ECLI:CZ:NSS:2018:9.AZS.299.2018:18
sp. zn. 9 Azs 299/2018 - 18
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Tomáše Rychlého a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobkyně: N. H. N., zast. Mgr.
Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1, proti žalované: Komise
pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti
rozhodnutí žalované ze dne 22. 5. 2018, č. j. MV-149102-4/SO-2017, v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 7. 2018, č. j. 57 A 68/2018 - 34, o
návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 3. 10. 2017,
č. j. OAM-11386-16/DP-2017, byla dle §46 odst. 1 zákona č. 326/1999, o pobytu cizinců
na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon o pobytu cizinců“), s odkazem na §56 odst. 1 písm. e) téhož zákona zamítnuta žádost
žalobkyně o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, neboť jí poskytnuté údaje podstatné
pro posouzení její žádosti neodpovídaly skutečnosti. Proti tomuto rozhodnutí podala odvolání,
které žalovaná v záhlaví uvedeným rozhodnutí zamítla a napadené rozhodnutí potvrdila.
[2] Žalobkyně (dále také „stěžovatelka“) rozhodnutí žalované napadla žalobou u Krajského
soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“), který ji zamítl. Proti rozsudku krajského soudu podala
blanketní kasační stížnost, v rámci které zároveň požádala o přiznání odkladného účinku,
a proto byla usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 8. 2018, č. j. 9 Azs 299/2018 - 5
vyzvána k odůvodnění návrhu na přiznání odkladného účinku ve lhůtě 15 dnů od doručení
tohoto usnesení, které jí bylo doručeno dne 2. 8. 2018. Lhůta uplynula dne 17. 8. 2018,
přičemž dosud na výzvu nijak nereagovala.
[3] Nejvyšší správní soud při posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku vyšel
z následující právní úpravy:
Dle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se použije přiměřeně.
Dle §73 odst. 2 s. ř. s. „soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.“
Dle §73 odst. 3 s. ř. s. „přiznáním odkladného účinku se pozastavují do skončení řízení před soudem
účinky napadeného rozhodnutí.“
[4] Aby mohl být návrh na přiznání odkladného účinku úspěšný, musí navrhovatel
dostatečně konkrétně tvrdit újmu, která mu hrozí na základě výkonu nebo jiných právních
následků rozhodnutí, vůči němuž návrh na přiznání odkladného účinku směřuje. V případě
návrhu na přiznání odkladného účinku je tak třeba tvrdit újmu ve vztahu k napadenému rozsudku
krajského soudu.
[5] Stěžovatelka ani prostřednictvím svého návrhu, ani na výzvu neprezentovala žádná
tvrzení, která by mohla svědčit o konkrétní újmě, jež jí hrozí v důsledku výkonu rozhodnutí
nebo jeho jiných právních následků. Vzhledem k tomu, že nebyla splněna vstupní podmínka
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud návrh na přiznání
odkladného účinku zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. srpna 2018
JUDr. Radan Malík
předseda senátu