ECLI:CZ:NSS:2018:8.AS.262.2017:34
sp. zn. 8 As 262/2017-34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Michala Mazance a doc. JUDr. Pavla Molka, Ph.D., LL.M. v právní věci žalobce:
M. B., zast. Mgr. Janem Lipavským, advokátem se sídlem Velké náměstí 135/19, Hradec
Králové, proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, se sídlem Komenského náměstí
125, Pardubice, za účasti: M. B., proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 6. 2016,
čj. KrÚ 46742/2016, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu
v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 25. 10. 2017, čj. 52 A 98/2016-94, o návrhu
žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím Městského úřadu Chrudim ze dne 3. 2. 2016, čj. CR 007461/2016 OŽP/Ge-0004,
bylo žalobci jako stavebníkovi vodního díla „nástavba hráze Novomlýnského rybníka a nátoku na malou
vodní elektrárnu“ na pozemcích parc. č. X, X a X v katastrálním území B., obec B. nařízeno
odstranění stavby tohoto vodního díla. Odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaný shora
specifikovaným rozhodnutím zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Žalobu proti rozhodnutí
žalovaného zamítl Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích v záhlaví označeným
rozsudkem; proti němu směřuje kasační stížnost, jejíž součástí je návrh na přiznání odkladného
účinku.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) k tomuto návrhu velice stručně uvedl, že „vykonání splnění
povinnosti odstranit stavbu by pro něj mělo zásadní a nevratné důsledky, které by popřely případný úspěch jeho
kasační stížnosti“.
[3] Žalovaný ve svém vyjádření pouze uvedl, že „k přiznání odkladného účinku již není důvod“.
[4] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Podle
§73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Podle odst. 3 téhož ustanovení
se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného
rozhodnutí.
[5] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že i přes značnou stručnost návrhu jsou podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení
s §107 odst. 1 s. ř. s. v projednávané věci naplněny.
[6] Předmětem řízení je přezkum rozsudku krajského soudu, jenž přezkoumával správní
rozhodnutí o odstranění stavby. Vzhledem k povaze správního rozhodnutí a dalším okolnostem
věci je třeba konstatovat, že výkon napadeného rozsudku a jemu předcházejících správních
rozhodnutí, tedy povinnost odstranit stavbu, a to ačkoliv byla ve věci podána kasační stížnost,
by pro stěžovatele znamenal závažnou újmu; tu je třeba hodnotit i s ohledem na to, že v případě
odstranění stavby by zrušení napadeného rozsudku Nejvyšším správním soudem ani následné
opačné rozhodnutí krajského soudu nemohlo zhojit následek spočívající ve faktickém odstranění
stavby.
[7] Výrazný zásah do práv stěžovatele, který by byl způsoben výkonem či jinými právními
následky rozsudku krajského soudu, by podle názoru Nejvyššího správního soudu znamenal
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám.
Nejvyšší správní soud proto konstatuje, že i co do možného následného zásahu do právní sféry
jiných osob a s tím spojené újmy, se jeví jako celkově příznivější řešení, bude-li po dobu řízení
před Nejvyšším správním soudem pozastaven výkon či jiné právní účinky napadeného rozsudku,
resp. napadeného rozhodnutí žalovaného. K totožnému závěru dospěl Nejvyšší správní soud
např. již v usnesení ze dne 23. 4. 2014, čj. 4 As 60/2014-23, a obdobě postupoval i krajský soud
v nyní projednávané věci, neboť usnesením ze dne 24. 10. 2016, čj. 52 A 98/2016-36, přiznal
odkladný účinek žalobě.
[8] Nejvyšší správní soud uzavírá, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti rovněž
není v rozporu s důležitým veřejným zájmem, přičemž v návaznosti na výše uvedené lze mít spíše
za to, že ve veřejném zájmu je právě naopak přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a s tím
spojená ochrana právní jistoty účastníků řízení až do pravomocného rozhodnutí Nejvyššího
správního soudu o kasační stížnosti.
[9] Na uvedené nemohlo mít vliv ani vyjádření žalovaného, který vznesl pouze
nesrozumitelnou námitku (patrně proti přiznání odkladného účinku kasační stížnosti),
byť v řízení před krajským soudem neměl vůči přiznání odkladného účinku žalobě námitky
žádné.
[10] Vzhledem k výše uvedenému bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky napadeného
rozsudku, jakož i účinky předcházejících správních rozhodnutí (§73 odst. 3 s. ř. s.). Tímto
usnesením Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci
samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 3. ledna 2018
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu