ECLI:CZ:NSS:2018:9.AS.213.2017:44
sp. zn. 9 As 213/2017 - 44
O P R A V N É U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Barbarou Pořízkovou v právní
věci žalobce: R. J., zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2,
Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo nám. 3,
Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 4. 2015, č. j. JMK 19403/2015, sp. zn. S-JMK
19403/2015/ODOS/Ša, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v
Brně ze dne 14. 6. 2017, č. j. 31 A 36/2015 - 37,
takto:
V záhlaví a ve výroku zkráceného písemného vyhotovení rozsudku Nejvyššího správního
soudu ze dne 31. 5. 2018, č. j. 9 As 213/2017 - 35, který byl bez odůvodnění vyvěšen
na úřední desce soudu a v záhlaví a ve výroku písemného vyhotovení
rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2018, č. j. 9 As 213/2017 - 37,
se o p r a v u je číslo jednací rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. 6. 2017,
a to z č. j. 31 A 36/2017 - 37 na č. j. 31 A 36/2015 - 37.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud podle zkráceného písemného vyhotovení rozsudku ze dne
31. května 2018, č. j. 9 As 213/2017 - 35, který byl bez odůvodnění vyvěšen na úřední desce
soudu, rozhodl tak, že: „Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 14. 6. 2017,
č. j. 31 A 36/2017 - 37, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení“.
[2] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. května 2018 s takto formulovaným
výrokem a s vypracovaným odůvodněním byl posléze pod č. j. 9 As 213/2017-37, zaslán
i účastníkům řízení.
[3] V tomto případě bylo při tvorbě zkráceného i úplného písemného vyhotovení shora
uvedeného rozsudku Nejvyššího správního soudu v důsledku „chyby v psaní a počtech a jiné
zjevné nesprávnosti“ uvedeno v záhlaví i výroku rozsudku nesprávné číslo jednací
u rozsudku Krajského soudu v Brně, konkrétně č. j. 31 A 36/2017 - 37 namísto správného
č. j. 31 A 36/2015 - 37.
[4] Podle §54 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“) předseda senátu opraví v rozsudku i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož
i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku, vydá o tom opravné usnesení a může odložit vykonatelnost
rozsudku do doby, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.
[5] Pojem „chyby v psaní a počtech a jiné zjevné nesprávnosti“ byl vymezen judikaturou
vztahující se k §164 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších
předpisů (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 1968, č. j. 2 Cz 57/68,
publ. pod č. R 37/1969 civ.). Vyplývá z ní, že „chyby v psaní a počtech a jiné zjevné
nesprávnosti“ lze opravit jen v případech, kdy jde o chyby v psaní a počtech a dále o takové
chyby, které jsou jako zřejmé nesprávnosti podobného původu jako chyby v psaní
a počtech,(…) a které jsou každému zřejmé; zřejmost takové nesprávnosti vyplývá zejména
z porovnání výroku rozsudku s jeho odůvodněním, případně i z jiných souvislostí.
[6] Nejvyšší správní soud má za to, že podle §54 odst. 4 s. ř. s. a ve světle judikátu
Nejvyššího soudu sp. zn. R 37/1969, který je použitelný i v soudním řízení správním, je možno
provést uvedenou opravu v záhlaví i výroku rozsudku Nejvyššího správního soudu. Zřejmost
této nesprávnosti totiž vyplývá z obsahu spisového materiálu.
[7] Z těchto důvodů bylo proto rozhodnuto způsobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení
a všechny zjevné nesprávnosti tak byly opraveny.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 1. června 2018
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu