Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 11.01.2018, sp. zn. 9 Afs 420/2017 - 35 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2018:9.AFS.420.2017:35

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2018:9.AFS.420.2017:35
sp. zn. 9 Afs 420/2017 - 35 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: E. V., zast. Mgr. Janou Gavlasovou, advokátkou se sídlem Západní 449, Chýně, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 4. 2013, č. j. 10828/13/5000-14102-711138, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2017, č. j. 10 Af 28/2013 – 33, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto: Kasační stížnosti se ne p ři zn áv á odkladný účinek. Odůvodnění: [1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného specifikovanému tamtéž. Žalovaný jím změnil rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu 5 ze dne 18. 2. 2009, č. j. 71028/09/005914107145, tak, že se žalobci doměřuje daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2005 ve výši 464 084 Kč, doměřuje daňová ztráta ve výši – 3 198 Kč a doměřuje daňový bonus ve výši – 4 875 Kč. [2] Současně navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Svůj návrh odůvodnil konstatováním, že by pro něj právní důsledky (dle všeho rozhodnutí žalovaného, pozn. NSS) znamenaly nenahraditelnou újmu, neboť se jedná o nemalou částku. Dále podotkl, že není dořešena otázka původního daňového platebního výměru. Je přesvědčen, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti by nebylo v rozporu s veřejným zájmem, právě naopak, neboť je ve veřejném zájmu, aby byly daňové povinnosti stanovovány správně, bez chyb a nedostatků, čímž by byla posílena důvěra občanů ve správní orgány. [3] Žalovaný k tomu uvedl, že přiznat kasační stížnosti odkladný účinek lze pouze v mimořádných případech, přičemž povinnost tvrdit a prokázat vznik nenahraditelné újmy stíhá stěžovatele. Nynější návrh nepovažuje za řádně odůvodněný ani podložený, proto navrhl jeho zamítnutí. [4] Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. [5] Pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tedy musí být splněny tři materiální předpoklady: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí musí pro stěžovatele znamenat újmu, 2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, 3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem. [6] Aby mohl být návrh na přiznání odkladného účinku úspěšný, musí navrhovatel především dostatečně konkrétně tvrdit újmu, která mu hrozí na základě výkonu nebo jiných právních účinků rozhodnutí, vůči němuž návrh na přiznání odkladného účinku směřuje. V případě návrhu na přiznání odkladného účinku je tak třeba tvrdit újmu ve vztahu k napadenému rozsudku městského či krajského soudu. V usnesení ze dne 2. 11. 2005, č. j. 2 Afs 131/2005 - 39, Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnosti lze přiznat odkladný účinek, který směřuje i ve vztahu ke správním rozhodnutím, jichž se týkal rozsudek napadený kasační stížností, u níž je navrhován odkladný účinek. Tvrzení ve vztahu k újmě lze v návrhu na přiznání odkladného účinku proto vztahovat i ke správním rozhodnutím. [7] Tvrzení, která stěžovatel prezentoval ve svém návrhu, nijak konkrétně nevypovídají o hrozbě nenahraditelné újmy. Jediné, z čeho může soud vycházet, je, že stěžovateli byla doměřena daň v řádech statisíců korun. Stěžovatel však neuvedl ani nedoložil, jak konkrétně se má tato skutečnost projevovat na jeho finanční situaci, jinými slovy dostatečně nezdůvodnil své tvrzení, že mu hrozí nenahraditelná újma. [8] Za popsaných okolností nebyla dána již první z podmínek pro přiznání odkladného účinku. Vzhledem k tomu, že musí být splněny kumulativně, soud se dalšími podmínkami nezabýval a kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal. Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 11. ledna 2018 JUDr. Radan Malík předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:11.01.2018
Číslo jednací:9 Afs 420/2017 - 35
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
nepřiznání odkl. účinku
Účastníci řízení:Odvolací finanční ředitelství
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2018:9.AFS.420.2017:35
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024