20. 3. 2018,
č. j. 3 Azs 66/2017 - 31, publ. pod č. 3733/2018 Sb. NSS, ve kterém mj. potvrdil závěry dřívější
judikatury a uvedl, že „žalobce musí ve lhůtě pro podání žaloby uplatnit alespoň jeden žalobní bod tak,
aby jeho žaloba byla projednatelná (§71 odst. 2 věta třetí s. ř. s.). Pokud žalobní bod neuplatní vůbec,
nebo až po lhůtě pro podání žaloby, bude žaloba odmítnuta podle §37 odst. 5 s. ř. s.“ Tyto závěry vztáhl
rozšířený senát v usnesení č. j. 10 Azs 65/2017 - 72 i na náležitosti žaloby ve věcech mezinárodní
ochrany, u kterých je kratší lhůta k podání žaloby.
[11] Mezi stranami není sporné, že stěžovatelkám bylo rozhodnutí žalovaného doručeno dne
2. 5. 2018, přičemž téhož dne podaly žalobu společně se žádostí o ustanovení zástupce. Sporné
rovněž není, jak uvedl i krajský soud v napadeném usnesení, že se stěžovatelkám z tohoto
důvodu patnáctidenní lhůta k doplnění žalobních bodů podle §35 odst. 9 s. ř. s. stavěla
a neuplynul z ní jediný den, a to až do dne právní moci usnesení krajského soudu, kterým žádost
o ustanovení zástupce zamítl. Jak vyplývá ze soudního spisu, usnesení ze dne 24. 5. 2018,
č. j. 53 Az 8/2018 - 31, kterým krajský soud ve výroku I. zamítl žádost stěžovatelky
a) o ustanovení zástupce a výrokem II. ji vyzval k odstranění nedostatků žaloby,
bylo stěžovatelkám doručeno dne 28. 5. 2018 (doručenka na č. l. 32 soudního spisu), což ostatně
potvrzují i stěžovatelky. O tom, že stěžovatelkám začne lhůta k odstranění vad žaloby běžet
od právní moci tohoto usnesení, byly v odůvodnění poučeny. Lhůta k odstranění vad žaloby jim
tedy začala běžet dne 29. 5. 2018 a uplynula v úterý dne 12. 6. 2018, přičemž podání doplňující
žalobu stěžovatelky předaly k poštovní přepravě až dne 15. 6. 2018 (obálka na č. l. 37a soudního
spisu), tedy opožděně. Takové pozdní podání nemohlo v souladu se závěry usnesení rozšířeného
senátu č. j. 10 Azs 65/2017 - 72 zhojit vady žaloby.
[12] S ohledem na uvedené judikaturní závěry NSS konstatuje, že v projednávané věci žalobní
body obsažené v žalobě neobstojí ani jako tzv. zárodek žalobního bodu. Žaloba se totiž omezuje
na pouhou citaci ustanovení správního řádu a zákona o azylu, aniž by citovaná ustanovení
alespoň v minimální míře spojila s popisem skutkového děje, eventuálně jinak v minimální míře
žalobu individualizovala (viz např. usnesení NSS ze dne 18. 4. 2018, č. j. 10 Azs 65/2017 - 83).
[13] Ustálená a vnitřně jednotná judikatura NSS tedy poskytuje dostatečnou odpověď
na námitky uvedené v kasační stížnosti a NSS neshledal žádné další důvody pro přijetí kasační
stížnosti k věcnému projednání. Proto kasační stížnost jako nepřijatelnou podle §104a
odst. 1 s. ř. s. odmítl.
IV. Náklady řízení
[14] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o §60 odst. 3 větu první s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. prosince 2018
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu