ECLI:CZ:NSS:2018:9.AZS.289.2018:24
sp. zn. 9 Azs 289/2018 - 24
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Tomáše Rychlého a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobkyně: M. D., zast. Mgr.
Oksanou Rizak, advokátkou se sídlem 28. pluku 128/12, Praha 10, proti žalované: Policie České
republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2176/2, Praha 3, proti
rozhodnutí žalované ze dne 4. 5. 2018, č. j. CPR-22693-2/ČJ-2017-930310-V238, v řízení o
kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11.
7. 2018, č. j. 55 A 3/2018 - 33,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 8. 6. 2017, č. j. KRPC-2065-66/ČJ-2017-020025, uložila Policie
České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, žalobkyni správní vyhoštění
a zároveň stanovila dobu jednoho roku, po kterou jí nelze umožnit vstup na území členských
států Evropské unie. Žalobkyně pracovala bez povolení k zaměstnání, čímž naplnila skutkovou
podstatu §119 odst. 1 písm. b) bodu 3. zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném v době rozhodné (dále jen „zákon
o pobytu cizinců“). Proti tomuto rozhodnutí podala odvolání, které žalovaná v záhlaví uvedeným
rozhodnutí zamítla a napadené rozhodnutí potvrdila.
[2] Žalobkyně (dále také „stěžovatelka“) rozhodnutí žalované napadla žalobou u Krajského
soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“), který ji zamítl. Proti rozsudku krajského
soudu žalobkyně podala kasační stížnost, v rámci které zároveň požádala o přiznání odkladného
účinku. Nepřiznáním odkladného účinku by nebyla zachována všechna její procesní práva
v řízení o kasační stížnosti, zejména právo na spravedlivý proces. V této souvislosti odkazuje
na usnesení NSS ze dne 19. 11. 2014, č. j. 1 Azs 160/2014 - 25. Jako další důvod uvedla
skutečnost, že na území České republiky pobývá s manželem, s nímž má dceru narozenou dne
24. 5. 2018, která vzhledem ke svému nízkému věku a tomu, že nemá vyhotovený cestovní
doklad, nemůže opustit území České republiky.
[3] Žalovaná s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí, neboť by bylo v rozporu
s veřejným zájmem na tom, aby se na území České republiky zdržovali pouze ti cizinci, kteří
dodržují právní předpisy a respektují český právní řád. Přiznáním odkladného účinku se pouze
oddaluje nastoupení správního vyhoštění jako sankce od doby, kdy se stěžovatelka protiprávního
jednání dopustila. V řízení o kasační stížnosti je navíc zastoupena advokátkou, k zásahu do práva
na spravedlivý proces nepřiznáním odkladného účinku podané kasační stížnosti nedojde.
[4] Nejvyšší správní soud při posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku vyšel
z následující právní úpravy:
Dle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej
však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se použije přiměřeně.
Dle §73 odst. 2 s. ř. s. „soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.“
Dle §73 odst. 3 s. ř. s. „přiznáním odkladného účinku se pozastavují do skončení řízení před soudem
účinky napadeného rozhodnutí.“
[5] Za zásadní v dané věci Nejvyšší správní soud považuje to, že pro výkon práva
na spravedlivý proces může být nezbytné, aby stěžovatelka mohla zůstat na území České
republiky do skončení řízení o její kasační stížnosti. Byť je v tomto řízení zastoupena advokátkou,
nelze přehlédnout, že k právu na spravedlivý proces náleží i právo účastníka vystupovat v tomto
řízení osobně, být v kontaktu se svým zástupcem, udělovat mu konkrétní pokyny pro výkon
zastoupení atd. Nejvyšší správní soud spatřuje újmu ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. spojenou
s nuceným opuštěním území České republiky v možném dotčení stěžovatelky ve výkonu jejího
práva na spravedlivý proces. Z tohoto důvodu přiznává §172 odst. 3 zákona o pobytu cizinců
žalobě proti rozhodnutí o správním vyhoštění odkladný účinek ze zákona (s výjimkou případů
vyhoštění cizince z důvodu ohrožení bezpečnosti státu) a není důvod, proč by obdobnou
možnost zůstat na území České republiky neměla mít stěžovatelka i po dobu následného řízení
o její kasační stížnosti.
[6] Nejvyšší správní soud tedy uzavírá, že v daném případě shledal příčinnou souvislost mezi
právními účinky žalobou napadeného rozhodnutí a možným vznikem újmy ve smyslu §73
odst. 2 s. ř. s. pro stěžovatelku.
[7] Dále Nejvyšší správní soud konstatuje, že neshledal, že by přiznáním odkladného účinku
byla dotčena práva třetích osob nebo že by jeho přiznání bylo v daném případě v rozporu
s důležitým veřejným zájmem, čímž rozhodně nijak nezpochybňuje výše uvedenou argumentaci
žalované stran požadavku, aby se na území České republiky zdržovali jen ti cizinci, kteří dodržují
a respektují český právní řád. Je třeba zdůraznit, že přiznáním odkladného účinku kasační
stížnosti není jakýmkoli způsobem ze strany Nejvyššího správního soudu předjímáno rozhodnutí
o samotné kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. srpna 2018
JUDr. Radan Malík
předseda senátu