ECLI:CZ:NSS:2018:8.AS.278.2017:18
sp. zn. 8 As 278/2017-18
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: J. V., proti
žalovaným: 1) Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, se sídlem Praskova 194/11, Opava
a 2) Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Frýdek-Místek,
se sídlem T. G. Masaryka 453, Frýdek-Místek, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem
a určení jeho nezákonnosti, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu
v Ostravě ze dne 16. 11. 2017, čj. 22 Na 20/2017-13,
takto:
I. Žádost žalobce o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti se zamítá .
II. Kasační stížnost se zamítá .
III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
IV. Žalovaným se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává .
Odůvodnění:
I.
Vymezení věci
[1] Žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě se žalobce domáhal ochrany před
nezákonným zásahem žalovaných; nezákonný zásah měl spočívat v tom, že žalovaný vedl
vkladové řízení, aniž by pro to byly dány zákonné podmínky, svévolně měnil obsah katastrálního
operátu a v probíhajícím řízení žalobce dostatečně nepoučoval o jeho právech ve vkladovém
řízení. Žalobce s žalobou spojil žádost o osvobození od soudních poplatků a žádost o ustanovení
zástupce z řad advokátů.
[2] Napadeným usnesením Krajský soud v Ostravě žádosti žalobce zamítl. Konstatoval,
že žalobce podal v letech 2015-2017 k soudu přes 50 žalob; zároveň uzavřel, že je mu z úřední
činnosti známo, že žalobce disponuje majetkem, který mu umožňuje soudní poplatek uhradit;
odkázal přitom na věc vedenou pod sp. zn. 22 A 98/2015.
II.
Argumenty kasační stížnosti
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) v kasační stížnosti poznamenal, že je zoufalý z postupů
veřejné moci České republiky a jejích orgánů. Uvedl, že když se u Nejvyššího správního soudu
domáhal možnosti dodat do uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti protidůkazy ke lživým
tvrzením „ŘSDčka“, Nejvyšší správní soud mu rozhodnutím čj. 5 As 240/2016-31, neustanovil
zástupce a zároveň porušil jeho právo na přístup k soudu, neboť řízení ukončil.
[4] Stěžovatel konstatoval, že napadené usnesení zakládá odůvodnění na několika
rozhodných tvrzeních, která jsou lživá nebo nezákonně uplatňovaná. Uvedl, že „'[z]nát' stav reálné
věci z lejster je blbost. Je to výsměch lidskému smýšlení a cítění. 'Znát' momentální reálný stav věci (či skutkovou
podstatu či jak se to říká) z úředního lejstra, které není přímým důsledkem procesu dokazování reálných
skutečností v dané věci k určitému časovému momentu (které z povahy fyzikálních zákonů navíc nutně mohou
něco dosvědčovat o minulosti – tedy pouze o stavu minulém, nikoli o stavu současném pro posouzení žádosti
o osvobození a ustanovení).“ Konstatoval, že pokud soud někde rozhodl, aby mu byly vydány peníze,
neznamená, že mu vydány skutečně byly. Uvedl, že ačkoliv Nejvyšší správní soud v minulosti
Krajský soud v Ostravě upozornil, že užití institutu „známost z úřední činnosti“ je nezákonné bez
existence konkrétního výroku konkrétního soudního rozhodnutí; krajský soud tuto výtku
nereflektoval.
[5] Současně s podáním kasační stížnosti požádal o osvobození od soudních poplatků
a ustanovení zástupce z řad advokátů.
III.
Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[6] Nejvyšší správní soud nenalezl žádné formální vady či překážky projednatelnosti kasační
stížnosti, a proto přezkoumal jí napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě v rozsahu
a v rámci kasační stížností uplatněných námitek, zkoumaje přitom, zda napadené rozhodnutí
netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti [§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.].
[7] Kasační stížnost není důvodná.
[8] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval v kasační stížnosti uplatněnými žádostmi
stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. K povinnosti hradit
soudní poplatky se vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne
9. 6. 2015, čj. 1 As 196/2014-19; konstatoval, že „jestliže je … poplatková povinnost spojena s řízením
o žalobě, v jehož rámci rozhoduje Nejvyšší správní soud o „procesní“ kasační stížnosti, nevzniká podáním takové
kasační stížnosti stěžovateli nová poplatková povinnost, neboť za řízení ve věci je již zaplaceno (případně se tato
otázka řeší)“. Nejvyšší správní soud proto v uvedené věci k žádosti stěžovatele o osvobození
od soudních poplatků za kasační stížnost nepřihlížel, neboť nebylo třeba rozhodovat
o osvobození od povinnosti, kterou stěžovatel nemá.
[9] Závěry rozšířeného senátu citovaného rozhodnutí je možné promítnout také do úvah
o povinném zastoupení stěžovatele. Jestliže je podána kasační stížnost proti usnesení krajského
soudu o neosvobození od soudních poplatků a neustanovení zástupce, je rozhodnutí Nejvyššího
správního soudu o kasační stížnosti učiněno v rámci tohoto řízení, a proto se zde ustanovení
§105 odst. 1 a 2 s. ř. s. neuplatní. Stěžovatel tedy v tomto řízení nemusel být zastoupen; mohl však
o zastoupení požádat, což také učinil. Kasační stížnost obsahuje všechny zákonné náležitosti,
a proto Nejvyššímu správnímu soudu nic nebránilo v tom, aby o kasační stížnosti rozhodl;
žádosti stěžovatele o ustanovení zástupce nevyhověl, neboť základním zákonným předpokladem
pro ustanovení zástupce je nezbytná potřeba takového postupu (§35 odst. 8 s. ř. s.); tato potřeba
naplněna nebyla.
[10] Nejvyšší správní soud k posouzení věci samé zdůrazňuje, že předmětem přezkumu
v projednávané věci je usnesení krajského soudu o zamítnutí žádosti stěžovatele o osvobození
od soudních poplatků a žádosti o ustanovení zástupce. Může se proto zabývat pouze námitkami
stěžovatele směřujícími proti tomuto rozhodnutí. Nemůže se zabývat námitkami týkajícími
se meritorního posouzení věci samé. V řízení o žalobě je k jejich posouzení povolán prvořadně
krajský soud, Nejvyšší správní soud proto stěžovatelovu naříkání vyhovět nemohl.
[11] Souhlasit nemohl ani s tím, že by krajský soud postupoval nesprávně, pokud žádostem
stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce nevyhověl. Krajský soud
konstatoval, že mu v letech 2015 – 2017 bylo podáno stěžovatelem přes 50 žalob. Z úřední
činnosti bylo soudu známo, že stěžovatel disponuje majetkem, který mu umožňuje soudní
poplatek uhradit; odkázal přitom na věc vedenou pod sp. zn. 22 A 98/2015, v níž Ředitelství
silnic a dálnic ČR uvedlo, že dne 15. 4. 2015 požádalo stěžovatele, aby mu sdělil bankovní spojení
k výplatě částky 1 278 260 Kč dle pravomocného rozhodnutí Magistrátu města Frýdku-Místku
ze dne 11. 3. 2015, čj. MMFM 28913/2015. Protože stěžovatel na uvedenou výzvu nereagoval,
složilo Ředitelství silnic a dálnic ČR předmětnou částku do soudní úschovy Obvodnímu soudu
pro Prahu 4.
[12] Nejvyššímu správnímu soudu nezbývá než i v této věci zopakovat, že osvobození
od soudních poplatků podle §36 odst. 3 s. ř. s. je výjimečným institutem, jehož smyslem je zajistit
přístup k soudu účastníkům, kterým by v tom jinak bránila jejich nemajetnost. V případě
stěžovatele však žádné významné okolnosti bránící mu v přístupu k soudní ochraně neexistují.
Vzhledem k tomu, že stěžovatel nesplnil podmínky pro osvobození od soudních poplatků,
nebylo možné mu podle §35 odst. 8 s. ř. s. ani ustanovit zástupce; krajský soud proto postupoval
správně, pokud žádosti stěžovatele zamítl.
IV.
Závěr a náklady řízení
[13] S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost
není důvodná, a proto ji zamítl (§110 odst. 1 věta druhá s. ř. s.). O věci soud rozhodl bez jednání
postupem podle §109 odst. 2 s. ř. s.
[14] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl
podle §60 odst. 1 věty první s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. Stěžovatel nebyl v řízení o kasační
stížnosti úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaným soud náhradu
nákladů řízení nepřiznal, neboť jim v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nad rámec jejich
běžné úřední činnosti nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 1. února 2018
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu