ECLI:CZ:NSS:2018:9.AS.404.2017:24
sp. zn. 9 As 404/2017 - 24
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: M. K., zast.
Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému:
Krajský úřad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 7. 9. 2016, č. j. OD 883/16-2/67.1/16260/Li KULK 72510/2016, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 10. 2017,
č. j. 30 A 140/2016 – 80,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se v ra cí zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč,
který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci
tohoto usnesení k rukám jeho zástupce Mgr. Jaroslava Topola, advokáta se sídlem
Na Zlatnici 301/2, Praha 4.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“), kterým byla
jako nedůvodná podle §78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítnuta jeho žaloba proti shora označenému
rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání stěžovatele a potvrzeno
rozhodnutí Městského úřadu Turnov ze dne 27. 7. 2016, č. j. OD/16/23818/AZD (dále jen
„prvostupňové rozhodnutí“).
[2] Prvostupňovým rozhodnutím byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání správního deliktu
dle §125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách
některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném pro projednávanou věc (dále
jen „zákon o silničním provozu“). Správního deliktu se měl stěžovatel dopustit tím, že porušil
§10 odst. 3 zákona o silničním provozu, neboť jako provozovatel motorového vozidla
registrační značky X dne 14. 1. 2016 v 20:43 hodin nezajistil, aby při užití jím provozovaného
vozidla na pozemní komunikaci I/10 v obci Malá Skála v úseku 50°38'33,4272''N,
15°11'36,3420''E - 50°38'14,7752''N, 15°11'21,1007''E GPS, směr Turnov, byly dodržovány
povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem. Na
podkladě záznamu z automatizovaného silničního rychloměru používaného bez obsluhy bylo
zjištěno, že řidič vozidla jel ve výše popsané době a místě rychlostí 63 km/h po odečtení
tolerance měřícího zařízení 3 km/h. Svým jednáním řidič vozidla porušil §18 odst. 4 zákona o
silničním provozu a naplnil skutkovou podstatu §125c odst. 1 písm. f) bod 4 cit. zákona. Za toto
jednání byla stěžovateli dle §125f odst. 3 zákona o silničním provozu ve spojení s §125c odst. 4
písm. f) cit. zákona uložena pokuta ve výši 1 500 Kč. Dále mu byla uložena povinnost nahradit
náklady řízení ve výši 1 000 Kč.
[3] Podle §106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání
obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej
stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Obdobně platí i §37 s. ř. s.
Kasační stížnost lze podat toliko z důvodů uvedených v §103 odst. 1 s. ř. s. Formulace
konkrétních důvodů (kasačních námitek) je nezbytným předpokladem perfektní kasační stížnosti,
neboť stěžovatel prostřednictvím námitek vymezí okruh přezkumu rozhodnutí krajského soudu
ze strany Nejvyššího správního soudu, který je uplatněnými důvody vázán (§109 odst. 3 s. ř. s.).
Kasační stížnost, jež neobsahuje žádné námitky, nelze ve svém důsledku projednat.
[4] Kasační stížnost nesplňovala náležitosti ve smyslu §106 s. ř. s. Usnesením ze dne
16. 11. 2017, č. j. 9 As 404/2017 – 15, vyzval soud stěžovatele, aby ve lhůtě jednoho měsíce
od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost o důvody, pro které napadá v záhlaví
označený rozsudek krajského soudu. Současně ho poučil o tom, že nebude-li kasační stížnost
v uvedené lhůtě doplněna, soud ji dle §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. odmítne bez věcného
projednání. Uvedené usnesení bylo doručeno zástupci stěžovatele dne 21. 11. 2017 (viz
doručenka založena na l. č. 15 soudního spisu NSS).
[5] Lhůta k doplnění náležitostí kasační stížnosti uplynula dne 21. 12. 2017 (§40 odst. 2, věta
první, s. ř. s.), aniž by stěžovatel kasační stížnost doplnil. Stejně tak v průběhu stanovené
jednoměsíční lhůty nepožádal o její prodloužení.
[6] Jelikož neměla kasační stížnost při jejím podání všechny náležitosti, musely být tyto
náležitosti doplněny v souladu s §106 odst. 3 s. ř. s. ve lhůtě jednoho měsíce od doručení
usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění svého podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel
rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud
na včasnou žádost z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
[7] Pro případ, kdy je stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti postupem podle §106
odst. 3 s. ř. s., tedy soudní řád správní v řízení o kasační stížnosti zakotvuje koncentraci řízení;
soud již proto nemůže přihlížet ke stížnostním námitkám uplatněným po uplynutí lhůty dle §106
odst. 3 s. ř. s. Ke stejným závěrům dospěl také Ústavní soud, který v nálezu ze dne 10. 8. 2006,
sp. zn. I. ÚS 138/06, mimo jiné uvedl, že pokud je stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti
postupem dle §106 odst. 3 s. ř. s., může rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené
a rozšířit její důvody jen ve lhůtě jednoho měsíce v tomto ustanovení zakotvené, pokud nebyla
na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů soudem prodloužena.
[8] Kasační stížnost tedy nadále postrádá základní náležitosti stanovené v §106 odst. 1 s. ř. s.
a pro tento nedostatek není možné v řízení o ní pokračovat. Jelikož stěžovatel nevyhověl výzvě
soudu ve stanovené lhůtě, Nejvyšší správní soud kasační stížnost v souladu s §37
odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. bez věcného projednání odmítl.
[9] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3, věty první, s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává,
jelikož byla kasační stížnost odmítnuta.
[10] Podle §10 odst. 3, věty poslední, zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí
z účtu soudu zaplacený poplatek. Soud proto rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku
ve výši 5 000 Kč stěžovateli k rukám jeho zástupce. Lhůta k vrácení soudního poplatku vyplývá
z §10a odst. 1 téhož zákona, dle kterého je-li soud povinen vrátit již zaplacený poplatek nebo
přeplatek na poplatku, učiní tak ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým o vrácení
rozhodl.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. ledna 2018
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu