ECLI:CZ:NSS:2018:9.AFS.376.2017:72
sp. zn. 9 Afs 376/2017 - 72
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Tomáše Rychlého a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: S. D. V., zast.
JUDr. Jiřím Stránským, advokátem se sídlem Jandova 208/8, Praha 9, proti žalovanému:
Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 14. 3. 2016, č. j. 10987/16/5100-41453-711484, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2017, č. j. 3 Af 39/2016 – 50, o
návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti žalobce se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení
v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla
zamítnuta jeho žaloba proti výše specifikovanému rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím
žalovaný zamítl odvolání stěžovatele a potvrdil rozhodnutí Finančního úřadu pro hlavní město
Prahu (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 16. 7. 2015,
č. j. 5073286/15/2008-80541-108868. Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně nebylo
podle §179 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „daňový řád“), vyhověno návrhu stěžovatele na vyloučení majetku z daňové exekuce vedené
proti společnosti Amita Solutions s.r.o. v likvidaci, se sídlem Braunerova 563/7, Praha 8.
[2] Stěžovatel v samostatném přípise požádal dne 6. 11. 2017 o přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti. Svoji žádost odůvodnil tím, že je vlastníkem movitého zboží zajištěného
v daňové exekuci. Napadený rozsudek městského soudu dospěl v tomto ohledu k nesprávnému
závěru. Ekonomická situace stěžovatele se od doby podání správní žaloby nezměnila, jeho
výdělkem je obchodní marže z prodeje obchodovaného zboží. Bude-li daňová exekuce
provedena a zajištěné zboží bude zpeněženo, hrozí mu vznik škody ve výši 21.034 USD
(zaplacená kupní cena) a ve výši očekávaného zisku z následného prodeje zboží. Přiznání
odkladného účinku nezpůsobí podle stěžovatele újmu nikomu jinému a nebude ani v rozporu
s důležitým veřejným zájmem. Stěžovatel poukázal na to, že městský soud podané správní žalobě
odkladný účinek usnesením přiznal.
[3] Žalovaný v podání ze dne 5. 12. 2017 vyjádřil nesouhlas s přiznáním odkladného účinku,
neboť stěžovatel svými obecnými tvrzeními neprokázal existenci hrozící újmy. Přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti nadto nebude mít přímý vliv na průběh daňové exekuce.
Pouze správce daně je s odkazem na rozhodnutí o návrhu na vyloučení majetku z daňové
exekuce oprávněn exekuci zcela nebo zčásti zastavit [§181 odst. 2 písm. d) daňového řádu],
a to na návrh příjemce exekučního příkazu nebo z moci úřední. Dle §181 odst. 1, věty první,
daňového řádu, může dále správce daně daňovou exekuci na návrh dlužníka nebo z moci úřední
částečně nebo zcela odložit, zejména šetří-li se skutečnosti rozhodné pro zastavení daňové
exekuce, vyloučení předmětu exekuce ze soupisu věcí nebo podmínky pro posečkání úhrady
nedoplatku. Návrh na odklad daňové exekuce však nebyl správci daně v posuzované věci
doručen a správce daně z úřední povinnosti důvody pro takový postup neshledal. Žalovaný
na podporu své argumentace odkazuje na usnesení městského soudu ze dne 8. 6. 2016,
č. j. 10 Af 39/2016 – 32, které se týkalo případu s velmi obdobnými okolnostmi a v němž
městský soud odkladný účinek žalobě nepřiznal.
[4] Dle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), platí, že kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní
soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. upravující
odkladný účinek žaloby se užije přiměřeně. Dle §73 odst. 2 s. ř. s. musí být pro přiznání
odkladného účinku splněny dva předpoklady. Soud přizná žalobě (či kasační stížnosti) odkladný
účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro navrhovatele
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Nejvyšší správní soud po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl k závěru,
že podmínky pro přiznání odkladného účinku dle §107 odst. 1 s. ř. s. ve spojení
s §73 odst. 2 s. ř. s. jsou splněny. Soud vycházel především ze skutečnosti, že stěžovateli
nenahraditelná újma hrozí, neboť nelze vyloučit, že by důsledky plynoucí z toho, že by napadené
rozhodnutí žalovaného bylo vykonáno a zajištěné zboží bylo v daňové exekuci zpeněženo, nešlo
v budoucnu zhojit. Jedná se o závažnou a reálně hrozící újmu. Pokud by se ukázalo, že stěžovatel
je jako třetí osoba skutečně vlastníkem daného zboží, a jeho majetek by byl mezitím v daňové
exekuci prodán, došlo by k významnému zásahu do jeho vlastnického práva chráněného
ústavněprávními předpisy. Soud zdůrazňuje, že otázka vyloučení majetku z exekuce (a s tím
související otázka vlastnictví) bude teprve předmětem meritorního posouzení kasační stížnosti.
[6] Pokud jde o kritérium veřejného zájmu, vycházel Nejvyšší správní soud z toho,
že žalovaný, u nějž se předpokládá, že bude veřejný zájem hájit, ve svém vyjádření na jeho
porušení nepoukázal. Ani Nejvyšší správní soud neshledal, že by přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Z podkladů, které má soud
k dispozici, dále nevyplývá, že by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti bezprostředně
hrozilo způsobením újmy jiným osobám ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s.
[7] K argumentaci žalovaného soud v prvé řadě podotýká, že stěžovatel uvedl dostatečně
konkrétně, jaká újma mu hrozí v souvislosti s výkonem nebo s jinými právními následky
napadeného rozhodnutí. Soud však neměl k dispozici spisový materiál žalovaného, neboť ten mu
dosud nebyl z jeho strany postoupen a nachází se u Generálního finančního ředitelství. Nejvyšší
správní soud proto mohl vycházet toliko z obsahu spisu městského soudu a z tvrzení účastníků
řízení.
[8] Soud nesdílí názor žalovaného, podle jehož mínění přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti nebude mít přímý vliv na průběh daňové exekuce, neboť správce daně dosud svým
rozhodnutím exekuci zčásti nebo zcela nezastavil, případně neodložil. Dle §179 odst. 2, věty
třetí, daňového řádu, „[p]o dobu řízení o návrhu na vyloučení majetku z daňové exekuce nelze majetek, který
je předmětem návrhu, prodat; to neplatí, pokud se jedná o věc, která se rychle kazí.“ Městský soud přiznal
žalobě odkladný účinek, a pozastavil tak právní účinky rozhodnutí žalovaného, kterým nebylo
návrhu stěžovatele na vyloučení majetku s konečnou platností vyhověno. Nejvyšší správní soud
nyní přiznává odkladný účinek i kasační stížnosti, žalovaný tedy nesmí zboží, o jehož vyloučení
z exekuce se vede spor, do doby rozhodnutí o kasační stížnosti prodat. Lze také dodat,
že stěžovatel není v dané věci dlužníkem či příjemcem exekučního příkazu, ale třetí osobou, která
se domáhá vyloučení majetku z daňové exekuce, není proto oprávněn podat návrh na zastavení
či odložení exekuce (srov. §181 odst. 1 a 2 daňového řádu). Věc vedená před městským soudem
pod sp. zn. 10 Af 39/2016, na kterou odkazoval ve svém vyjádření žalovaný, není předmětem
přezkumu v tomto soudním řízení.
[9] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud podle §107 s. ř. s. ve spojení
s §73 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnosti odkladný účinek přiznal. Přiznáním odkladného účinku
se do pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti pozastavují účinky napadeného rozsudku
městského soudu.
[10] Závěrem je třeba zdůraznit, že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti není
jakýmkoli způsobem ze strany Nejvyššího správního soudu předjímáno rozhodnutí o samotné
kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. ledna 2018
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu