ECLI:CZ:NSS:2018:9.AS.149.2018:37
sp. zn. 9 As 149/2018 - 37
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: Z. F., zast.
JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem Legerova 148, Kolín, proti žalovanému: Krajský
úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 1760/18, Plzeň, proti rozhodnutí žalovaného ze
dne 18. 1. 2017, č. j. DSH/16415/16, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 3. 2018, č. j. 30 A 55/2017 - 84, o návrhu na přiznání
odkladného účinku,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
uvedeného rozsudku Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“), kterým byla podle
§78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“), zamítnuta jeho žaloba proti shora označenému rozhodnutí žalovaného.
Daným rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí
Městského úřadu Tachov, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne 26. 9. 2016,
č. j. 10368/2016-ODSH/TC-3, kterým byly zamítnuty námitky proti provedení záznamu bodů
v bodovém hodnocení řidiče a provedené záznamy byly potvrzeny.
[2] Stěžovatel současně s kasační stížností podal návrh na přiznání odkladného účinku.
V návrhu uvádí, že mu hrozí nenapravitelná újma v případě ztráty zaměstnání, neboť podniká
ve stavebnictví, k čemuž používá automobil. Zároveň mu bylo přislíbeno zaměstnání řidiče
u společnosti Arbocom s.r.o. To vše dokládá výpisem z živnostenského rejstříku a listinou
od společnosti Arbocom s.r.o. Hradí také výživné na svého nezletilého syna ve výši 2 000 Kč
a splácí úvěr poskytnutý Českou spořitelnou. Rovněž pečuje o zdravotně handicapované
sourozence, které musí vozit na vyšetření. Ztrátou mobility vznikne stěžovateli újma,
neboť z hlediska svých pracovních zkušeností i svého věku bude jen těžko nacházet uplatnění
v jiném oboru, ve kterém by navíc vlastní mobilita (řidičské oprávnění) nebyla vyžadována.
Za újmu považuje i újmu finanční, vzniklou s případnými úkony spojenými s navrácením
řidičského oprávnění po dosažení 12 bodů (přezkoušení v autoškole, dopravně-psychologické
vyšetření).
[3] Přestupky, na základě kterých dosáhl 12 bodů, nejsou nijak závažné a rozhodně v rámci
nich nelze spatřovat žádné ohrožení ostatních účastníků silničního provozu (viz usnesení NSS
ze dne 25. 9. 2008, č. j. 2 As 60/2018 - 103). Odkazuje na §72 odst. 2 s. ř. s. a usnesení NSS
ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 - 76. Poznamenává, že krajským soudem mu odkladný
účinek přiznán byl.
[4] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.
[5] Kasační stížnost nemá podle §107 odst. 1 s. ř. s. odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat; užije přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle
§73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
[6] Soud upozorňuje na mimořádnou povahu odkladného účinku. Kasační stížnost
proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví je mimořádným opravným prostředkem.
Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti odnímá Nejvyšší správní soud před vlastním
rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocnému rozhodnutí krajského soudu,
na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným
postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé
a výjimečné případy. Soud k tomu dodává, že není možné obecně definovat výčet případů,
který je možné zahrnout pod §73 odst. 2 s. ř. s., protože uvedené ustanovení patří mezi normy
s vysoce abstraktní hypotézou.
[7] Pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být v souladu s usnesením
rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014 - 58, publ. pod č. 3270/2015 Sb. NSS,
splněny tři materiální předpoklady: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí musí
pro stěžovatele znamenat újmu, 2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, 3) přiznání odkladného
účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[8] Újma, která má hrozit stěžovateli, nesmí být vzhledem k jeho poměrům bagatelní,
ale naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě pravidlo,
že kasační stížnost odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno. Vznik takto chápané
újmy musí být v příčinné souvislosti s výkonem či jiným právním následkem plynoucím
z rozhodnutí krajského soudu.
[9] Při posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je proto třeba,
aby se soud primárně zaměřil na zkoumání, zda stěžovatel uvádí skutečnosti, které by dokládaly
možnost vzniku jeho nepoměrně větší újmy oproti jiným osobám. Tyto skutečnosti jsou vždy
individuální, závislé pouze na osobě a situaci stěžovatele.
[10] Ve vztahu k prvnímu a druhému předpokladu stěžovatel dostatečně konkrétním
a individualizovaným způsobem tvrdil, jaká újma mu může vzniknout výkonem nebo jinými
právními následky rozhodnutí, tj. možná ztráta přislíbeného zaměstnání, pro které je profesní
průkaz řidiče nezbytnou podmínkou. Tvrzení, že mu byl přislíben pracovní poměr na pozici
řidiče ve společnosti Arbocom s.r.o., doložil.
[11] Ze spisu bylo zjištěno, že stěžovatelovy sourozenci, Jakub Feneš a Iveta Fenešová, jsou
držiteli průkazu ZTP/P, což bylo shodně potvrzeno i prohlášením jeho rodičů. Z přiloženého
Potvrzení prokazující dobu poskytování péče ze dne 15. 2. 2017 vyplývá, že matka stěžovatele
poskytuje oběma sourozencům péči. Z těchto potvrzení lze rovněž zjistit, že sourozenci
stěžovatele byli v minulosti závislí na pomoci jiné fyzické osoby, a to ve stupni II. nebo III.
Doložil rovněž Posudek o invaliditě bratra J. F. Z čestného prohlášení rodičů plyne, že ani jeden
z nich nevlastní řidičské oprávnění a že stěžovatel je jediný rodinný příslušník, který vlastní
řidičské oprávnění, tudíž jej využívají k přepravě jejich dětí k lékaři a podobným účelům.
[12] Nejvyšší správní soud v rámci své rozhodovací praxe dospěl již dříve k názoru, že „[p]ři
posuzování žádosti o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (§73 odst. 2 s. ř. s.) týkající se sankce
za přestupek spočívající v zákazu řízení motorových vozidel je nutné poměřovat újmu stěžovatele s újmou,
která by mohla vzniknout ostatním účastníkům silničního provozu. Nejvyšší správní soud k přiznání odkladného
účinku v takových případech přistupuje pouze výjimečně, zpravidla je-li na řízení motorového vozidla existenčně
závislý stěžovatel nebo jemu blízká osoba“ (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 10. 4. 2013, č. j. 6 As 29/2013 - 80). Za výjimečné situace lze zpravidla dle dosavadní
judikatury považovat, když např. stěžovatel potřeboval vozidlo využívat při hledání zaměstnání
a pro dopravu těžce nemocné osoby v příbuzenském vztahu pobírající příspěvek na mobilitu
(srov. usnesení NSS ze dne 15. 1. 2013, č. j. 1 As 183/2012 - 33), nebo když byl stěžovatel
zaměstnán jako řidič a hrozila mu bezprostředně ztráta zaměstnání (např. usnesení NSS ze dne
24. 2. 2012, č. j. 9 As 6/2012 - 43, usnesení NSS ze dne 21. 2. 2013, č. j. 4 As 8/2013 - 19).
[13] Lze proto konstatovat, že první dvě podmínky pro přiznání odkladného účinku splněny
jsou.
[14] Stěžovatelovy obavy ze ztráty současného zaměstnání (ve stavebnictví), vyhodnotil soud
jako irelevantní, neboť z ničeho neplyne, že by byl řidičský průkaz požadavkem pro řádný výkon
daného zaměstnání. Shodně nejsou důvodem pro přiznání odkladného účinku ani jeho obavy
z finanční náročnosti úkonů spojených s navrácením řidičského oprávnění.
[15] Soud se zabýval otázkou, zda je splněn i třetí předpoklad, tj. zda by přiznání odkladného
účinku nebylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. V daném případě připadá v úvahu
veřejný zájem na zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Nejvyšší správní
soud takový rozpor s veřejným zájmem spatřoval např. v situaci, kdy řidič řídil bez řidičského
oprávnění (viz usnesení ze dne 11. 2. 2016, č. j. 9 As 9/2016 - 31). V projednávaném případě
však k takto závažnému narušení pravidel silničního provozu nedošlo, když stěžovatel byl
potrestán zápisy bodů postupně za více přestupků. Lze tedy konstatovat, že přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s veřejným zájmem.
[16] Protože všechny zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku byly splněny,
rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
[17] Soud závěrem uvádí, že tímto usnesením nepředjímá, jaké bude meritorní rozhodnutí
ve věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. května 2018
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu