ECLI:CZ:NSS:2018:8.AS.2.2018:39
sp. zn. 8 As 2/2018-39
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci navrhovatelů:
a) SVS Delta Racing Team, z.s., se sídlem Dolní 61, Kobeřice u Brna, zast. Mgr. MUDr. Danielem
Mališem, LL.M., advokátem se sídlem Na Rybníčku 5, Praha 2, b) BIKE PARK, z.s., se sídlem
Potocká 7, Brno, zast. Mgr. Janem Pořízkem, advokátem se sídlem Na Rybníčku 5, Praha 2, proti
odpůrci: Městský úřad Slavkov u Brna, se sídlem Palackého náměstí 65, Slavkov u Brna,
za účasti osoby zúčastněné na řízení: obec Vážany nad Litavou, se sídlem Vážany nad Litavou 125,
zast. Mgr. Františkem Štouračem, advokátem se sídlem Masarykova 34, Brno, o návrhu
na zrušení opatření obecné povahy ze dne 12. 9. 2017, čj. SC/48341-17/6885-2017/PI, v řízení
o kasační stížnosti odpůrce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 12. 2017,
čj. 67 A 5/2017-279, o návrhu odpůrce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Navrhovatelé se u krajského soudu domáhali zrušení opatření obecné povahy ze dne
12. 9. 2017, čj. SC/48341-17/6885-2017/PI, kterým odpůrce stanovil přechodnou úpravu
provozu na silnici č. III/4194 a na veřejně přístupné účelové komunikaci p. č. 2093, p. č. 1452
a p. č. 2170 v k. ú. Vážany nad Litavou, okres Vyškov, kraj Jihomoravský. Krajský soud shora
uvedeným rozsudkem opatření obecné povahy zrušil. Proti rozsudku krajského soudu podal
odpůrce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost.
[2] Součástí kasační stížnosti byl návrh na přiznání odkladného účinku, k jeho odůvodnění
přednesl stěžovatel pouze tolik, že rozsudek krajského soudu považuje za průlomový, a „z tohoto
důvodu […] považuje za vhodné, aby Nejvyšší správní soud […] přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.“
[3] Navrhovatelé ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
uvedli, že stěžovatel neosvědčuje ani netvrdí, že by pro něj účinky napadeného rozsudku
znamenaly jakoukoliv újmu, natož pak újmu větší než by byla újma způsobená znemožněním
příjezdu k nemovitostem, jež by v důsledku přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vznikla
navrhovatelům. Újma stěžovateli nehrozí jak s ohledem na povahu účinků napadeného rozsudku,
tak s ohledem na neexistenci (pominutí) účinků zrušeného opatření obecné povahy, k jehož
obnově by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti mělo směřovat.
[4] Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2016,
čj. 4 As 217/2015-182, „[v] řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu o návrhu na zrušení
opatření obecné povahy dle §101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, lze přiznat
kasační stížnosti odkladný účinek dle §107 s. ř. s.“
[5] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Podle
§73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Podle odst. 3 téhož ustanovení
se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného
rozhodnutí.
[6] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti podle §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §107 odst. 1 s. ř. s. nejsou v projednávané
věci naplněny.
[7] Při posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je třeba,
aby se Nejvyšší správní soud primárně zaměřil na zkoumání, zda stěžovatel uvádí skutečnosti,
které by nasvědčovaly možnosti vzniku nepoměrně větší újmy stěžovateli oproti jiným
osobám. Tyto skutečnosti jsou vždy individuální, závislé pouze na osobě a situaci stěžovatele.
Jak již Nejvyšší správní soud dříve judikoval, povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy
má stěžovatel. Stěžovatel musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon
nebo jiné právní následky napadeného rozsudku, z jakých konkrétních okolností to vyvozuje,
a uvést její intenzitu. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit
tomu, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozsudkem
krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma musí přitom být závažná
a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní. Charakter odkladného účinku pak spočívá
v jeho mimořádnosti, neboť přiznání odkladného účinku má místo jen tam, kde jeho nezbytnost
převáží nad požadavkem právní jistoty a stability právních vztahů opírajících se o pravomocná
rozhodnutí orgánů veřejné moci.
[8] Stěžovatelův návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vychází pouze z jeho
dojmu, že napadený rozsudek krajského soudu je průlomový. Stěžovatel nijak neargumentoval,
že by na jeho straně vznikla nějaká, natož nepoměrně větší újma ve vztahu k újmě,
která by odložením účinků napadaného rozhodnutí mohla být způsobena jiným osobám.
[9] Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatel neunesl
ve vztahu k návrhu jím předneseném břemeno dostatečného tvrzení a břemeno důkazní.
Nebylo-li prokázáno, že byla naplněna základní podmínka pro přiznání odkladného účinku
podané kasační stížnosti (vznik nepoměrně větší újmy stěžovateli, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám), nebylo třeba zkoumat podmínky další, s nimiž by tato
podmínka primární musela být naplněna kumulativně.
[10] Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podle §107 odst. 1 ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s.
kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal. Nejvyšší správní soud připomíná, že usnesení
o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím
předběžné povahy a nelze z něj nikterak předjímat rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 30. ledna 2018
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu