ECLI:CZ:NSS:2018:8.AS.106.2018:21
sp. zn. 8 As 106/2018-21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobců: a) L. S. a b)
V. S., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, proti
rozhodnutí žalované ze dne 9. 3. 2016, čj. 450B/16, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 4. 2018, čj. 10 A 42/2016-26,
takto:
I. Kasační stížnost žalobkyně a) se odmítá .
II. Návrh žalobce b) na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační
stížnosti se zamítá .
III. Žalobci b) se pro případné zvolení si zástupce s t a n o v u je lhůta deseti dnů ode
dne doručení tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Žalobci (dále jen „stěžovatelé“, každý sám jen „stěžovatelka“ a „stěžovatel“) kasační
stížností napadají shora označené usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“),
kterým soud žalobcům přiznal osvobození od soudních poplatků ve výši 5/6.
[2] Stěžovatelé v kasační stížnosti požádali o osvobození od soudních poplatků
a o ustanovení zástupce z řad advokátů.
[3] Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda byla kasační stížnost podána v zákonné lhůtě,
protože pouze v takovém případě může být věcně projednána; přitom shledal, že kasační stížnost
stěžovatelky a) L. S. byla podána opožděně.
[4] Podle §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, musí být kasační
stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Kasační stížnost se podle §106 odst. 4 s. ř. s.
podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána
u soudu, který napadené rozhodnutí vydal.
[5] Z §40 odst. 3 s. ř. s. plyne, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo
svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. To neplatí o lhůtách
stanovených podle hodin.
[6] Z doručenky založené na č. l. 28 spisu městského soudu je zřejmé, že napadené usnesení
bylo stěžovatelce doručeno v úterý 17. 4. 2018. Poslední den lhůty připadl na úterý 1. 5. 2018,
což je státem uznaný svátek. Posledním dnem lhůty byl proto nejblíže následující pracovní den,
tj. středa 2. 5. 2018. Stěžovatelka předala kasační stížnost k přepravě provozovateli poštovních
služeb 3. 5. 2018, tedy po uplynutí zákonné lhůty pro její podání. Zmeškání lhůty k podání
kasační stížnosti přitom nelze prominout (§106 odst. 2 poslední věta s. ř. s.).
[7] Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost stěžovatelky odmítl pro opožděnost [§46
odst. 1 písm. b) za použití §120 s. ř. s.].
[8] Nejvyšší správní soud k tomu poznamenává, že s ohledem na opožděnost kasační
stížnosti nevyzýval stěžovatelku k odstranění vady jejího podání, která spočívala v absenci
vlastnoručního podpisu, případně absenci zmocnění pro stěžovatele b). Takový postup by byl
s ohledem na nutné odmítnutí kasační stížnosti ryze formální a rozporný se zásadou procesní
ekonomie (obdobně viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 8. 2013,
čj. 8 As 75/2013-12). Soud se proto bude v dalším řízení dále zabývat pouze kasační stížností
stěžovatele.
[9] Dle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2015,
čj. 1 As 196/2014-19, publ. pod č. 3271/2015 Sb. NSS, kasační stížnost směřující v daném
případě proti částečnému osvobození od soudních poplatků a neustanovení zástupce nepodléhá
soudnímu poplatků a není požadováno splnění povinnosti zastoupení advokátem dle §105 odst.
2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „s. ř. s.“).
[10] Dle §35 odst. 9 s. ř. s. předseda senátu může ustanovit zástupce z řad advokátů
pouze v případě navrhovatele, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních
poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv.
[11] Po zhodnocení obsahu kasační stížnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že v projednávané věci není dána nezbytná potřeba zastoupení stěžovatele v kasačním řízení.
Z kasační stížnosti je zřejmé, čeho se stěžovatel domáhá. Nejvyššímu správnímu soudu nic
nebrání, aby o stěžovatelem formulované kasační stížnosti věcně rozhodl. Za této situace tedy
Nejvyšší správní soud návrh stěžovatele na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti
zamítl, aniž se zabýval splněním druhé podmínky pro ustanovení zástupce, tedy otázkou, zda
stěžovatel disponuje dostatkem prostředků.
[12] Nechat se v řízení zastupovat zástupcem je zcela nesporným právem účastníka řízení,
které vyplývá z ustanovení §35 s. ř. s. V tomto případě se nejedná o zjevně neúspěšný návrh
v řízení před Nejvyšším správním soudem, a tedy nelze ani dovodit, že by právní zastoupení
stěžovatele v dané věci bylo zjevně bezpředmětné. Pro případ, že by měl stěžovatel i přes shora
uvedené závěry zdejšího soudu v úmyslu zvolit si sám pro řízení o kasační stížnosti zástupce,
stanovil mu soud k případnému provedení tohoto úkonu lhůtu deseti dnů ode dne doručení
tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 12. června 2018
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu