ECLI:CZ:NSS:2018:9.AS.124.2018:25
sp. zn. 9 As 124/2018 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Tomáše Rychlého a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobkyně: N. R., zast.
JUDr. Václavem Kalinou, advokátem se sídlem Heydukova 101/2, Písek, proti žalované: Policie
České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, se sídlem Lannova 193/26,
České Budějovice, ve věci ochrany před nezákonným zásahem žalované, v řízení o kasační
stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 3. 2018,
č. j. 50 A 59/2017 – 35, o návrhu na přiznání odkladného účinku,
takto:
Kasační stížnosti žalované se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Včas podanou kasační stížností se žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení
v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský
soud“), jímž krajský soud určil, že zásah stěžovatelky vůči žalobkyni ze dne 27. 6. 2017, který
spočíval ve výzvě a v provedení identifikačních úkonů u žalobkyně, byl nezákonný. Krajský soud
stěžovatelce přikázal odstranit negativní důsledky tohoto nezákonného zásahu (nedůvodně
evidované výsledky úkonů dle §65 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění
pozdějších předpisů) tak, že jí nařídil provést likvidaci nezákonně získaných identifikačních údajů
žalobkyně.
[2] K tvrzenému nezákonnému zásahu došlo v souvislosti se zahájením trestního stíhání
žalobkyně na základě usnesení stěžovatelky ze dne 26. 6. 2017, č. j. KRPC-28017-23/TČ-2017-
02058, pro podezření se spáchání několika přečinů – úvěrových podvodů. Dne 27. 6. 2017 byla
žalobkyně vyslechnuta a současně u ní byly provedeny tyto úkony: popis, kriminalistické otisky,
daktyloskopické otisky a odběr biologického materiálu (ústní stěr); dále jen „identifikační úkony“.
Záznam o provedených identifikačních úkonech byl následně vložen do informačního systému
FODAGEN.
[3] Stěžovatelka požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Svoji žádost
odůvodnila tím, že likvidací identifikačních údajů žalobkyně, která jí byla uložena napadeným
rozsudkem, by došlo k nenapravitelnému stavu spočívajícímu v absolutní nemožnosti zpětné
obnovy identifikačních údajů. Pokud by byla kasační stížnost shledána důvodná, avšak k likvidaci
identifikačních údajů by již došlo, neměla by faktickou možnost původní stav obnovit. Tímto
by došlo k porušení zásady proporcionality mezi právem na ochranu soukromí a veřejným
zájmem na ochranu bezpečnosti, který je mimo jiné zajišťován odhalováním trestné činnosti
za pomoci identifikace pachatelů na základě jejich DNA. Nepřiznáním odkladného účinku
kasační stížnosti by jí vznikla nepoměrně větší újma, než jaká hrozí jiným osobám v důsledku
přiznání odkladného účinku.
[4] Žalobkyně se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřila.
[5] Kasační stížnost nemá podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatelky přiznat; užije přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle
§73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku
může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[6] Při posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je proto třeba,
aby se Nejvyšší správní soud primárně zaměřil na zkoumání, zda stěžovatelka uvádí skutečnosti,
které by dokládaly možnost vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatelky oproti jiným osobám.
Tyto skutečnosti jsou vždy individuální, závislé pouze na osobě a situaci stěžovatelky. Povinnost
tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatelka, která musí konkretizovat, jakou újmu by pro
ni znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností
to vyvozuje a uvést její intenzitu. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí
svědčit tomu, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského
soudu obává, by pro ni byl zásadním zásahem. Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoliv
pouze hypotetická a bagatelní.
[7] Otázkou návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v případě, že návrh
podává žalovaný správní orgán, se již zabýval i rozšířený senát Nejvyššího správního soudu.
Dle rozhodnutí ze dne 24. 4. 2007, č. j. 2 Ans 3/2006 – 49 (publ. pod č. 1255/2007 Sb. NSS):
„S ohledem na postavení správního orgánu v systému veřejné správy bude přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti k jeho žádosti vyhrazeno zpravidla ojedinělým případům, které zákon opisuje slovy o nenahraditelné
újmě.“ Za ojedinělé případy pak lze považovat situace, kdy by nepřiznání odkladného účinku
způsobilo závažné důsledky. Jako příklad závažných důsledků respektování soudního rozhodnutí
uvádí rozšířený senát Nejvyššího správního soudu ve výše citovaném rozhodnutí „[v]rácení
řidičského oprávnění duševně choré osobě, vystavení zbrojního průkazu nebezpečnému recidivistovi, udělení povolení
k obchodu s vojenským materiálem zločinnému podniku, apod.“
[8] Nejvyšší správní soud posoudil stěžovatelkou uvedené důvody a rozhodl odkladný účinek
kasační stížnosti přiznat. Likvidace identifikačních údajů žalobkyně, která byla stěžovatelce
uložena napadeným rozsudkem, nepochybně představuje nezvratný stav, který by nebylo možné
v budoucnu zhojit. Jinak řečeno, pokud by byly tyto osobní údaje žalobkyně z informačního
systému odstraněny, byly by odstraněny trvale (tj. neobnovitelně). Újma, která stěžovatelce tímto
hrozí, je nenahraditelná. Takováto újma je nepoměrně větší než újma, která může vzniknout
jiným osobám přiznáním odkladného účinku. Z hlediska možné újmy na straně žalobkyně
povede přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (v případě neúspěchu stěžovatelky
v kasačním řízení) pouze k oddálení účinků napadeného rozsudku, tj. likvidace nezákonně
získaných identifikačních údajů žalobkyně bude provedena později.
[9] Soud následně posoudil žádost stěžovatelky o přiznání odkladného účinku také z hlediska
zbývající podmínky stanovené §73 odst. 2 s. ř. s.; neshledal rozpor s důležitým veřejným zájmem.
[10] Podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou v daném případě
naplněny, a proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. května 2018
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu